Kultura

Zámecké vinařství Třebívlice: Elegantní vína ze severu

Publikováno: 4. 10. 2021
Autor: Martin Mrnka
Foto: Foto archiv Vinařství JOHANN W
logo Sdílet článek

Necelou hodinu jízdy na sever od Prahy se do té doby většinou rovná krajina zvlní a vystoupí z ní někdejší sopky Českého středohoří. Ve svazích těchto dramatických kopců se střídá sopečná vyvřelina s čistým křídovým vápencem a opukou, usazeninou nejjemnějších částic někdejšího třetihorního moře. Znalec zpozorní, právě z takového geologického podloží se totiž rodí nejlepší světová vína...

Tradice baronky, kterou miloval Goethe

Dlouhá léta konce minulého století reprezentovala česká vína především ta z Mělníka, Žernosek nebo Roudnice nad Labem. Jen málokdo tušil, že nedaleko odtud, západně od Litoměřic směrem na Žatec a Most, nedaleko obce Třebívlice, spí už skoro 100 let další zapomenuté vinice.

Na Litoměřicku se pěstuje víno v teplejších periodách našich dějin téměř 1000 let. Jde o nejstarší viničnou oblast v Čechách, darovací listinou ji založil roku 1057 přemyslovský kníže Spytihněv II. Byly zde stovky hektarů vinic. Koncem předminulého století ale stejně jako v celé Evropě zdevastovala místní vína drobná mšička révokaz. A tak vinice zarůstaly bodláčím a stromy, někde se pěstovaly místo vína brambory.

Naštěstí se většinou zaniklých vinic ujal začátkem tohoto tisíciletí severočeský patriot, podnikatel, velký znalec a milovník vín Jan Dienstl. Podnikatel ve finančnictví a energetice zde postupem let obnovil na 35 hektarů kvalitních vinic. A založil zámecké vinařství Třebívlice, odkazující na poslední majitelku místního panství, kterou byla baronka Theodore Ulrike Sophie von Levetzow, proslulá láska stárnoucího Johanna Wolfganga von Goetha. Roku 2012 zde na vinařství výhradně z vlastních hroznů vzniklo první víno, a není jistě náhodou, že nejslavnější značkou je cuvée neboli kupáž JOHANN W.

Čtyři rozdílné viniční tratě

Jako mladá, svěží, elegantní, ale zároveň určená i k vyzrávání se zde bílá i červená vína rodí hlavně na čtyřech krásných vinicích. Tou první je romantická trať Pod Hazmburkem, které dominují dvě dosud stojící věže zříceného gotického hradu. Vinice se rozkládají na jižním svahu, díky čemuž jsou celý den zalité sluncem. Horu, vzniklou sopečným výbuchem před 25 miliony let, tvoří čedičová vyvřelina pokrytá vrstvou černozemě, takže místní víno je silné a minerální.

Poněkud méně minerality, ale o to více elegance najdeme ve vínech z další vinice, která obklopuje zaniklý židovský hřbitov. Je to viniční trať Koskov, jejíž podloží tvoří čistý vápenec. Díky němu se zde mimořádně daří burgundským pinotům, které do Čech uvedl král a císař Karel IV.

Červená vína najdeme hlavně na trati Pod Šepetelskou horou, jejíž podloží tvoří alkalické křídové sedimenty. Profil vinice vytváří lokální teplé mikroklima, které umožňuje hroznům dobře dozrát.

Podobně chráněná je také viniční trať Pod Skršínským vrchem, vysázená experimentálně už v roce 1970 a začleněná do vinařství Třebívlice jako jedna z prvních. Kořeny 50 let staré vinné révy zde sahají až do hloubky 25 metrů a hrozny jsou z obou stran chráněny vzrostlými akáty.

Nerezové tanky, dubové sudy

Kvalitní viniční tratě a uzrálé víno jsou ale jen některé z faktorů vedoucí k úspěchu. Jan Dienstl jako znalec vín objel desítky vinařství ve francouzském Burgundsku i v severní Itálii a Rakousku, aby rozhodl o nejkvalitnější technologii zpracování.

Základem je dodržení co největší čistoty hroznů, která začíná už pečlivým ručním sběrem na vinici během vinobraní, a také maximálně šetrné zacházení s hrozny i vylisovaným vínem během dopravy do nerezových vinifikátorů a kvasných tanků. V obřích nerezových nádobách se upravuje teplota, která zajistí perfektní práci kvasinek, víno pak dozrává ve velkých sudech z francouzského dubu nebo v klasických francouzských sudech (barrique), určených pro rovných 300 lahví budoucího vína.

V závislosti na odrůdě a ročníku zrají bílá vína nejméně jeden rok, červená pak minimálně 18 měsíců. Majstrštyk třebívlického vinařství, Pinot Noir neboli Rulandské modré, pak v některých ročnících zůstává v dubových sudech až pět let.

Špičkový vinař a vinařský kolorit

Klasické francouzské vinařské úsloví říká, že matkou vína je terroir neboli půda, podloží a klima vinohradu, otcem vína je příslušná odrůda vinné révy a jeho osudem je ročník. Nic z toho by ale nebylo možné, kdyby zde chyběl vinař.

Tím je v Třebívlicích sklepmistr a enolog Martin Nesvadba, absolvent oboru vinařství na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici na Moravě. Po úspěšném působení v několika známých vinařstvích ho oslovila vize Jana Dienstla obnovit slávu severočeských vín. Po dohodě s majitelem se vinař Nesvadba zaměřil kromě klasických severočeských odrůd jako Müller Thurgau nebo Svatovavřinecké zejména na již zmíněné burgundské odrůdy, především Rulandské bílé a modré. A také na Ryzlink rýnský, kterému mimořádně svědčí zdejší chladnější podnebí.

Ve vinařství Třebívlice dnes může zrát až půl milionu litrů vína a některá z nich jsou určena ke spotřebě až mnoho let po sklizni. Nejen pro rozvoj regionu je ale důležité, že se Jan Dienstl nesoustředil výhradně na víno. Součástí vinařského koloritu je skvělá gastronomie v kuchyních jeho vinařství a především projekt posledních let, kdy se na vinařství pravidelně pořádají koncerty slavných českých a moravských kapel, divadelní představení a nejrůznější slavnosti.

Vinařství Třebívlice tak nejen obnovuje slávu vína, založenou knížetem Spytihněvem II. a podpořenou císařem Karlem IV., ale zároveň buduje novou éru severních Čech, které byly v nedávné minulosti tolik opomíjeny.

O vinařství

Zámecké vinařství Třebívlice vybudoval český podnikatel a velký milovník vína Jan Dienstl. V letech 2004–2010 vrátil do jedinečného panoramatu Českého středohoří 35 hektarů kvalitních vinic. První vinobraní výhradně z vlastních hroznů proběhlo v Třebívlicích v roce 2012. Seznamte se s největším vinařským projektem v Čechách za poslední dobu.

Design lahve a etikety vytvořil pan Oldřich Kulhánek, legenda naší vrcholné grafické a ilustrátorské tvorby, který je známý zejména coby autor litografií význačných literárních děl, poštovních známek a bankovek. Na etiketě je Ulrike von Levetzow, poslední láska Johanna Wolfganga Goetha. Jsou to vlastně původně její vinice. Jí bylo šestnáct, když se v Mariánských Lázních poznala s Goethem, kterému bylo 76 let. Zde bylo její panství.

reklama

https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků