Umělá inteligence sílí, mohutní a zdokonaluje se obrovským tempem. Už dnes jsou oblasti, kde převzala práci lidí a do budoucna jich bude stále víc. A stále víc ji také budou všichni používat, a především se na ni spoléhat. Klady i zápory takového vývoje přesně popisuje Sally Hammoud, jedna z předních odbornic na AI.
Tématy umělé inteligence se intenzivně zabýváte už mnoho let. V čem vidíte silné a slabé stránky AI?
Slabinou jsou nedostatečné rámce řízení, účinných pravidel a regulace, a především absence technických mechanismů, které by umožňovaly tato pravidla vymáhat. EU se snaží tuto oblast regulovat a chránit uživatele, ale stále to nestačí. Systémy se mohou chovat nepředvídatelně. Například offline systém může najít způsob, jak se připojit k internetu a zahájit kybernetický útok, a to dokonce i proti společnosti, která se snaží své rozhraní skrýt. Další slabinou je prohlubující se propast mezi lidmi. Ti, kteří mají k AI přístup a investují do ní, nesmírně bohatnou, což vytváří nerovnosti podobné těm z doby průmyslové revoluce. Tento nový technologický posun by mohl nahradit jak manuálně pracující, tak kancelářské pracovníky, a společnost, včetně vzdělávacího systému, bude potřebovat čas, aby se tomu přizpůsobila. AI také vyvolává obavy z dopadů na životní prostředí a ze ztráty digitální suverenity jednotlivých zemí. V konečném důsledku všechny tyto slabiny souvisejí s řízením a se způsobem, jakým je AI organizována a kontrolována.
A silné stránky?
Lidé přirozeně usilují o pokrok a technologie nám pomáhají plnit úkoly efektivněji, rychleji a s menšími nároky na zdroje. AI může výrazně rozšířit přístup ke vzdělání, zejména ve venkovských oblastech. Investice do této oblasti však zůstávají omezené. Velké společnosti se místo toho zaměřují na zisk, vládní zakázky a využívání technologií jako zbraně. AI může pomáhat učitelům identifikovat individuální potřeby studentů a vytvářet personalizované vzdělávací postupy. V současnosti pracuji na platformě pro zvyšování gramotnosti v oblasti AI určené školákům. Ti se učí prostřednictvím videí a interaktivních přednášek a za kontrolovaných podmínek používají nástroje AI, aby dokázali rozpoznat varovné signály. Na základě této zkušenosti jsem vytvořila podobnou platformu pro profesionály, kteří potřebují cílené vzdělávání, aniž by museli studovat celé obory. Pokud například potřebuji pro analytický materiál porozumět historii Slovenska, mohu využít několik systémů AI a získat informace přizpůsobené potřebám svého projektu. Tento přístup je cenný také v žurnalistice. Může jí výrazně pomáhat, přestože zároveň přináší nové výzvy.
Myslíte si, že AI nahradí některé profese, například novináře, pracovníky marketingu nebo PR specialisty? Nebo zůstane pouze nástrojem, který jim bude pomáhat při práci?
To je jedna z nejčastějších otázek, které dostávám, a zároveň je předmětem mého současného výzkumu. Moje hypotéza je, že AI musí být v mediálních společnostech, zejména v redakcích, institucionalizována. Reklama a marketing už prošly proměnou, ale žurnalistika je jiná a musí být chráněna, zejména ta investigativní. Pokud redakce nedokážou AI správně začlenit, může to ovlivnit důležité pracovní pozice. Jedním z hlavních problémů je, že lidé už nenavštěvují zpravodajské weby, ale informace získávají prostřednictvím nástrojů AI. To narušuje obchodní model mediálních organizací a vyvolává otázky týkající se například autorských práv a využívání dat. Novináři by měli mít možnost AI používat, ale v rámci jasně stanovených redakčních pravidel – ověřovat informace z více zdrojů, dokumentovat postup práce a důsledně provádět fact-checking. Bez institucionalizace se AI stává nástrojem fungujícím metodou „pokus-omyl“, což může poškodit novinářské standardy.
Sally Hammoud při workshopu pro novinářky na téma zapojení AI do žurnalistiky.
Kritické myšlení je zásadní jak pro novináře, tak pro veřejnost. Jak se mohou lidé naučit při používání AI kriticky přemýšlet?
U starších generací je to obtížnější, protože často důvěřují psaným informacím, aniž by je zpochybňovaly. Mladší lidé jsou přizpůsobivější a práce s nimi nám pomáhá vytvářet metody, které lze využít pro širší osvětu. Svým vysokoškolským studentům dovoluji používat AI při plnění úkolů, ale potom po nich chci, aby ke všemu, co AI vytvořila, napsali protiargumenty. To je nutí zpochybňovat jak vlastní myšlenky, tak způsob uvažování stroje. U dětí používáme cvičení inspirovaná hlavolamy. Dostanou vytištěný obrázek a musejí ho pomocí přesných promptů znovu vytvořit. Učí se tak věnovat pozornost detailům a strukturovaně přemýšlet. Učím také zahraniční studenty v Barceloně a mnohé z nich překvapilo, že někdo, kdo se tak intenzivně zabývá AI, klade důraz na její řízení, nerovnosti a rizika. Tyto diskuse jsou však nezbytné, zejména v době, kdy AI proměňuje geopolitiku a ovlivňuje pozice v mnoha odvětvích.
Novináři se řídí etickými pravidly a podléhají kontrolním orgánům. AI ale nikoli. Jak by se měla řešit etika AI?
Právě proto je nezbytná institucionalizace. Každá mediální společnost by měla mít ředitele pro AI, Chief AI Officer. Tedy nejen technického odborníka, ale někoho, kdo rozumí médiím i technologiím a dokáže posoudit jejich společenský dopad. Menší organizace by místo toho mohly jmenovat poradce. Etická komise pro AI by měla zahrnovat novináře, právní odborníky a technické specialisty. Měla by dohlížet na způsob využívání AI, zajišťovat ochranu dat a předcházet chybám, například zveřejnění textu vytvořeného AI bez následné kontroly, k čemuž už v předních redakcích došlo. Tato komise by měla rovněž spolupracovat s veřejnými orgány odpovědnými za technologie, protože etika AI nemůže spadat výhradně pod ministerstva informací. Také tvůrci obsahu mimo tradiční žurnalistiku ovlivňují veřejnou diskusi a současné struktury se na ně nevztahují.
Myslíte si, že pokud budou všichni častěji používat nástroje umělé inteligence, stane se komunikace uniformnější?
Ano, to je jedna z mých největších obav. Obsah vytvářený AI často vypadá podobně a lidé se stále více spoléhají na informace vytvořené stroji. Neobávám se ani tak dneška, jako spíše příštího desetiletí. Pokud budou mladí lidé získávat znalosti výhradně prostřednictvím AI a ta bude trénována na datech vytvořených stroji, hrozí nám, že ztratíme lidské vyprávění. Musíme chránit narativ, lidskou perspektivu, protože algoritmy už dnes ovlivňují způsob, jakým jsou informace prezentovány. Je to výzva pro média, vzdělávání i společnost jako celek.
CV BOX
Sally Hammoud je odbornicí na propojení komunikace, médií a umělé inteligence. Jako akademička a konzultantka pomáhá institucím a jejich představitelům orientovat se v obchodních a organizačních požadavcích, které přinášejí technologické změny.
Má doktorát z komunikace a mediálních studií a je autorkou knihy Artificial Intelligence in Digital Reputation (2024).
Ve své poradenské činnosti působí v regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA), v zemích Perského zálivu a v Evropě. Mezi její klienty patří EY Bahrain, UNICEF a UN Women.
Spolupracuje také s institucemi, jako jsou DW Akademie v Berlíně a Tech Diplomacy Global Institute v Paříži, kde působí jako styčná pracovnice pro region MENA.
Ve výzkumu, výuce i poradenství zůstává její zaměření stejné – pomáhat lidem a organizacím jasně přemýšlet a rozumně jednat v době, kdy technologie mění způsob, jakým komunikují, rozhodují se a vedou druhé.
DOMOV, HUDBA A SPORT
Sally Hammoud hodně cestuje po Blízkém východě a severní Africe. Co považuje za svůj domov? A má vůbec čas na koníčky? „Žiji mezi Libanonem a Španělskem. Často cestuji, protože moje práce vyžaduje mobilitu,“ potvrzuje. „Někdy se mi samozřejmě po domově stýská a vždy se snažím udržovat rovnováhu mezi prací a odpočinkem. Ráda trávím čas s přáteli, chodím na pláž v Barceloně, navštěvuji muzea a poznávám kulturu. Miluji klasickou hudbu stejně jako techno a ráda tančím. Také sportuji, i když jsem nedávno utrpěla vážný úraz při lyžování během účasti na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Jinak dávám přednost vodnímu lyžování. Cestování mě inspiruje a pomáhá mi dál se rozvíjet.“
reklama
