Business

Umělá inteligence – příležitost, nebo hrozba?

Publikováno: 20. 1. 2019
Autor: Ivan Pilný
Foto: Shutterstock.com
logo Sdílet článek


Hranice se stále posouvá směrem do budoucnosti, ale to v žádném případě neznamená, že nežijeme už teď v éře digitální ekonomiky podporované právě robotikou a umělou inteligencí.

Co hrozí 

Začněme hrozbami. Je zřejmé, že roboti a počítače zvládají lépe, rychleji a efektivněji opakované rutinní práce, které se dají algoritmizovat a rozložit do snadno digitalizovaných úseků. Roli hraje také ekonomika, tedy kolik nástup nové techniky stojí. Výkon technologie exponenciálně roste a její cena exponenciálně klesá. Méně ohroženy jsou nízko kvalifikované práce, kde se robotika nevyplácí, a také vysoko kvalifikované činnosti, na které umělá inteligence ještě nedosáhne. Podle průzkumů je nejvíce ohrožen střed − nejen „modré límečky“, tedy pracovníci v montovnách a skladníci, ale také všichni zprostředkovatelé vykonávající administrativní úkony. Odhady ztráty pracovních míst jsou v jednotkách i v desítkách procent. Robotika akceleruje, protože na pracovním trhu je nedostatek pracovních sil a tlak na mzdy roste. Roboti také, alespoň zatím, nemají odbory, pracují 24x7, nebudou se s vámi handrkovat ani o karenční dobu, ani o zaměstnanecké benefity. Další hrozbou je vzdělávací systém, který stále připravuje studenty na profese, které až přijdou do praxe, nebudou existovat nebo se dramaticky změní. Je třeba ukončit model, kdy jsme se deset nebo dvacet let vzdělávali a pak z toho čtyřicet let žili. Vystavit stopku „bulimickému“ vzdělávání spočívajícímu v přenosu obsahu z učitele na studenta, který se jej u zkoušky zbaví a zapomene.

Nutnost kooperace 

Teď trochu optimismu. Kde jsou příležitosti? V hledání kooperace s umělou inteligencí. Určitě ve vzniku nových profesí, které bohužel nebudou vznikat tak rychle, jak bychom si přáli. Podívejte se na šachové velmistry, kteří ještě před dvaceti lety dokázali uhrát alespoň remízu s počítačem. Dnes je hladce porazí program ve vašem mobilním telefonu. Velmistři se naučili využívat algoritmy k analýze stovek partií, která se zcela vymyká jejich lidským schopnostem.

Spousta otázek

Lidstvo přežilo přechod ze zemědělství do průmyslu, nepochybně přežije i tuhle revoluci. Máme na to bohužel mnohem méně času než v historii a vznikají nové problémy, na které nejsme připraveni. Má auto bez řidiče přejet vašeho souseda nebo neohrozit vaše dítě na zadním sedadle? Kdo nese odpovědnost? Vlastník, výrobce automobilu, strůjce algoritmu? Už dnes si můžeme objednat zrzavé děvčátko s modrýma očima. Opravdu si to přejeme? Kooptujeme umělou inteligenci do správních rad podniků? Smíříme se s marketingem, který bude předvídat naše potřeby ještě dříve, než je pocítíme? Svěříme medicínu a operace robotům s rizikem, že při blackoutu a výpadku záložních zdrojů nedokáže už nikdo operaci dokončit? Co budeme dělat, až se pracovní doba zkrátí na polovinu dnešní? Čemu budeme věřit v době virtuálních fake news?

Přichází čas začít přemýšlet o budoucnosti.


O AUTOROVI

Ivan Pilný (narodil se 6. července 1944 v Praze) je současný náměstek ministryně průmyslu a obchodu.. Předtím byl mj. poslancem Poslanecké sněmovny PČR za hnutí ANO 2011 a ministrem financí.

Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, obor technická kybernetika, a poté pracoval v několika státních podnicích zabývajících se výpočetní technikou. Hned po roce 1990 začal podnikat. Kromě toho založil českou pobočku Microsoftu, mezi lety 1992 a 1998 pracoval jako její generální ředitel a jednatel. Poté byl dva roky ředitelem Sdružení pro informační společnost, v letech 2000 až 2001 řídil Český Telecom a následně se stal generálním ředitelem alternativního operátora eTel.

Od roku 2003 byl také prezidentem TUESDAY Business Network a v roce 2005 založil obecně prospěšnou společnost Pracujme chytřeji. Napsal několik knih (mj. „Máte na víc! Trénujte svůj mozek“ či „Manéž informačního věku“, známý je také z televizního pořadu Den D).

V roce 2009 spoluzakládal politickou stranu Občané.cz, o čtyři roky později byl ovšem zvolen jako nestraník na kandidátce hnutí ANO 2011 do poslanecké sněmovny (v roce 2014 do ANO vstoupil). Od května do prosince 2017 byl ministrem financí. Ve volbách 2017 nekandidoval, letos neprošel volbami do Senátu. 

Je ženatý, má čtyři děti. Baví ho studovat jak funguje mozek, četba, rád jezdí na kole a hraje tenis (jak sám říká „s nadšením, ale mizerně“).

reklama

https://www.smeny.cz https://www.smeny.cz https://www.smeny.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků