Bezpečnostní hrozby, kterým v současnosti čelí Západ, byly hlavním tématem diskuze, kterou Centrum transatlantických vztahů CEVRO Institutu uspořádalo s Robertem O’Brienem, bývalým národně bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Diskuzi moderoval Tomáš Pojar, poradce pro bezpečnost a zahraniční politiku premiéra Petra Fialy, a zúčastnili se jí významné osobnosti české politické scény, členové diplomatického sboru, zahraničněpolitičtí experti, novináři i studenti.
Čína a Rusko
Jakým výzvám tedy podle O’Briena čelíme? V první řadě je to podle něj existenční hrozba ze strany Čínské lidové republiky. Nejde jen o politický tlak, který Čína vykonává, nebo tlak, který vyvíjí na vlastní obyvatele, ale je třeba bedlivě sledovat i její vojenské ambice v Jihočínském moři a na Tchaj--wanu. „V Rusku máme staromódního, nacionalistického, imperialistického diktátora, který nad sebou nemá kontrolu jako Si Ťin-pching. Ten musí aspoň k volbám, odpovídá se stranickému sjezdu, ale Putin si může dělat, co si jen zamane. A chce znovuvybudovat ruské impérium. Říká to už roky, ale my jsme to celou dobu ignorovali. Napadl Gruzii, napadl Ukrajinu, má jednotky na území Moldavska, má jednotky v Sýrii. A dokonce mluví o Finsku jako o součásti ruské rodiny,“ uvedl Robert O’Brien. Rusku a Putinovi je potřeba se razantně postavit. Hovořil ale i o hrozbách, které představují Írán, KLDR či islamističtí džihádisté.
Reakce
A jak by měl podle Roberta O’Briena Západ na tyto hrozby reagovat? „Nemůžeme si myslet, že Západ boj s těmito hrozbami zvládne pouze měkkou silou, podáváním ruky a nabízením pomoci, obchodem a podobnými věcmi. Nesmíme si myslet, že pokud se postavíme za Izrael, za Ukrajinu nebo za Tchaj-wan, budeme tím diktátory provokovat. A že pokud je budeme provokovat, udělají věci, které nechceme. Ve skutečnosti je v mezinárodních vztazích provokací slabost, ne síla.“ Pozici západních demokracií podle něj oslabila i nedůvěra ve vlastní hodnoty, diktátorští a autokratičtí vůdci v tom viděli slabost, nejednotu a úpadek Západu a z toho plynoucí neschopnost reagovat na jejich sílu. „Selhali jsme v odstrašení Putina. Roky jsme sledovali, jak buduje masivní invazivní vojenské síly, naslouchali jsme mu, jak jsou Ukrajinci nacisté, což je nesmysl. Neodstrašovali jsme Rusy, nedali jsme jim jasně najevo, jaké sankce mohou očekávat, neřekli jsme jim, že Ukrajincům budeme dodávat zbraně,“ uvedl O’Brien. Za zásadní chyby považuje i to, že Evropa nediversifikovala své energetické zdroje, Spojené státy nezastavily Nord Stream 2 nebo že členové NATO ignorovali závazek na 2 % HDP na obranu.
Robert O'Brien
Robert O'Brien je právník, bývalý americký diplomat a zejména poradce pro národní bezpečnost USA za prezidenta Donalda Trumpa (2019–2021), kdy patřil k hlavním architektům tzv. Abrahámovských dohod. Podařilo se mu pozvednout spolupráci s americkými spojenci v indopacifickém regionu, patřil mezi nejhlasitější kritiky Číny v Trumpově administrativě či pomáhal vyjednat dohodu mezi Kosovem a Srbskem (2020).
Předtím sloužil jako zvláštní vyslanec prezidenta USA pro rukojmí (2018–2019), během působení se mu podařilo úspěšně vyjednat návrat 25 amerických občanů neoprávněně zadržených v zahraničí. Za prezidenta G. W. Bushe působil ve VS OSN. Byl také ve vedení zvláštního útvaru v rámci ministerstva zahraničí, který se zabýval reformou justičního systému v Afghánistánu a školil místní soudce, prokurátory i obhájce.
Je autorem knihy „While America Slept: Restoring American Leadership to a World in Crisis“ (2016), kde podrobil kritice zahraniční politiku administrativy prezidenta Obamy. Jeho jméno je v současnosti často zmiňováno v souvislosti s americkými prezidentskými volbami v roce 2024.
Zleva Mirek Topolánek, Robert O'Brien, Ivan Langer, Tomáš Pojar.
Hovoří Tomáš Pojar, v pozadí naslouchá Robert O'Brien.