Komentáře

Richard Raši: Budoucí koalice předem nekomentujeme

Publikováno: 7. 7. 2021
Autor: Luboš Palata
Foto: Foto archiv Richarda Rašiho
logo Sdílet článek

Situaci na Slovensku nejlépe dokumentuje to, že i když jsme z první vlny pandemie vyšli jako vítězové, ve druhé vlně jsme selhali a skončili jako jedni z nejhorších, říká místopředseda strany HLAS-SD Richard Raši.

Podařilo se vám v rekordním čase sesbírat více než půl milionu hlasů k referendu o předčasných volbách. Proč by ale měli voliči rozhodovat o vládě v referendu, když o ní rozhodují už ve volbách? Není to proti logice parlamentní demokracie?

Není. Pro politický systém je důležitá jeho stabilita, tedy dodržování standardního volebního cyklu, ale rovněž jeho legitimita, legitimita volených zástupců. Když je legitimita volených zástupců vážně zpochybněna, měli by voliči mít možnost tuto situaci napravit. Referendum o zkrácení volebního období je oprávněné a smysluplné řešení podobných situací.

Není referendum o předčasných volbách vzhledem ke „stabilitě“ současné slovenské vlády nadbytečným úsilím?

Petice je přímá reakce na požadavky občanů, požadavky voličů. Bez jejich podnětů, aktivity, podpory a spolupráce by petice vůbec nevznikla a nebyla tak úspěšná. Petice za referendum není v tomto smyslu aktivita politiků a politických stran, ale aktivita občanů, a proto jistě není nadbytečným úsilím. Naopak, jsme velice hrdí, že slovenští občané projevili otevřeně svůj názor, nastavili vládě zrcadlo a že se aktivně zapojili do rozhodování o své zemi. Co víc si můžeme přát?

Zatím se nepodařilo, kromě referenda o Evropské unii, dosáhnout takové účasti voličů, aby referendum bylo platné. Proč by se vám to mělo teď podařit?

Když se to podaří, tak jistě ne nám, ale slovenským občanům. Právě o to jde, a to se snažíme celou dobu komunikovat. Podporou petice a podporou referenda nedává nikdo hlas straně HLAS. Cílem je odstranit vládu, která poškozuje zájmy Slovenska, zájmy slovenských občanů. Lidé to cítí, chtějí to změnit, a proto je šance, že referendum úspěšné bude. Zmařit to může jedině postoj vládních stran. Některé z nich možná budou od účasti na referendu své voliče zrazovat. Taková obstrukce je však podle mého názoru v rozporu s podporou demokracie a strany, které se k tomu uchýlí, na to dříve nebo později doplatí.

Pokud by předčasné volby byly, dokážete si představit vytvoření vlády se stranou SMER, ze které jste s kolegy odešli?

Náš postoj ke komentování budoucích koalicí je znám. Budoucí koalice předem nijak nekomentujeme, protože to považujeme za neuctivé k voličům. Karty rozdávají občané a politici jsou povinni hledat nejlepší řešení pro stát, ať jsou karty rozdány tak nebo tak. Jisté však je, že jako strana antifašistická nikdy nebudeme spolupracovat s pravicovými extremisty. A jak již několikrát zmínil náš předseda Peter Pellegrini, je v této těžké době možná vhodné hledat smírná a konstruktivní řešení. Země postižená nejtěžší krizí od druhé světové války to rozhodně potřebuje. Takovým by byla třeba koalice, která by Slovensko nerozdělovala, ale spojovala, koalice složená ze stran dnešní koalice a dnešní opozice, případně i s účastí stran, které dnes v parlamentu nejsou zastoupeny. Takové řešení by se líbilo i mně.

Jak jako lékař hodnotíte výsledek boje Slovenska s koronavirovou nákazou?

Asi nejvíc situaci na Slovensku dokumentuje to, že i když jsme z první vlny pandemie vyšli jako vítězové, v té druhé jsme selhali a skončili jako jedni z nejhorších. Selhali jsme v mnohém, nejhorší pro vývoj druhé vlny však bylo velikášství a individuální rozhodnutí expremiéra Matoviče. To první selhání bylo promarněné léto – ministři si brali dovolené, příprava na druhou vlnu nebyla žádná, a protože trasování kontaktů nakažených bylo bez posílení nefunkční, tak se na něj ve druhé vlně úplně rezignovalo. Vládou schválený nový pandemický plán vydržel srážku s praxí sotva týden, pak už ho nikdo nedodržoval, klíčové státní nemocnice reagovaly pomalu, systém zachraňovala soukromá zdravotnická zařízení.

A pak to celonárodní megatestování, o kterém bývalý premiér, teď ministr financí Matovič hlásal, že je atomovou zbraní proti koroně a že budeme vzorem pro celý svět. Asi jsme chvíli byli. Ale byli jsme pro celý svět vzorem, jak testování nedělat. Bohužel tahle premiérova PR akce a další s tím související politická rozhodnutí způsobily, že nákaza se prudce šířila a výsledkem je více než čtrnáct tisíc úmrtí na covid, kterým se do značné části dalo předejít.

Do jaké míry se na výsledku pandemie podílely chyby vlády a do jaké slabost slovenského zdravotnictví?

Připomenu několik faktů a názor si čtenáři mohou udělat sami. Od počátku pandemie byla z úrovně vlády eliminována ambulantní léčba pacientů na covid. Celý rok byla doporučena pouze léčba příznaků – např. paracetamol nebo něco podobného – ale žádná specifická léčba ani léky nebyly pro nikoho zabezpečené. Pacienti se léčili sami, léky si sháněli načerno, pašovali je přes hranice. V průběhu pandemie ministr zdravotnictví odvolával dlouholeté ředitele klíčových státních nemocnic, vesměs lékaře, a nahrazoval je politickými nominanty často z úplně jiných oborů. Ředitelem se stal například lesník, výsadkář, ocelář, diecézní ekonom nebo i výrobce plastových oken odsouzený za ekonomickou kriminalitu. Není pak divu, že první nápor a reprofilizaci státní zařízení nezvládla a v rozporu se schváleným pandemickým plánem byly nejdříve reprofilizované soukromé nemocnice s profesionálním managementem.

Jak se díváte na vakcinaci ruským Sputnikem V na Slovensku, který má být použit, i kdyby nezískal povolení od EMA?

Když se používá jakýkoli lék bez registrace, tedy experimentální lék, je vždy potřeba zvažovat možné přínosy a rizika. A to je práce pro odborníky, ne pro politiky. Z mého hlediska je dobré využít každou příležitost, jak umožnit lidem chránit se před koronavirem, ale pokud je to spojené s nějakým rizikem, měly být veřejnosti poskytnuty všechny relevantní informace.

Autor je redaktorem Deníku

CV BOX

MUDr. Richard Raši, PhD., MPH, (narodil se 2. dubna 1971 v Košicích) je poslancem slovenské Národní rady a bývalým ministrem zdravotnictví, místopředsedou vlády a primátorem Košic.

Vystudoval všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Univerzity Pavla Jozefa Šafaříka v Košicích, poté absolvoval atestaci z chirurgie a specializační zkoušku z úrazové chirurgie. Titul MPH získal v roce 2004 na Slovenské zdravotnické univerzitě v Bratislavě.

Od roku 1995 pracoval na klinice úrazové chirurgie v košické fakultní nemocnici. V březnu 2007 byl jmenován ředitelem Fakultní nemocnice s poliklinikou v Bratislavě.

V roce 2007 vstoupil do strany SMER-SD, od června 2008 zastával rok post ministra zdravotnictví. Od prosince 2010 do března 2018 byl primátorem Košic, v letech 2018 až 2020 byl místopředsedou vlády pro investice a informatiku.

V loňském roce se po letech působení ve straně SMER-SD stal jedním ze zakladatelů nové levicové strany HLAS-SD. Je ženatý, má tři dcery.

reklama

https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků