Rozhovory

Roman Onderka: Krize oddělila profesionalitu od nešikovných amatérů

Publikováno: 10. 2. 2021
Autor: Karel Černý
Foto: archiv Romana Onderky a Pavel Gwužď
logo Sdílet článek

S Romanem Onderkou jsme si povídali na přelomu roku, takže povídání to bylo částečně bilanční a částečně vizionářské − co a jak bylo a co a jak bude. Z hlediska země, vlády i sociální demokracie.

Ze Senátu se do Poslanecké sněmovny vrátil daňový balíček se zrušenou superhrubou mzdou, sazbami 15 a 23 procent a slevou na poplatníka zvýšenou o 3000 korun. Byl jste s touto podobou spokojen?

Spokojen nejsem v žádném případě. Vidím tři problematické dopady. Za prvé − z této verze bude mít jen velmi malý užitek zhruba 10 procent lidí s nejnižšími příjmy. Nikoliv nulový, jak by to dopadlo podle přání ANO, které nechtělo vůbec hýbat se slevami na poplatníka, ale ten užitek bude skutečně symbolický. Naopak vysokopříjmovým občanům zůstanou navíc desítky a desítky tisíc korun ročně. S tím úzce souvisí obrovský zásek do veřejných rozpočtů v objemu asi 100 miliard korun, který přichází v naprosto nevhodnou dobu. Pro rozpočty 2021 a 2022 je to krutá rána a cesta k neřešitelným schodkům, které budou drahé a které svou vahou dopadnou právě na ty, kteří ze snížení daní mají nulový užitek.

Za druhé − ve střednědobé rovině se nám tady zrodila nová potenciální vládní koalice ANO a ODS s podporou SPD, a to s programem „chudým brát a bohatým dávat“. To je před volbami 2021 dobrá zpráva pro sociální demokracii, protože se tu ukazuje možnost návratu ke klasickému pravo-levému politickému volebnímu střetu, který je férový k voličům a k jejich rozhodování.

Za třetí − z dlouhodobého hlediska je pak posun daní, jak ho tato koalice prosadila, diametrálně odlišný od představy ČSSD, a to způsobem zcela neslučitelným se vším, co sociální demokracie v této oblasti vyznává. My do voleb půjdeme s diametrálně odlišnou vizí, s návratem ke klasickému progresivnímu zdanění. Je třeba říct, že daňový balíček 2021 přináší sice progresivní daň, ale ta progresivita je naprosto minimální. Ve srovnání s vyspělými státy vlastně titěrná. Koalice ANO−ODS−SPD vykročila rázným krokem k Rumunsku či k Rusku, k ustanovení společnosti oligarchů. Vyspělé země a vyspělé demokracie mají progresivní daně, které udržují ve společnosti rovnováhu.


V dubnu 2018 jste v jednom rozhovoru prohlásil, že co se týká vstupu ČSSD do vlády společně s ANO, bude u toho sociální demokracie krvácet. Potvrdilo se to?

Ano. Sociální demokracie nese následky, které jsou obrovské. V podstatě už vykrvácela. Z pohledu strany a jejích ambicí bylo jít do vlády s Andrejem Babišem obrovské riziko, které se vrchovatě naplnilo. Ale z pohledu života v zemi jsme odvedli dobrou práci. Znovu připomenu daňový balíček a novou pravicovou koalici. Když si představím, že zhruba taková koalice tady mohla vládnout místo současného kabinetu, tak mě obcházejí mrákoty. Ale zase by sociální demokracie měla daleko větší preference a šla by do příštích měsíců jako jasně profilovaná opoziční strana. Co má mít přednost? Zájem země, nebo zájem stranický?


Co z hlediska české politiky bylo podle vás loni zásadní a co bude zásadní letos?

Zásadní je epidemie a s ní související ekonomická krize i neschopnost části politické scény na tyto události racionálně reagovat. Vcelku přesně to ukazují napohled spíše směšné nesmysly s kávou povolenou jenom v pytlíku, nebo s ministrem v restauraci, kterou sám nařídil zavřít. Někde na facebooku jsem četl celkem trefnou otázku: Jak si někdo může myslet, že si tato vláda poradí s virem, když si neumí poradit s prodejem kávy? To je jádro pudla. Přitom si nemyslím, že bychom epidemii absolutně nezvládli. Ale dokázali jsme ji doprovodit tolika absurdními okamžiky, že pro občana je všechno to dobré zahrabáno pod hromadou nesmyslů. Letos bude zásadní, jestli se hnutí ANO rozhodne alespoň pár měsíců být racionální, nebo zda bude pokračovat v populistické volební kampani zahájené daňovým balíčkem.


A z hlediska stranického – co bylo loni pro ČSSD největší výhrou a co naopak největší porážkou?

Zásadní loni bylo, že − jakkoliv to možná pořád neumíme prodat − sociální demokracie svou přítomností ve vládě vnesla do marketingového řízení země z dílny ANO nějaký řád a systém. V dobách, kdy už premiérovi teklo do bot a nechal konečně normálně pracovat Ústřední krizový štáb, tak věci rázem začaly normálně fungovat. Na jaře se nákazu povedlo zvládnout. Podařily se programy připravené na ministerstvu práce a sociálních věcí, i když si myslím, že do doplnění finančního polštáře malých podnikatelů a živnostníků jsme měli dát daleko, ale skutečně daleko více peněz. Největší porážkou pro sociální demokracii je, že když něco vymyslíme a odpracujeme, tak přijde Andrej Babiš a silou svých médií prohlásí, že občané mají děkovat jemu.


Letošní rok je rokem volebním. Už byly ohlášeny koalice Starostové−Piráti a také ODS−Lidovci−TOP09. Co ČSSD – půjde do voleb jako solitér?

Diskuze na toto téma běží, nějaké návrhy se objevily – třeba jít společně se Zelenými. Já jsem z některých takových nápadů rozpačitý, orientace na městského progresivního voliče se nám opakovaně nevyplácí, pro nás by jako vždy v historii měl být cílovým voličem zaměstnanec nebo malý živnostník. Ale beru to tak, že probíhá vnitrostranická diskuze a názory jsou různé. Žádný z těch nápadů ale nemá zatím natolik jasnou strukturu, aby mělo smysl o tom mluvit.


Myslíte, že pokud bude letošní rok ohledně covidu klidný (nebo alespoň výrazně klidnější) než rok loňský, tak lidé současné rozhořčení nad neustálými zmatky vládě zapomenou?

To skutečně nevím. Obávám se, že naše očkovací zpoždění usilovně narůstá, nevidím žádnou působivou osvětovou kampaň, takže na to zapomínání máme ještě hodně času. Navíc je třeba říct, že i kdybych našel sto plus jeden důvod ke kritice předsedy vlády, ministra zdravotnictví a některých dalších vládních činitelů, tak na druhé straně se situace nikdy nevymkla z rukou, vždycky jsme to zatím dokázali udržet v rozumných mezích. I když opožděná opatření na podzim, která odsunul premiér kvůli volbám o nějaký ten týden, bylo hazardováním se zdravím a životy lidí. A na to se podle mého nezapomíná. To ale vyhodnotí občané až při volbách.


Jak celkově hodnotíte chování vlády během coronavirové doby? Přece jen i vy jste vládní součástí...

To je těžké. První fáze první vlny byla posledním obdobím, kdy kabinet fungoval jako standardní vláda a spolupracoval. Těžko se mi odpovídá na otázku ohledně celé vlády, protože od té doby není kabinet žádný tým, ale shluk postav. Krize oddělila schopnosti a profesionalitu od nešikovných amatérů. Podívejte se třeba na ministryni spravedlnosti Marii Benešovou. Její úřad běží jako švýcarské hodinky – její ministerstvo dopravilo do parlamentu velmi dobře připravené mimořádné zákony zmírňující insolvenční zákon, řešení zastavení mobiliárních exekucí a hromadu, skutečně velkou hromadu dalších věcí. A souběžně zvládá implementaci evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci. Všechno skvěle funguje. Bohužel občané nebudou hodnotit vládu podle Marie Benešové, ale podle premiérovy chaotické komunikace na dvou nebo třech tiskových konferencích za den v prvních týdnech krize. Tam začalo být vnímavějším lidem jasné, že přichází naprosto zmatené vedení. Řekl bych, že právě tyto obrazy neustále měněných rozhodnutí v lidech zůstanou.


CV BOX

Roman Onderka (narodil se 11. listopadu 1965 v Brně) je poslanec, místopředseda ČSSD a exprimátor Brna.

Na začátku své kariéry pracoval jako mechanik v Adamovských strojírnách, později v Brně jako vozmistr v Českých drahách. Následně začal pracovat v odborech.

Dodatečně si doplnil vysokoškolské vzdělání, a to v roce 2009 bakalářské studium na VŠ Karla Engliše v Brně ve studijním programu Ekonomika a management, obor Ekonomika a právo v podnikání. V roce 2010 pak ukončil i Fakultu podnikatelskou VUT, program Master of Business Administration, validováno Nottingham Trent University.

Politickou kariéru zahájil v roce 2002 coby zastupitel MČ Brno-Starý Lískovec, od téhož roku až do loňského října byl i zastupitelem města Brna. V letech 2002 až 2006 byl i radním a od listopadu 2006 do listopadu 2014 primátorem. V říjnu 2017 uspěl ve sněmovních volbách a stal se poslancem.

Dvakrát byl místopředsedou ČSSD, a to v letech 2009 až 2011, a poté v období od dubna 2018 do 1. března 2019. Letos byl první březnový den zvolen statutárním místopředsedou sociální demokracie.

Je dvakrát ženatý, z obou manželství má jednoho syna.


BOX

Vládní odchod

Několikrát už zaznělo, že sociální demokracie opustí vládu. Může to ale skutečně nastat, když stejně budou za pár měsíců volby? „Dokud zde bude nouzový stav, tak by se muselo stát něco skutečně děsivého, aby sociální demokracie z vlády odešla,“ říká Roman Onderka. „Když už jsme to vydrželi tak dlouho a obětovali jsme tolik, nemá smysl právě v tuto chvíli zvyšovat všeobecný zmatek ještě politickou a možná ústavní krizí. Ale jinak musím říct, že mně osobně už trpělivost s ANO a Andrejem Babišem pomalu dochází,“ dodává.


Mohlo by vás zajímat

Více článků