Stanislav Tecl: Tolik volného času jsem u fotbalu nezažil

Publikováno: 26. 7. 2020
Autor: Karel Černý
Foto: SK Slavia Praha

Sdílet článek

Na podzim 2018 musel slávistický útočník Stanislav Tecl na operaci předního zkříženého vazu. Poté si devět měsíců prakticky nezahrál. Loňský podzim už ale zase naplno patřil do slávistického kádru a chystal se na dobytí svého pátého titulu. Jenže všechno změnil covid-19, stadiony zůstaly prázdné...

Jak vypadaly vaše dny v době nejpřísnějších opatření? Dal vám trenér individuální plán, nebo nechal na vás, jak se budete udržovat v kondici?

Musím říct, že se ty dny hodně opakovaly, protože příliš možností, co se dá dělat, není. Ráno se probudím, jdu si odběhat to, co mám ve svém individuálním plánu a dostal jsem za úkol od trenérů, a pak už je volno. To většinou trávíme s rodinou na zahradě, kde se dá alespoň trochu pohybovat. Hlavně se snažím, abych si užil syna, protože tolik volného času v sezoně jsem zatím u fotbalu nezažil. V rámci možností se proto dá říct, že si to stále užívám.

Je to pro formu, sehranost apod. veliký výpadek nehrát a netrénovat dohromady s mužstvem?

Je to problém, ale na druhou stranu je to pro všechny týmy stejné. Půjde spíš o to, jak dlouhá bude doba na restart sezony, ve který všichni doufáme. Uvidíme, kolik prostoru dostaneme. Pokud by to měl být třeba měsíc, neviděl bych v tom žádný problém.

Když se situace uvolní, bude možné okamžitě naskočit do zápasů, nebo bude potřeba nějaké třeba i kratší soustředění?

Myslím, že to bude dost důležité, protože kdybychom se měli sejít v pondělí a za týden hrát, tak by to bylo problematické. Možná by nám stačily i tři týdny, aby se to dalo zase do kupy a náš fotbal k něčemu vypadal.

Tréninky a zápasy nejsou jen o fyzičce apod., ale i o tom, že jste spolu všichni pohromadě. Chybí vám hodně tahle, řekněme sociální stránka? Jaké to je najednou v plné sezoně v podstatě ze dne na den utnout tréninky, posilovnu, zápasy...

Je to samozřejmě hodně složité, protože s kluky v kabině jsme si hodně sedli a jsme na sebe poměrně zvyklí. Není to jen o tom, že jsme spoluhráči, ale jsme hlavně kamarádi. Chybí nejen každodenní kontakt v kabině, vtípky a srandičky, ale i to, že s někým můžete probrat všední i nevšední věci. Na druhou stranu to není nic, co by se nedalo překonat. Ale bylo fajn, když jsme mohli začít chodit na hřiště po dvojicích a od 20. dubna už trénovat ve skupinách, byť za určitých podmínek.

Loni v červenci jste opět naskočil do hry po mnoha měsících pauzy zaviněné zraněním. Jste teď díky tomu odolnější vůči ponorkové nemoci, kterou dost lidí pociťuje?

To je dobrá otázka, ale myslím, že ponorková nemoc u mě nehrozí. Rozhodně mohu říct, že se to u nás zatím neprojevuje a všichni to zvládáme v pohodě. Oproti mému zranění je tohle o dost lepší, můžu prakticky cokoliv, jít se proběhnout, hrát si se synkem, projet se na kole. Tohle je úplně o ničem jiném. Možnosti jsou sice omezené, ale stále je co dělat a člověk se zabaví. Dají se vymyslet i různé aktivity, kde si člověk může uvolnit i hlavu, takže doma vše v pořádku.

Máte 3,5letého syna, už ho učíte kopat do míče?

Malého si užívám moc. Tolik volna, co je nyní, jsem opravdu ještě nikdy nezažil. Myslím, že i on je teď nejšťastnější, protože jsme všichni doma a nikam mu neodjíždíme, já nemusím na tréninky. Jak už jsem říkal, dny trávíme na zahradě, kde si hrajeme na písku, kopeme spolu, sem tam si vezmeme hokejové hole, zkoušíme i pinkat do tenisáku, zkrátka všechno. Společně blbneme a i díky němu jsou ty dny daleko pestřejší, než kdybychom tu byli jen dva dospělí 

Stanislav Tecl (narodil se 1. září 1990 v Jindřichově Hradci) je útočník fotbalové SK Slavia Praha.

S fotbalem začal v obci Herálec, na půli cesty mezi Žďárem nad Sázavou a Hlinskem, později působil v Humpolci a Havlíčkově Brodě.

S profesionálním fotbalem začal v roce 2008 ve Vysočině Jihlava. O dva roky později hostoval krátce v pražské Slavii, pak se ale vrátil do Jihlavy. V roce 2013 přestoupil do Viktorie Plzeň a s ní získal dva mistrovské tituly. V roce 2015 odešel do Jablonce a z něj po dvou letech zamířil do Slavie Praha, s níž hned po půl roce slavil titul mistra ligy. Další titul s mužstvem slavil v sezoně 2018/2019.

Hrál v reprezentacích U18, U19 i U21. V seniorské reprezentaci debutoval v únoru 2013 v zápase proti Turecku.

Slavia má nejlepšího trenéra i hráče roku 2019

Stanislav Tecl je spojen s pražskou Slavií a ta je letos spojena už se dvěma úspěchy. Jindřich Trpišovský získal titul Trenér roku 2019 (za ním skončili trenér reprezentačního „áčka“ Jaroslav Šilhavý a Petr Rada z FK Jablonec). No a Tomáš Souček (v současnosti už hráč West Ham United) zase titul Fotbalista roku 2019 (dalšími v pořadí jsou Tomáš Vaclík z FC Sevilla a Vladimír Darida z Herthy Berlín).