V polovině prosince 2025 se místopředsedkyně hnutí ANO 2011 Alena Schillerová stala opět ministryní financí a návrat na ministerstvo pro ni byl velmi emotivní. Vracela se na místo, kde strávila velkou část své profesní dráhy. „Je to pro mě nejen pracovní, ale i osobní záležitost,“ svěřila se.
Velké téma posledních týdnů je sestavení rozpočtu na rok 2026. Jak moc náročné to bylo?
Především bylo nutné vrátit se k osvědčené praxi transparentního a férového rozpočtování. Můj předchůdce Zbyněk Stanjura jednal za zavřenými dveřmi a do poslední chvíle návrh rozpočtu utajoval, aby zakryl své účetní triky. Jednotlivé výdajové položky podhodnocoval a pomáhal si mimorozpočtovými půjčkami. A jak to skončilo? Nereálný deficit a narušená důvěra občanů a odborné veřejnosti. Znovu jsem tedy zavedla praxi, kdy jsem se několikrát osobně setkala s každým svým vládním kolegou a jejich ekonomickým nebo provozním ředitelem, který je zodpovědný za hospodaření resortu. Všichni měli stejné podmínky, kdy věděli, že nebudu přijímat žádné nové nadpožadavky, s výjimkou mandatorních výdajů a splnění konkrétních vládních závazků, například převzetí plateb za obnovitelné zdroje energií státem. Naším cílem bylo sestavit rozpočet, který nebude jen formálně „sedět na papíře“, ale který bude realistický, důvěryhodný a udržitelný i v průběhu roku. A tak jsem k němu přistupovala.
Na co jste v novém rozpočtu myslela nejvíc?
Soustředila jsem se především na to, aby stát dokázal dostát všem svým závazkům. Zdědili jsme návrh rozpočtu s deficitem 286 miliard, ve kterém chyběly peníze na mandatorní výdaje, dopravní infrastrukturu, regionální školství nebo podporu zemědělství. Příjmová strana byla navíc silně nadhodnocena, například u sociálního pojištění, takže bylo jasné, že rozpočet nebude realistický. Celý návrh jsme museli důkladně projít a zreálnit, jít opravdu na dřeň. Připravit návrh, který by byl transparentní a bez rozpočtových triků.
Kam nutně musíte „nalít“ peníze?
Jsem ráda, že se nám podařilo alespoň částečně sanovat propad reálných a mnohdy i nominálních platů. Zvýšili jsme platy zaměstnanců ve veřejném sektoru o deset procent, a protože jsme tuto částku ušetřili na provozních výdajích jednotlivých resortů, stát to nestálo ani tolik peněz. Současně je nutné investovat do zdravotnictví, školství a dopravní infrastruktury, vybudovat řadu projektů. V těchto oblastech peníze zoufale chyběly. Máme před sebou mnoho práce.
I drobní OSVČ očekávají od vlády slíbenou pomoc. Dostane se jim?
Ano. Byla to pro mě priorita, nemůžeme přece živnostníky a drobné podnikatele trestat za to, že se snaží postavit na vlastní nohy. Drakonické zvyšování sociálních odvodů přijaté v rámci takzvaného konsolidačního balíčku je během posledních tří let připravilo celkem o padesát tisíc korun. Pro mnoho lidí v běžných profesích je to zásah, který ohrožuje samotnou existenci jejich podnikání. Když se podnikání přestane vyplácet, lidé jsou tlačeni k práci načerno nebo k omezení aktivit. Proto jsme tuto spirálu zastavili a vrátili vyměřovací základ ze 40 procent na 35. Věřím, že si živnostníci sami nejlépe rozhodnou o své budoucnosti. Pokud vyhodnotí, že se jim vyplatí vyšší zálohy, můžou si vyměřovací základ zvýšit dobrovolně. Pokud si budou chtít své prostředky poslat do důchodového systému, aby měli vyšší státní důchod, nebo je budou spořit či investovat jinde, stát by jim v tom neměl bránit ani je do ničeho nutit. Naší ambicí je svobodu této volby posílit a vytvořit prostředí, které bude lidi motivovat k práci, podnikání a k soběstačnosti. Předpokládám, že příslušný zákon začne platit nejpozději do poloviny letošního roku. Nestihlo se to k prvnímu lednu, ale díky přechodnému ustanovení živnostníci dostanou vše zpět formou přeplatku.
Nechybějí finance v obraně? Opozice výrazně kritizuje rozpočet na tuto složku.
Pro nás platí zákonný závazek dvě procenta HDP na obranu, to je mandatorní výdaj. V letošním roce budou celkové výdaje na obranu státu 184,6 miliard korun, loni to bylo jen 171,6 miliard. To je nárůst o třináct miliard a v poměru k HDP se dostáváme na rekordních 2,1 procenta. Jen pro srovnání, v době, kdy byl premiérem Petr Nečas, dával stát na obranu jen jedno procento HDP. Byli jsme to my, kdo po nich armádní rozpočet více než zdvojnásobil. A i teď dáváme víc, než dávala minulá vláda. Závazek plníme a žádné ohrožení financování obrany nehrozí.
Hodně se hovoří o ozdravení financí. V čem spočívá?
Ozdravit veřejné finance znamená kombinaci několika kroků, které plánujeme. Chceme zastavit zbytečné výdaje, podpořit ekonomický růst, efektivně řídit státní peníze a zajistit, aby každý, kdo pracuje, platil zákonné odvody. Nemá smysl sázet na účetní triky nebo skryté rezervy, ale mít jasnou představu o příjmech i výdajích. Současně musíme motivovat lidi a podnikatele, aby odváděli to, co mají, a státní prostředky se využívaly efektivně. Jen tak můžeme dlouhodobě udržet stabilní finance, zajistit potřebné investice a současně plnit mandatorní závazky, jako jsou důchody nebo výdaje na obranu.
Chystá se daňová kobra proti práci načerno. Nebudou tím občané zatíženi dalšími kontrolami?
Ne, určitě není mým cílem zavádět plošné kontroly nebo zatěžovat všechny zaměstnance a firmy. Většina lidí pracuje férově a ti se nemají čeho obávat. Nicméně z toho, co slyším, je nelegální nebo zastřená práce velkým fenoménem dnešní doby, kvůli kterému unikají státu zejména na sociálním pojištění velké peníze, pravděpodobně desítky miliard ročně. Lidí, kteří pracují načerno, je až pět set tisíc. Stát v tomto ohledu selhal, minulá vláda tento problém v podstatě přehlížela. My jsme se ho rozhodli řešit systematicky a vytvoříme specializovanou skupinu ve spolupráci s finanční a celní správou, Úřadem práce, Českou správou sociálního zabezpečení, zdravotními pojišťovnami, policií a inspekcí práce. Tyto instituce mají k dispozici velké množství dat a právě jejich propojení a analýza umožní cílit kontroly tam, kde je skutečné podezření na zneužívání systému. Mým hlavním cílem je, aby stát a veřejné rozpočty dostaly to, co jim ze zákona náleží. Nechceme vytvářet nový byrokratický dohled nad běžnými lidmi, ale odhalovat a odrazovat ty, kteří se dlouhodobě vyhýbají povinnostem.
Na závěr vám blahopřeji k narozeninám, které máte v polovině března. Už víte, jak tento den oslavíte?
Děkuji, to je od vás milé. Já narozeniny beru spíš jako příjemnou příležitost se na chvíli zastavit než jako nějakou velkou událost. Největší radost mi dělá, když můžu být s rodinou a svými blízkými, popovídat si, zasmát se a užít si obyčejné, hezké chvíle. To je pro mě ta nejlepší oslava.
CV BOX
Alena Schillerová (narodila se 18. března 1964 v Brně) je ministryně financí za hnutí ANO 2011.
Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Poté pracovala na Finančním úřadu Brno-venkov, kde byla po čase i ředitelkou.
Od roku 2016 byla odbornou náměstkyní ministra financí pro daně a cla. V prosinci 2017 se stala ministryní financí. Tento post zastávala až do voleb 2021. Od února 2022 je místopředsedkyní hnutí ANO 2011.
Po vítězných volbách 2025 začala opět šéfovat resortu financí.
reklama
