S ředitelkou Svazu měst a obcí Radkou Vladykovou jsme si původně měli povídat na úplně jiné téma. Ale jakmile přišla řeč na samostatnost obcí, náhle tu bylo téma nové. Téma, o kterém se dá mluvit dlouho, je aktuální a Radku Vladykovou opravdu hodně pohlcuje.
Proč ji toto téma tak zajímá? „Události posledních tří let nám jednoznačně ukazují, že blahobyt, který byl samozřejmostí, není trvalý. Ukazují nám to dějiny planety i lidstva. Pouze ta společenství, která dokázala pružně zareagovat na šoky a krize, dokázala přežít, ostatní zanikla,“ říká výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR Radka Vladyková.
Jak se tato slova vztahují k vašemu oboru působnosti, tedy k městům a obcím?
V podstatě historicky. Stačí se vrátit do března 1849, kdy byl přijat Prozatímní zákon obecní, jehož základní ustanovení zní: „Základ svobodného státu jest obec svobodná.“ V dnešní době bych to poupravila na formulaci, že resilientní obec jest základem resilientního státu.
Základem je tedy obec. Nemáme ale v naší zemi těch základů až moc?
V Česku máme 6248 obcí, od těch nejmenších až po hlavní město. Obcí do dvou tisíc obyvatel je 5500. Máme tedy velkou sídelní rozdrobenost, což je mnohdy kritizováno jako drahé. Má to však i své výhody, které se stále častěji ukazují jako poměrně zásadní a klíčové pro blahobyt obyvatel a schopnost obcí pružně zareagovat na nové jevy, jak pozitivní, tak i negativní. Jejich role se ukazuje stále více jako zásadní pro kvalitu života lidí.
Máte pro to nějaký konkrétní příklad?
Vzpomeňme dobu covidovou, kdy na úvodní šok rychle izolovat obyvatele a zabezpečit jim základní ochranné prostředky dokázali právě starostové a starostky zareagovat jako první. Na územích své obce zorganizovali šití a rozvoz roušek, rozvoz dezinfekce nebo zabezpečení nákupů pro své občany. Vše šlo rychle s ohledem na místní znalost všech zúčastněných. Ještě dříve, než se společnost začala dostávat z covidové krize, začala krize energetická. Pád jednoho dodavatele energií způsobil další šok společnosti, skokové zdražení energií pro velké množství lidí. Na úvodní zděšení opětně velmi rychle zareagovalo vedení obcí, některé vyčlenily peníze na půjčky pro své občany, jiné hledaly další možnosti, jak pomoci. Posledním jasným příkladem jsou tragické válečné události na Ukrajině, při kterých si uvědomíme, jak je role samospráv důležitá hlavně v dobách ohrožení. Starostové a primátoři se ihned spojili se svými kolegy na ukrajinské straně a pomoc začala velmi efektivně proudit na Ukrajinu a stejně tak i z Ukrajiny přicházející lidé našli své zázemí v partnerském městě nebo jeho okolí. Vše proběhlo velmi rychle, mnohdy i zcela potichu – bez fotografií a prohlášení do médií, jenom na lidské bázi pomoci člověka člověku.
Lpíte na spojení „ resilientní obec“. Co přesně to znamená?
Slovo resilientní se často překládá jako odolný, ale jeho význam je daleko širší – znamená schopný odolat vnějším vlivům, pružně zareagovat a rozvíjet se dál. Dlouhou dobu bylo používáno v oblasti municipalit v souvislosti s životním prostředím a adaptací na klimatické změny. Bylo také skloňováno s cíli trvale udržitelného rozvoje, jak je definovalo OSN. Resilientní společnost je taková společnost, která dokáže operativně zareagovat na prvotní šok, z krize získat příležitost k dalšímu rozvoji a posílení a z nepřízně osudu vyjít poučenější a silnější. Na jednotlivé hrozby se samozřejmě nelze dostatečně připravit, katastrofy přicházejí náhle, v době, kdy je nejméně čekáme, to jim dává sílu. A právě v těchto situacích je důležitá prvotní reakce, schopnost situaci vyhodnotit a zareagovat. A k tomu je právě velmi vhodné mít nastavený celý systém, který dokáže zareagovat pružně, účelně a efektivně. Každý podnikatel ví, co znamená řízení rizik a jejich diverzifikace. Stejně je tomu i ve veřejné správě. Jedno řízení z centrály je velmi zdlouhavé a také náchylné na chybu. Pokud zareaguje 6248 starostů obdobně, a někomu se to třeba i zcela nepodaří, je velká pravděpodobnost, že celou společnost to neohrozí.
Když se podíváme na vámi zmiňované události posledních let, nenabývá tato odolnost stále většího významu?
Resilience obcí a měst bude určitě do budoucna stále větším tématem. Společnost si uvědomuje, že prochází procesem změny, a musí se na něj připravit. Hrozby přichází ze všech stran. Vyhodnocování rizik se stane součástí běžné práce v rámci každého rozhodování i na obecní úrovni. Pokud se bude jednat o nákup inteligentních řešení, hned se bude uvažovat o možném zneužití nebo kyberútoku. Pokud půjde například o nákup veřejného osvětlení nebo jiných zařízení potřebujících zdroj energie, bude běžnou součástí rozhodování i energetická úspornost a šetrnost k životnímu prostředí. Municipality jsou téměř rovnocenným veřejným zadavatelem jako stát – z pohledu vynaložených peněz. Dalším důležitým faktorem pro rozhodování se automaticky stane i uvažování o lokálním přínosu. V dobách ohrožení se může stát, že uzavřená obec bude muset po určitou dobu přežít téměř sama. Pokud však nebudou vybudované dlouhodobé sousedské vazby a spolupráce v oblasti jak služeb, tak i třeba alespoň částečné lokální potravinové produkci, bude to pro společnost velmi obtížné. V dobách klidu a příznivých podmínek je nutné se stále připravovat a stále budovat takový systém, který pak odolá vnějším nárazům. Podpora lokálních firem a farmářů je jednoznačně jednou z priorit v rámci budování resilientní obce. Společnost se bude muset naučit žít ve svém regionu tak trochu samostatně, aby přežila, a také aby se stala silným a důvěryhodným partnerem pro své sousedy.
CV BOX
Radka Vladyková (narodila se 26. března 1973 v Praze) je výkonnou ředitelkou Svazu měst a obcí ČR a bývalou starostkou Jesenice u Prahy. Pracovala i jako členka Legislativní komise SMO ČR.
#Vystudovala Metropolitní univerzitu Praha, obor Evropská studia a veřejná správa.
Je vdaná, má tři téměř dospělé děti – Martina Míšu a Tomáše.
Ovládá angličtinu, je ráda s rodinou, mezi její koníčky patří neustálé sebevzdělávání a procházky s pejskem v Průhonickém parku.
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
