Jestli jste někdy při cestách po Česku i v zahraničí spatřili vlak v nápaditém designovém „oblečení“, dost možná jste právě viděli dílo společnosti Fleetshield. Firmy, která se od počátečních ochranných fólií rozrostla k nabídce kompletní revitalizace železničních souprav. A její spolumajitelka Zuzana Zelíková Vykoukalová je na ni patřičně hrdá.
Letos vznikla společnost Fleetshield EAST. Jakou roli má v rámci dalšího rozvoje Fleetshieldu a – vycházejíc z názvu – zaměřuje se na východní Evropu či ještě dál? A byl nedávný projekt pro LTG Link v Litvě prvním krokem směrem na východ?
Fleetshield EAST vnímám především jako logický krok v našem dalším vývoji. Fleetshield se za poslední roky výrazně posunul – jak rozsahem služeb, tak typem projektů, které jsme schopni realizovat. Už dávno nejde pouze o samotnou aplikaci fólie. Stále častěji vstupujeme do projektu jako partner, který dokáže převzít mnohem větší část procesu přípravy a revitalizace vozidla. Označení EAST proto nechápeme jen jako geografické vymezení na několik zemí východní Evropy. Je to pro nás platforma pro další expanzi a pro schopnost realizovat projekty přímo tam, kde je zákazník a jeho vozidla. V železnici totiž nedává smysl přemýšlet tak, že zákazník přiveze vlak za námi. My musíme být schopni přijet za vlakem. Projekt pro LTG Link v Litvě je velmi dobrým příkladem tohoto přístupu. Neoznačovala bych ho pouze za první krok „na východ“, ale spíše za potvrzení, že model, který budujeme, je přenositelný mimo Českou republiku. Dokážeme přenést technologii, lidi, procesy i řízení kvality na místo realizace a dodat zákazníkovi stejný standard práce, jaký poskytujeme doma.
Jak výrazně jsou dnes polepy železničních souprav zavedené ve střední a východní Evropě? A když se zájemce rozhoduje mezi polepem a klasickým lakem, co jsou nejsilnější argumenty ve prospěch polepu?
Myslím, že právě tady existuje stále velmi velký prostor. V některých zemích a u některých dopravců je fólie již standardní technologické řešení, jinde je stále vnímána především jako grafický nebo reklamní prvek. A to je podle mě příliš úzký pohled. My se na fólii nedíváme jako na „samolepku na vlak“. Díváme se na ni jako na součást životního cyklu vozidla. Při rozhodování proto nestačí porovnat pouze cenu jednoho metru fólie s cenou jednoho metru laku. Je potřeba počítat celou ekonomiku – přípravu povrchu, dobu odstavení vozidla, samotnou aplikaci, následnou údržbu, možnost lokálních oprav, ochranu původního povrchu a také budoucí změnu designu nebo odstranění fólie. A právě čas je na železnici mimořádně důležitý. Každý den, kdy vozidlo stojí v depu místo toho, aby vozilo cestující, má svoji cenu. Další velkou výhodou je ochrana povrchu. Správně zvolený systém nejen mění vzhled vozidla, ale současně chrání podklad. U ochranných a antigraffiti řešení navíc dokážeme významně zjednodušit následnou údržbu. Proto podle mě není správná otázka „je levnější fólie, nebo lak?“. Správná otázka je: „Které řešení je ekonomicky výhodnější v celém životním cyklu vozidla?“
Vectron 230 km/h v polepu od Fleetshieldu.
Nabízíte a provádíte v Česku kompletní proces revitalizace, včetně designového návrhu? A jak dlouhá je cesta od odsouhlaseného designu po dokončení celé revitalizace?
Ano, a právě toto považuji za jednu z největších změn, které jsme ve Fleetshieldu udělali. Naším cílem není dostat od zákazníka hotový grafický soubor, aplikovat fólii a tím projekt ukončit. Dokážeme vstoupit do projektu podstatně dříve. Začínáme analýzou vozidla a jeho stavu, řešíme technologii přípravy jednotlivých povrchů, rozsah oprav a následně vlastní realizaci. Podle charakteru projektu jsme schopni zajistit či koordinovat jednotlivé navazující činnosti – od přípravy povrchů přes broušení a lakování až po aplikaci fóliových a ochranných systémů a finální přípravu vozidla. Pokud zákazník nemá vlastní design, jsme schopni řešit i tuto část a spolupracovat s externími specialisty podle konkrétního typu projektu. Velmi důležitá je pro mě ale ještě jedna věc: proces. Nestačí umět jednotlivé technologie. Musíte je umět správně poskládat za sebe tak, aby na sebe jednotlivé profese čekaly co nejméně a vozidlo bylo mimo provoz pouze nezbytně dlouhou dobu. Proto se doba revitalizace nedá obecně vyjádřit jedním číslem. Záleží na typu a stavu vozidla, rozsahu prací a počtu vozů. Naším cílem je vždy vytvořit takový proces, který minimalizuje odstávku.
Stalo se vám někdy, že jste klientovi museli říct: „To nejde, to neumíme,“ nebo má taková slova vaše firma na blacklistu?
Slovo „nejde“ používáme velmi opatrně. Samozřejmě existují technologické, bezpečnostní a certifikační hranice, které respektovat musíme. V železnici nelze improvizovat na úkor kvality nebo bezpečnosti. Ale pokud zákazník přijde s něčím, co jsme ještě nedělali, naše první reakce není „to neumíme“. První otázka je: Co musíme udělat pro to, abychom to uměli? A myslím, že právě toto nás posunulo nejvíc. Nejtěžší projekty pro nás často nejsou ty, kde je nejsložitější samotná aplikace. Mnohem větší výzvou bývá kombinace rozsahu, kvality a extrémně krátkého času. Když máte připravit celé vozidlo nebo několik souprav a současně víte, že zákazník je potřebuje co nejrychleji vrátit do provozu, už neřídíte pouze technologii. Řídíte logistiku lidí, materiálu, jednotlivých profesí, návazností a kontroly kvality. A právě schopnost zvládnout tento celek považuji dnes za jednu z našich největších kompetencí.
Jak velký prostor pro další růst na evropském trhu vidíte a je to trh, na němž se svádí tvrdý konkurenční boj?
Velký. A nemyslím si, že jsme zdaleka na hranici potenciálu tohoto trhu. Naopak. Postupně se mění způsob, jakým dopravci přemýšlejí o životním cyklu vozidla. Nové vozidlo představuje obrovskou investici a jeho dodání trvá dlouho. Pokud přitom máte technicky kvalitní vozidlo, kterému dokážete během relativně krátké odstávky zásadně změnit vzhled, ochránit povrch, obnovit interiér a prodloužit jeho využitelnost, ekonomika takového rozhodnutí může být velmi zajímavá. Konkurenci samozřejmě vnímáme. Ale nechceme soutěžit pouze o to, kdo levněji nalepí metr čtvereční fólie. Chceme soutěžit rozsahem kompetencí, kvalitou, rychlostí a schopností převzít odpovědnost za celý proces. Naším cílem je být partnerem vozidla v různých fázích jeho života – od nového vozidla přes jeho ochranu a změny designu až po komplexní revitalizaci v dalších letech provozu. A právě v tom vidím budoucnost Fleetshieldu, který bych v dalších letech chtěla vidět jako evropského partnera pro komplexní revitalizaci kolejových vozidel, schopného přenášet své technologické týmy a know-how přímo k zákazníkům. A Evropa pro mě rozhodně nemusí být konečná hranice. Pokud dokážeme náš systém standardizovat tak, aby byla stejná kvalita dosažitelná v Česku, Litvě nebo kdekoliv jinde, není důvod uvažovat pouze v evropských hranicích.
O SPOLEČNOSTI
Fleetshield je nizozemská společnost, která se od roku 2001 specializuje na ochranu a revitalizaci vozidel veřejné dopravy, především železničních souprav.
Z původního zaměření na ochranné fólie postupně rozšířila služby na celý proces obnovy vozidel – od konzultací, analýzy technického stavu a návrhu designu přes přípravu povrchu a aplikaci fólií až po projektové řízení a následnou péči. Fólie využívá jako alternativu klasického lakování i jako ochranu proti graffiti, poškození a povětrnostním vlivům.
Firma působí na mezinárodním železničním trhu a spolupracuje s výrobci i provozovateli kolejových vozidel. Vedle nizozemského sídla ve Vianenu má aktivity také v Česku, kde v roce 2026 vznikla společnost Fleetshield EAST.
CESTUJÍCÍ
Revitalizace je jasná volba z pohledu dopravce. Dokáže ale kvalitně revitalizovaná starší souprava změnit i vnímání cestujících natolik, že ji přestanou považovat za „starý vlak“? „Jednoznačně ano,“ říká rozhodně Zuzana. „Cestující většinou neví, v jakém roce byla vyrobena skříň vozidla. Vnímá to, co vidí, čeho se dotýká a jak se ve vozidle cítí. Vnímá čistotu, barvy, povrchy, sedadla, světlo, informační prvky a celkový dojem. Když je revitalizace provedena komplexně a kvalitně, může být rozdíl ve vnímání vozidla obrovský. A právě v tom podle mě spočívá její skutečná hodnota. Revitalizace není snaha ‚zamaskovat starý vlak‘. Je to způsob, jak technicky životaschopnému vozidlu dát další kvalitní část jeho životního cyklu. Výsledkem není pouze ekonomický přínos pro dopravce. Výsledkem může být také cestující, který nastoupí do vozidla a má pocit, že dopravce do kvality jeho cestování investuje. To je podle mě velmi důležité.“
reklama
