Snad všechna témata týkající se zdravotnictví se v souvislosti s parlamentními volbami v roce 2025 stávají čím dál víc třaskavými náboji a pojem „reforma zdravotnictví“ zaznívá nahlas od všech politických stran. Její nutnost potvrzuje i Tom Philipp, poslanec za KD????-ČSL, předseda jedné z klinik pražské Thomayerovy nemocnice a předseda správní rady VZP. Snad všechna témata týkající se zdravotnictví se v souvislosti s parlamentními volbami v roce 2025 stávají čím dál víc třaskavými náboji a pojem „reforma zdravotnictví“ zaznívá nahlas od všech politických stran. Její nutnost potvrzuje i Tom Philipp, poslanec za KD????-ČSL, předseda jedné z klinik pražské Thomayerovy nemocnice a předseda správní rady VZP.
Když jsme si povídali v červnu, zmiňoval jste, že očekáváte další nepokoje lékařů. Co říkáte na chystanou stávku, která nakonec nebyla?
Během jara a léta jsem se účastnil jednání ministerstva zdravotnictví, zástupců lůžkových zařízení, České lékařské komory (ČLK) a Lékařského odborového klubu (LOK). Požadavky ČLK a LOK na sjednocení odměňování v soukromých i státních nemocnicích tehdy narážely na odpor zaměstnavatelů. Přiznám se, že ani já jsem tento požadavek nepovažoval za správnou cestu. Už z průběhu jednání bylo zřejmé, že ČLK a LOK budou iniciovat protesty lékařů, pokud jejich klíčový požadavek nebude splněn. Je však důležité dodat, že všechny ostatní požadavky z podzimu 2023 byly bezezbytku naplněny. Protesty nemocničních lékařů nakonec neproběhly, což bylo zdůvodněno situací po povodních na Moravě. Osobně se domnívám, že odboráři sami vyhodnotili, že požadavek sjednocení platů a mezd neměl mezi lékaři tak širokou podporu, jak očekávali. Co se týká hrozících protestů praktických lékařů a specialistů, jde o klasický každoroční nátlak jednotlivých skupin lékařů, kteří se snaží získat co největší podíl z finančních prostředků rozdělovaných úhradovou vyhláškou. Problém však je, že ministerstvo má k dispozici pouze omezené množství peněz – co se jedněm přidá, jiným musí být ubráno. Tentokrát z toho opět nejvíce těžili praktičtí lékaři, terénní specialisté získali alespoň částečné navýšení.
Není problém v tom, že k ambulantním specialistům, respektive alespoň k některým odbornostem, pacienti nemusejí mít žádanku a často si chodí pro druhý názor?
Problém opakovaných vyšetření, z nichž některá jsou skutečně zbytečná, je pouze jedním z mnoha příkladů nehospodárnosti našeho zdravotnického systému. Na jedné straně je požadavek druhého názoru pochopitelný, zejména u závažnějších zdravotních problémů, na druhé straně však opakovaná vyšetření stejného problému vedou k neefektivnímu využití zdravotnických zdrojů, zvýšené administrativní zátěži a potenciálním prodlevám, které mohou negativně ovlivnit dostupnost péče pro jiné pacienty. Z pohledu předsedy správní rady zdravotní pojišťovny jde u opakovaných vyšetření především o hledání rovnováhy mezi dostupností péče a její udržitelností. Přímý přístup k některým ambulantním specialistům bez doporučení praktického lékaře sice zvyšuje komfort pacientů, ale mnohdy vede právě k nadužívání péče. Řešením by mohlo být zavedení povinnosti doporučení praktického lékaře, zlepšení elektronického sdílení lékařských zpráv a výsledků vyšetření a větší podpora komunikace mezi praktickými lékaři a specialisty. Taková opatření již do systému postupně zavádíme a věřím, že pomohou alespoň částečně eliminovat nehospodárnosti tohoto typu.
Hospodaření VZP za letošní rok skončí podle ředitele Zdeňka Kabátka schodkem. Jak předcházet možným finančním problémům do budoucna, jaké kroky pojišťovna připravuje?
Všeobecná zdravotní pojišťovna očekává za letošní rok schodek těsně pod hranicí pěti miliard korun, který pokryje ze svých finančních rezerv. Tento schodek je plánovaný a stabilitu VZP nijak nenaruší, péče o pacienty tedy není nijak ohrožena. Stejná situace panuje i u ostatních zdravotních pojišťoven. Pro příští rok se očekává schodek celého systému ve výši 10–15 miliard. Do budoucna je však nutné přejít na vyrovnané hospodaření. To znamená přizpůsobit úhradové vyhlášky tomuto požadavku a zavádět úsporná a racionalizační opatření, která zajistí dlouhodobou finanční stabilitu VZP a udržitelnost systému veřejného zdravotního pojištění.
Když ve schodku skončí celý systém veřejného zdravotního pojištění, není čas na větší reformu zdravotnictví?
Schodek celého systému veřejného zdravotního pojištění, odhadovaný pro rok 2024 na 11 miliard korun a pro rok 2025 na cca 10–15 miliard korun, jasně poukazuje na dlouhodobou neudržitelnost současného nastavení. Finanční rezervy pojišťoven schodek zatím dokážou pokrýt, ale tento model nelze uplatňovat donekonečna. Je zřejmé, že bez strukturálních změn bude zdravotní systém čelit vážným problémům, a to především s ohledem na stárnutí populace, rostoucí náklady na moderní zdravotní technologie, léky a také na stále vyšší nároky na kvalitu péče. Zásadní reformy zdravotnictví jsou však politicky velmi citlivé téma.
Neměly by proto představitelé vládní koalice hledat shodu napříč všemi parlamentními stranami?
Současná situace bohužel ukazuje, že hledání shody s opozicí, která často volí populistický přístup, je velmi obtížné. To lze pozorovat i na jiných klíčových reformách, jako je třeba důchodová. Jednostranné odmítání jakýchkoliv systémových změn a snaha získat politické body na úkor řešení dlouhodobých problémů jen prohlubují stagnaci. Přesto o dialog nadále usilujeme – jde o budoucnost zdravotní péče, která se týká každého občana. Reformy jsou nevyhnutelné, a to jak na straně pojišťoven, tak státu, ale také ve smyslu regulace poptávky ze strany samotných pacientů. Bez těchto změn bude systém čelit stále větším problémům, což by mohlo mít vážné důsledky nejen pro pacienty, ale i pro poskytovatele péče.
S úhradovou vyhláškou na příští rok nejsou spokojeny některé, zejména menší nemocnice, které zvažují podání stížnosti na Ústavní soud. Je systém úhrad koncipován jinak než v uplynulých letech?
Úhradová vyhláška pro příští rok v zásadě navazuje na principy nastavené v předchozích letech a zřejmá je i snaha ministerstva zdravotnictví o sbližování úhrad tak, aby za stejnou práci byla stejná úhrada bez ohledu na typ zdravotnického zařízení. Stížnosti menších nemocnic chápu jako reakci na některé dlouhodobé problémy v systému financování zdravotní péče. Tyto nemocnice se často potýkají s vyššími provozními náklady, vysokými personálními výdaji a někdy i nedostatečně využitými kapacitami. To jsou faktory, které systém úhrad nemůže nezohledňovat. Přesto nelze říct, že by úhradová vyhláška byla koncipována diskriminačně – jde o nástroj, který se snaží co nejlépe vyvážit potřeby všech poskytovatelů v rámci omezených finančních zdrojů. Pokud jde o možnost podání stížnosti k Ústavnímu soudu, toto právo zdravotnických zařízení je samozřejmě legitimní. Otázkou však zůstává, zda budou stěžovatelé schopni prokázat, že dochází k porušení jejich práv nebo k diskriminačnímu zacházení. To bude záviset na interpretaci konkrétních aspektů vyhlášky. Bez ohledu na výsledek případného soudního řízení je jasné, že bez širších reforem a změn ve financování zdravotnictví, které by lépe reflektovaly rozdíly mezi jednotlivými typy nemocnic, zůstane tlak na úpravy úhradové vyhlášky trvalým jevem.
Zanedlouho vstoupíme do volebního roku. Obstojí podle vás vláda Petra Fialy při skládání účtů u svých voličů, věříte v další volební úspěch koalice SPOLU?
Podepsali jsme memorandum o spolupráci v rámci koalice SPOLU a naším cílem je znovu volby vyhrát. Uvědomujeme si, že to nebude snadný úkol, ale stavíme na tom, co se nám během tohoto volebního období podařilo. A není toho málo – máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropské unii, snížili jsme deficit státního rozpočtu, zbavili jsme se energetické dovozní závislosti na Rusku, dokázali jsme jako první vláda skutečně dotáhnout důchodovou reformu, otevřeme 207 kilometrů nových dálnic, zavedli jsme korespondenční volbu, dokončujeme zásadní reformu sociálních dávek, zjednodušili jsme daňový systém, rozhýbali trh práce a vrátili jsme této zemi respekt v zahraničí. Zároveň připravujeme jasný plán pro příští volební období, který nabídne další konkrétní řešení aktuálních výzev.
Co říkáte na volební průzkumy, podle kterých by KDU-ČSL, pokud by do voleb šla samostatně, nedosáhla na pětiprocentní hranici? Pomůže nové vedení zvolené na říjnovém sjezdu?
Jak už bylo řečeno, KDU-ČSL nejde do voleb sama, ale v rámci koalice SPOLU, kterou řada průzkumů vůbec nereflektovala. Volební průzkumy samozřejmě sledujeme, ale je třeba říct, že právě tyto průzkumy KDU-ČSL oproti reálným výsledkům historicky podhodnocovaly. Letošní sjezd projevil důvěru nejen zkušeným lídrům, ale také nové generaci politiků s velkým potenciálem. Věřím, že jejich elán do práce v kombinaci se zkušeností předsedy a prvního místopředsedy přinese KDU- ČSL novou energii. Klíčová témata jako podpora rodin, dostupné bydlení a kvalitní vzdělávání budou nyní komunikována jasněji a s větším důrazem na potřeby voličů. To je cesta, jak oslovit nové podporovatele a upevnit důvěru v naši odpovědnou a svědomitou politiku. KDU- ČSL není catch-all-party, jsme středově konzervativní strana, jejímž cílem je oslovit rodiče s dětmi, ale i lidi na venkově. Musíme zpět získat ty, kteří se rozhodli nepřijít k posledním volbám.
OPATŘENÍ
Tom Philipp vidí několik zásadních úsporných a racionalizačních opatření. Jsou to:
Snížení provozních výdajů: energie, nájmy, personální náklady, efektivnější léková politika
Změna financování zdravotní péče: postupný přechod od systému plateb za produkci
k modelu, který více zohledňuje kvalitu a efektivitu poskytované péče
Podpora prevence: rozšíření bonusových programů pro klienty, které motivují k pravidelným preventivním prohlídkám a zodpovědnému chování ke zdraví
Digitalizace a elektronizace procesů: zlepšení řízení nákladů a komunikace mezi zdravotnickými zařízeními i pojišťovnou
Efektivnější využití lůžkových kapacit: přeměna málo využívaných oddělení na následnou péči, rozvoj jednodenní péče, stacionářů nebo zavádění smíšených lůžkových fondů
CV BOX
Tom Philipp (narodil se 26. prosince 1968 v Praze) je přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice, poslanec, předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, zastupitel městské části Praha 12 a bývalý místopředseda KDU-ČSL.
Po vystudování 2. lékařské fakulty UK začal v roce 1993 působit jako lékař na oddělení revmatologie v Thomayerově nemocnici, později zde již působil jako náměstek ředitele (2005–2014). Od roku 2014 pracoval čtyři roky jako náměstek ministra zdravotnictví. Od konce listopadu 2018 pracoval ve společnosti Agel, a. s., kde působil na postu 1. místopředsedy představenstva a jako ředitel Nemocnice Jeseník. S Thomayerovou nemocnicí ale nikdy nepřestal zcela spolupracovat a nakonec se do ní naplno vrátil.
Členem KDU-ČSL je od roku 2002 poslancem za KDU-ČSL, v roce 2021 byl zvolen poslancem. Po osmi letech, kdy byl členem správní rady VZP, se v únoru 2022 stal jejím předsedou.
Žije v Praze, je ženatý a má pět dětí. Baví ho turistika, cyklistika, kynologie a rybaření, jeho hlavním koníčkem ale zůstává politika.
