Volby budou za pár týdnů, a jak přiznal jihomoravský lídr ČSSD Roman Onderka, cestování po kraji a kontaktní kampaň zaplňují a budou zaplňovat naprostou většinu jeho času. A v diskusích samozřejmě bude často odpovídat i na otázky týkající se sociálně¬-demokratického volebního programu.
Připadá mi, že v programu máte hodně bodů, které budou pro stát znamenat vyšší výdaje, a naopak bodů, které by znamenaly vyšší příjmy, je méně...
Nemyslím, že náš program by byl finančně nevyrovnaný. Za prvé chci zdůraznit, že naše návrhy nejsou zase tak zásadně finančně náročné, jak se může zdát. Když je porovnám se sekyrou, kterou do veřejných rozpočtů obecně a především do rozpočtu státního zatnula dočasná koalice ANO, ODS, SPD a komunistů při rušení takzvané superhrubé mzdy, což je 130 miliard korun, naše návrhy jsou proti tomu ve svých dopadech malé.
A za druhé jsem přesvědčen o tom, že je možné získat výrazně vyšší částky do rozpočtu díky progresivní dani z příjmů. Ta progresivita by měla dopadnout na příjmy někde nad trojnásobkem průměrné mzdy. Další věc je progrese v podnikové dani. Vyšší zdanění nadnárodních korporací, velkých holdingů a obecně velkých firem zase znamená růst příjmů. Je tam dále zdanění internetových společností, daň z finančních operací (bankovní daň). Určitě je na pořadu dne vyšší daň ze třetí a dalších nemovitostí a obecně posun ve zdanění Airbnb a podobných platforem a lidí, kteří prostřednictvím nich podnikají. Ostatně nedávno i soudy potvrdily, že je nutné na tuto činnost pohlížet jako na podnikání a při danění takto postupovat, což otevírá cestu k získání nových peněz do rozpočtu.
Za třetí proti tomu stojí některá snížení daní – především DPH na základní potraviny. Za snížení daní by se dala považovat i reforma odpisové politiky, což by mělo podniky nasměrovat k podstatně vyšším investicím. Nicméně když zrychlíte odpisy, umožníte podnikům snížit daňový základ, tudíž také snížit odvedenou daň. Zároveň ale dosáhnete růstu domácího produktu, protože investice jsou jednou z jeho důležitých komponent.
Tím jsme u čtvrtého bodu – hospodářský růst je důležitým prvkem pro zvládnutí dluhu. Kdo roste, ten si s dluhem poradí lépe než ten, kdo je v depresi, a to naprosto zásadně lépe. Tady je nutné říct, že tlak na přerozdělení, na vyšší důchody, zvyšování minimální mzdy a všechny podobné kroky jsou prorůstové – tím, že peníze částečně přesměrujeme k nižším a středním vrstvám, nejlépe podnítíme domácí spotřebu. A domácí spotřeba je další z důležitých komponent růstu domácího produktu.
Pátý bod jsou úspory. Něco se dá ušetřit na provozu vládních a státních institucí, ale popravdě – není to nekonečně mnoho a ty sumy jsou ve srovnání s dluhem spíše málo podstatné. To ale neznamená, že nemají být podniknuty úspory. Důležitější je ale změna dotační politiky. Přestaňme dotovat ty, kdo to nepotřebují, přestaňme největšímu pekaři v zemi platit linky na toustový chléb. Dotace pro velké společnosti je třeba zrušit, ukončit. Pomoc potřebují malé a střední podniky, živnostníci. Na velkých dotačních programech lze snížit výdaje státu řádově o miliardy a při pečlivé inventuře určitě i o nižší desítky miliard korun. To už jsou peníze, které mají svou váhu.
Když tedy na jednu stranu postavím navrhovaná zvýšení příjmů tak, jak jsou v programu sociální demokracie, a i když započtu poklesy příjmů ze snížení DPH na potraviny a z rychlejších odpisů, přiberu ekonomický růst a růst příjmů rozpočtu ze zdanění velkého kapitálu a bohatých, vidím realistický plán, jak zkrotit a financovat dynamicky rostoucí a nebezpečný státní dluh.
Program ČSSD obsahuje mimo jiné také pasáže o dostupném či sociálním bydlení. O tomto problému mluví všechny strany už hodně let, ale žádný výraznější posun jsem nezaznamenal...
To je nesmírně komplikovaný a strukturovaný problém, tak složitý, že se to skutečně těžko vysvětluje v několika větách. Zažili jsme období levných peněz, velmi nízké inflace a dostupných úvěrů. Spoření a klasické investice vynášely málo. V poměru mezi tím, jak moc peněz bylo k dispozici, a tím, jaké byly investiční možnosti, nastal velký nesoulad. Ty peníze se vcelku logicky nasměrovaly do nemovitostí. Tento trend nastal všude, u nás byl a je enormní. To vedlo k drastickému růstu cen nemovitostí. Souběžně se velmi rozvinul fenomén Airbnb a dalších platforem, které umožňovaly krátkodobě pronajímat byty s relativně velkým ziskem a bez odpovídajícího zdanění. K tomu připočtěme, že tradičně máme divně nastavený daňový mix s relativně vysokým zdaněním spotřeby a také celkem nemalým zdaněním příjmů, ale minimálním zdaněním majetku. Takže držet i nevyužívanou nemovitost kvůli budoucímu zisku z růstu ceny je levné.
K tomu je třeba připočítat absolutně nepřehledné, složité a nekonečné stavební řízení, což zasáhlo nabídkovou stranu rovnice. Takže vznikla situace, že na jedné její straně byla dynamická poptávka po bytech a nemovitostech, na straně druhé přidušená nabídka. Výsledek je jasný. Stejně jasné je, že řešení musí být strukturované. Musí zahrnout daňová opatření v oblasti zdanění majetku a zdanění podnikání s krátkodobými pronájmy. To uvolní byty k dlouhodobým pronájmům a sníží tlak na potřebu nových nemovitostí. Už teď je jasné, že stavební zákon prosazený ANO a paní ministryní Dostálovou nepřinese žádné řešení a bude nutné ho skutečně od základu reformovat. A naše hlavní vize je masivní obecní a státní výstavba bytů pro mladé rodiny a pro seniory všude tam, kde je to potřeba. Myslíme si, že sem je nutné nasměrovat peníze, které ušetříme na dotacích pro velké podniky, a během krátké doby alespoň zdvojnásobit roční nabídku nových bytů na trhu. To povede k tlaku na pokles cen.
Ale určitě nechci tvrdit, že ten problém je možné vyřešit za rok nebo za dva. Tak to není. V příštím volebním období, při skutečně velmi dynamické práci a úsilí, by mohlo dojít k tomu, že v jeho posledním roce, možná dvou, budou vidět nějaké hmatatelné výsledky.
ČSSD je v končícím volebním období ve vládní koalici. Co se vám – třeba i navzdory názorům hnutí ANO – podařilo prosadit? Co byste označil jako úspěch ČSSD v posledních čtyřech letech?
Jakkoliv bylo vládnutí s ANO obtížné a jakkoliv to stálo sociální demokracii obrovské náklady, vidím tam mnoho pozitiv. Hodně mluvíme o tom, že se nám přes urputný odpor ANO povedlo prosadit hrazené první tři dny nemoci. Představte si, že bychom do období pandemie vešli bez tohoto opatření! Daleko více lidí by chodilo do práce i v době, kdy už by na sobě cítili příznaky nemoci. Šíření by bylo daleko rychlejší a dopady ještě tragičtější. Podařilo se nám výrazně zvýšit minimální mzdu a vytvořit tlak na růst mezd jako celku. To se také u ANO nesetkalo s nadšením, a to hovořím hodně diplomaticky. Ve skutečnosti vzteky překousávali tužky (směje se). Povedlo se silou protlačit řadu zvýšení výdajů na sociální služby a na péči o seniory. A i tady platí, že proti vůli ANO. Zabránili jsme tlaku na privatizaci zdravotnictví a na omezení financování této oblasti. Znovu dodávám díky bohu, protože bychom to v pandemii pocítili velmi tragicky. Povedlo se také výrazně zvýšit platy ve školství i v dalších oblastech veřejných služeb. Výrazně jsme změnili zákony a konečně alespoň zahájili boj proti dluhovému otroctví a nespravedlnostem v exekucích. Protitlak v této oblasti byl skutečně obrovský a mnohdy nevybíravý – ale nechci říkat, že šlo o tlak ze strany ANO, to by nebylo fér, i když neuvěřitelná argumentace finančních šmejdů a dluhové lobby nacházela občas odezvu i v řadách poslanců koaličního partnera. Ale jako celek jsme v této věci byli v podstatě na jedné lodi. Takže se podařilo zakázat dětské dluhy, zjednodušit oddlužení seniorů a tak dále.
Období této vlády bylo v podstatě neustálým střetem uvnitř koalice mezi námi – tedy představiteli levice – a ANO, tedy představiteli pravice. Kdybych si vzal konečný účet tohoto kabinetu, asi bych ho viděl jako „mírně vlevo“, což beru jako úspěch.
.jpg)
Roman Onderka (narodil se 11. listopadu 1965 v Brně) je poslanec, statutární místopředseda ČSSD a exprimátor Brna. Je také lídrem jihomoravské kandidátky ČSSD pro sněmovní volby.
Na začátku své kariéry pracoval jako mechanik v Adamovských strojírnách, později v Brně jako vozmistr Českých drah. Následně začal působit v odborech.
Dodatečně si doplnil vysokoškolské vzdělání, a to v roce 2009 bakalářským studiem na VŠ Karla Engliše v Brně ve studijním programu Ekonomika a management, obor Ekonomika a právo v podnikání. V roce 2010 pak ukončil i Fakultu podnikatelskou VUT, program Master of Business Administration, validováno Nottingham Trent University.
Politickou kariéru zahájil v roce 2002 coby zastupitel městské části Brno – Starý Lískovec, od téhož roku až do října 2018 byl i zastupitelem města Brna. V letech 2002–2006 byl i radním a od listopadu 2006 do listopadu 2014 primátorem. V říjnu 2017 uspěl ve sněmovních volbách a stal se poslancem.
Dvakrát byl místopředsedou ČSSD, a to v letech 2009–2011, a poté v období od dubna 2018 do 1. března 2019. Poté byl zvolen statutárním místopředsedou.
Byl dvakrát ženatý, z každého manželství má jednoho syna.
Morava v srdci
Roman Onderka má na svém facebookovém profilu slogan „Mám tě v srdci, jižní Moravo“. Na jaká místa by tedy pozval případné turisty? „Jižní Morava nabízí všechno. Tedy kromě moře. Ale máme zase Nové Mlýny. A jinak namátkou: Moravské Toskánsko, procházky Českomoravskou vrchovinou, vinné stezky a hlavně vinné uličky, památky od Valtic a Lednice po zříceninu Cimburk. A samozřejmě nezapomeňte na funkcionalistické Brno. To je prostě nezodpověditelná otázka. Jedině, že byste mi poskytli dalších několik stran vašeho časopisu… Prostě – přijeďte se k nám na jižní Moravu radši podívat.“
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
