Rozhovory

Peter Kmec: Období objímání vystřídá období reálpolitiky

Publikováno: 10. 2. 2021
Autor: Luboš Palata
Foto: Oficiální fotografie Bílého domu a archiv Petera Kmece
logo Sdílet článek

Jako velvyslanec působil Peter Kmec v Izraeli, ve Švédsku a v Americe, kde zažil vládu Baracka Obamy i Donalda Trumpa. Dnes působí v domácí politice, je poslancem Národnej rady Slovenskej republiky a ze strany SMER-SD přešel do strany HLAS – sociálna demokracia. Jaký je jeho pohled na bouřlivé americké prezidentské volby? A proč přesedlal na domácí politiku? I o tom jsme s ním hovořili.

Kolik jste toho jako slovenský velvyslanec ve Spojených státech, byť bývalý, naspal kolem amerických prezidentských voleb?

Velmi málo. Do poslední chvíle jsem se snažil zatipovat si výsledek voleb, který bylo v současné pandemické situaci opravdu složité odhadnout. Můj předběžný tip byl, že to Joe Biden těsně vyhraje. Ale v prvních hodinách sčítání hlasů odevzdaných přímo ve volebních místnostech to vypadalo poměrně výrazně ve prospěch Donalda Trumpa. Ale jak se očekávalo, poté se začaly sčítat přicházející dopisní hlasy, které obrátily hlasování ve prospěch Joe Bidena. Tip mi vyšel…


Ale byly to nervy?

Já jsem to bral vyloženě neutrálně. Amerického prezidenta si vybírají američtí voliči a my Evropané i zbytek světa s tím musíme žít.


Bylo pro vás překvapující, jak výrazně se odlišovaly americké průzkumy voličských preferencí, které jasně favorizovaly Bidena, od velmi těsné reality?

Měl jsem poměrně velké pochybnosti o průzkumech už před pěti lety, kdy se ukázalo, že byly spíše zbožným přáním liberálních médií dostat do úřadu jimi preferovanou kandidátku. Podle mě se to stalo i v případě těchto voleb. Pokud jste se ale podívali na relevantnější průzkum agentury Rasmussen, která dělá průzkumy mezi voliči, kteří jsou skutečně odhodlaní jít volit, tak její čísla byla více vypovídající. Problémem liberálních průzkumů je, že vycházejí z celonárodních údajů oblíbenosti a ty favorizují demokraty. Ale když jdete do jednotlivých volebních okrsků, tak je obraz poněkud jiný. To se stalo před pěti lety Hillary Clintonové. Joe Biden si na to dal mnohem větší pozor, nenechal se uspokojit průzkumy, které mu dávaly velký náskok. A i tak byl výsledek hned v několika státech dost těsný.


Když jsem den po volbách mluvil s bývalým českým velvyslancem v USA Petrem Kolářem, tak na to oproti průzkumům překvapující množství voličů Trumpa říkal, že se jen „ukázala pravda“ o Spojených státech. Je to i váš pohled, že se voliči Trumpa k tomu, že ho chtějí volit, v průzkumech nehlásili?

Donald Trump má skryté voliče. V napětí, které panuje v americké společnosti, ne všichni chtějí, aby se vědělo, že měli k tomuto kandidátovi sympatie. Šlo například o konzervativně založené lidi, kteří pracují ve větších týmech na pobřeží, ti se vyhýbali tomu, aby veřejně přiznávali své preference. A to proto, že obě pobřeží jsou silně liberální, někde dokonce radikálně liberální.


V čem byly tyto volby jiné než ty před pěti lety, které jste zažil ještě jako slovenský velvyslanec v USA?

Překvapily mne dvě věci. Dezinformační kampaň, která se v roce 2016 vedla zpoza USA, se nyní vedla uvnitř Spojených států, především ze strany Donalda Trumpa. Druhou bylo, jak výrazně se kampaň přesunula do sociálních médií a jak výrazně se do toho zapojila umělá inteligence. To mě trochu děsí, protože nemusíme být do budoucna svědky jen boje mezi kandidáty, ale i mezi sociálními platformami. Donald Trump už spolu s republikány oznámil vytvoření alternativní sociální platformy vůči Twitteru a Facebooku jménem Parler, do níž už plynou velké finanční prostředky konzervativních a republikánských sponzorů. Ve volbách v roce 2024 tak mezi sebou mohou bojovat už platformy s roboticky vytvářeným obsahem.


Takže tak jako už dnes máme války dronů, mohou o prezidenta USA bojovat robotické sociální platformy? To je dost děsné.

Ano, to je.


Zažil jste ve funkci Baracka Obamu i Donalda Trumpa. V čem je jejich základní odlišnost?

Barack Obama se snažil Američany uvnitř sjednocovat, například na takovém tématu, jako byla reforma zdravotnictví. To se mu ale nepodařilo a na tom se vyvezl k moci Donald Trump, takže přišlo dělení společnosti. Ale cíl, aby Amerika byla velkou, měli asi oba, byť prostředky k tomu volili různé.


Je demokrat Joe Biden jako nový prezident USA dobrou volbou pro Slovensko i celou Evropskou unii?

Joe Biden je dobrou volbou pro návrat USA k jednacímu stolu s Evropskou unií. Chceme opět společně nastolovat témata jak na globální úrovni, tak v transatlantickém dialogu. To šlo za Donalda Trumpa velmi těžce, protože agresivně prosazoval zájmy Spojených států i na úkor amerických spojenců. Joe Biden se svým týmem vysílá velmi pozitivní signály směrem k Evropské unii, takže ta první fáze bude velmi pozitivní. Ale je třeba být obezřetní, protože období objímání vystřídá období reálpolitiky a prosazování vlastních zájmů. Je třeba připomenout velké rozčarování, když se za Baracka Obamy nepodařilo uzavřít smlouvu o transatlantickém obchodě. Proto je třeba nemít přehnaná očekávání ani u Bidena, aby nepřišlo příliš velké rozčarování. Pozitivnější očekávání mám v oblasti klimatické dohody, návrat Spojených států k Pařížské klimatické dohodě je velmi důležitý.


Byl jste mimo jiné i velvyslancem ve Švédsku. Co dobrého si je možné vzít z tamního už světově proslulého přístupu ke koronavirové krizi?

To, že se politici rozhodli ponechat rozhodování spíše na expertech. Ve Švédsku téměř všechna rozhodnutí vyhlašoval hlavní hygienik a ne předseda vlády. A proto i doporučení a pravidla směřovaná k veřejnosti byla o mnoho lépe přijímána. To, že experti měli hlavní slovo, rozhodlo o tom, že měli během druhé vlny lepší čísla než zbytek Evropy.


Přesedlal jste z diplomacie na domácí politiku. Jste poslancem parlamentu. Jaké je to být z velvyslance jedním ze členů Národnej rady?

Je to změna. Ale měl jsem určité meziobdobí, kdy jsem se po návratu ze Spojených států stal zahraničněpolitickým poradcem tehdejšího premiéra Petera Pellegriniho. Tam jsme si k sobě vytvořili důvěru a našli společný pohled na množství oblastí v zahraniční i domácí politice. Proto bylo pro mě po dvou letech jednodušší rozhodování, zda do politiky vstoupím, nebo ne. Pokud chcete věci skutečně ovlivňovat jak v domácí, tak v zahraniční politice, dá se to více z té politické než z té diplomatické židle. Byla v tom i snaha přenést domů ty nejlepší zkušenosti z fungování různých věcí ve světě, jak jsem to poznal při své práci diplomata.


Je poslanecký život tvrdší než ten diplomatický?

Je tvrdší, je to mnohem otevřenější souboj. My diplomaté používáme úplně jiný jazyk, než se používá v dnešní politice. Je to ale trend, který je vidět v mnoha zemích.


Jak jste už řekl, byl jste dva roky poradcem premiéra Pellegriniho. To pro vás asi nebylo složité se rozhodnout, zda s ním půjdete do jeho nově založené strany HLAS – sociálna demokracia?

Já jsem se rozhodl připojit se k Peteru Pellegrinimu už v době, kdy uvnitř strany SMER prosazoval koncept „zodpovědné změny“. Tím se snažil posunout stranu SMER do budoucnosti, personálně i programově. SMER se dostal do stavu, kdy neměl vizi do budoucnosti. Pellegrini ji měl, ale nepodařilo se mu jeho program prosadit v rámci SMERu. Jeho následné rozhodnutí bylo jít vlastní cestou. Já se přihlásil jak k osobě Petera Pellegriniho, tak k jeho politice. Proto pro mě nebylo těžké jít do nové politické strany.


S novou stranou se vám povedl husarský kousek, že jste se hned dostali do čela žebříčku volebních preferencí. Jak to berete?

Na Slovensku je velký zájem o sociálně demokratickou politiku. Ale bereme ta čísla s pokorou. Takto prudký nárůst volebních preferencí jsme na začátku nečekali. Vládnoucí koalice však má momentálně ústavní většinu, byť jsou obyvatelé rozčarováni z jejího fungování. My se budeme snažit vyvolat referendum o zkrácení volebního období. Jeho šanci na úspěch předznamená, jak úspěšný bude sběr podpisů pod návrh na vypsání referenda. Pokud to bude přes půl milionu, bude to nadějné.


Autor je redaktorem Deníku

S Peterem Pellegrinim a dalšími poslanci při „rozjezdu“ strany HLAS - sociálna demokracia.

CV BOX

Judr. Peter Kmec (narodil se v roce 1966 v Nitře) je poslancem Národnej rady Slovenskej republiky.

Za perestrojky vystudoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO). V roce 1990 ukončil právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a v roce 1992 kurz parlamentní demokracie v Kongresu USA.

Svoji diplomatickou dráhu začal v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, mimo jiné byl politickým rádcem na Misi OBSE v Gruzii. Po práci na Velvyslanectvích Slovenska v Izraeli a USA byl v letech 2007−2012 velvyslancem ve Švédsku a od roku 2012 do roku 2018 ambasadorem v USA.

Po návratu působil dva roky jako poradce premiéra Petera Pellegriniho. V únoru 2020 byl zvolen poslancem za stranu SMER-SD, později spoluzakládal novou stranu HLAS − sociálna demokracia.

#S manželkou Monikou má dvě dospělé děti, dceru Lucii (24 let), která je studentka medicíny v Bratislavě, syn Adam (20) studuje matematiku a fyziku na Oxfordské univerzitě.

Má rád politickou literaturu, sportuje, poslouchá hudbu z 80. let − Dire Straits nebo Deep Purple.



Peter Kmec: The Times of Hugging Will Be Followed By the Period of Realpolitik


Peter Kmec served as ambassador to Israel, Sweden and the US, where he experienced the rule of Barack Obama and Donald Trump. Today he works in domestic politics, is a member of the National Council of the Slovak Republic and has left the SMER-SD for the HLAS - Social Democracy party. What is his view on the tumultuous US presidential election? And why did he switch to domestic politics? We talked to him about that and more.


As a Slovak ambassador to the United States, even though a former one, how much sleep were you able to get in the period of the US presidential election?

Very little. Until the last moment, I tried to guess the result of the election, which was really difficult to estimate in the current pandemic situation. My preliminary tip was that Joe Biden would win tight. But in the first hours of counting the votes cast in the polls, it looked quite significant in favour of Donald Trump. But as expected, then they starting counting the incoming mail-in votes, reversing the vote in favour of Joe Biden. So my guess was right…


But it was nerve-wrecking, wasn’t it?

I took it completely neutrally. The American president is elected by American voters, and we Europeans and the rest of the world must live with that.


Was it surprising to you how much the American polls of voter preferences, which clearly favoured Biden, differed from the very tight win reality?

I had quite a lot of doubts about the polls five years ago, when it turned out that they were more of wishful thinking of the liberal media to get their preferred candidate to the office. In my opinion, this also happened in the case of these elections. But if you looked at a more relevant survey by Rasmussen, which conducts surveys among voters who are really determined to go to the polls, then its numbers were more telling. The problem with liberal polls is that they are based on national popularity data, and they favour Democrats. But when you go to the individual constituencies, the picture is a bit different. That happened five years ago to Hillary Clinton. Joe Biden paid much more attention to this, not being satisfied with surveys that gave him a big lead. And yet the result was quite tight in several states.


When I spoke to the former Czech ambassador to the USA, Petr Kolář, the day after the election, he said that compared to the surveys, a surprising number of voters had only now "showed the real face of preference" of the United States. Do you agree that Trump voters did not admit in the polls they wanted to opt for him?

Donald Trump has hidden voters. Considering tensions that prevail in American society, not everyone wants to be known for having sympathies for such a candidate. These included conservatives working in larger teams on the coast, who avoided publicly acknowledging their preferences. This is because both coasts are strongly liberal, sometimes even radically liberal.


How were these elections different from those five years ago, which you experienced as a Slovak ambassador to the USA?

I was surprised by two things. in 2016 the disinformation was outside the US, and now it was  within the United States, primarily propagated by Donald Trump. The second thing was how significantly the campaign moved to social media and how significantly artificial intelligence became involved. This scares me a little, because in the future we may not only see fights between candidates, but also between social platforms. Donald Trump, along with Republicans, has already announced the creation of an alternative social platform to Twitter and Facebook called Parler, to which large funds of conservative and Republican sponsors are already flowing. In the elections of 2024, platforms with robotically created content will be able to compete with each other.


So just as we already have drone wars today, can robotic social platforms fight for the US President? That's pretty scary.

Yes, it is.


You have experienced both Barack Obama and Donald Trump. What is their basic difference?

Barack Obama sought to unite Americans within, for example, on a topic such as health care reform. But he didn't succeed, and Donald Trump used that as leverage to get power, which caused society division. But they both probably had the goal to make America great again, although they chose different means to do so.


Is Democrat Joe Biden as the new President of the USA a good choice for Slovakia and the entire European Union?

Joe Biden is a good choice for the US to return to the negotiating table with the European Union. We want to raise issues together again, both at the global level and in the transatlantic dialogue. This was very difficult for Donald Trump, because he aggressively promoted the interests of the United States even at the expense of American allies. Joe Biden and his team are sending very positive signals towards the European Union, so the first phase will be very positive. But we need to be careful, because the times of hugging will be followed by a period of realpolitik and the promotion of one's own interests. It is worth recalling the great disappointment in the failure to conclude a transatlantic trade agreement under Barack Obama. Therefore, it is necessary not to have too high expectations even for Biden, so as not to be too disappointed. I have more positive expectations in the area of ​​the climate agreement, the return of the United States to the Paris climate agreement is very important.


Among other things, you were an ambassador to Sweden. What lessons can we learn from the already world-famous approach to the coronavirus crisis?

The fact that politicians left the decision to experts. In Sweden, almost all decisions were made by the Chief Hygienist and not by the Prime Minister. That is why the recommendations and rules addressed to the public were much better received. The fact that the experts had the main say decided that they had better numbers than the rest of Europe during second wave.


You switched from diplomacy to domestic politics. You are a Member of Parliament. What is it like to be one of the members of the National Council after having been an ambassador?

It's a bit of a change. But I had a period in which, after returning from the United States, I became a Foreign Policy Adviser to then Prime Minister Peter Pellegrini. We built confidence in each other and found a common view of a number of areas in foreign and domestic politics. Therefore, after two years, it was easier for me to decide whether or not to enter politics. If you really want to influence things in both domestic and foreign politics, you can do more from a political chair than from a diplomatic one. It was also about my effort to bring home the best experience of world's best practices I learned from my work as a diplomat.


Is parliamentary life harder than diplomatic?

It's harder, and it's a much more open fight. We diplomats use a completely different language than is used in today's politics. This is a trend you can see in many countries.


As you said, you were an adviser to Prime Minister Pellegrini for two years. It was probably not difficult for you to decide whether to go with him to his newly established party the HLAS - social democracy?

I decided to join Peter Pellegrini at a time when he was promoting the concept of a "responsible change" within the SMER party. In this way, he tried to move the SMER party into the future, both in terms of personnel and the programme. SMER got into a state where they had no vision for the future. Pellegrini had one, but he failed to push through his SMER programme. His subsequent decision was to go his own way. I subscribed both to the personality of Peter Pellegrini and to his politics. Therefore, it was not difficult for me to go to a new political party.


With the new party, you managed to perform a derring-do that got you immediately the top of the list of electoral preferences. How do you feel about it?

There is great interest in social democratic politics in Slovakia. But we take the numbers with humility. We did not expect such a sharp increase in electoral preferences at the beginning. However, the ruling coalition currently has a constitutional majority, although the people are disillusioned with its functioning. We will try to call a referendum to reduce the term. Its success will depend on how successful the collection of signatures under the referendum proposal will be. If it's over half a million, it will be promising.


The author is the editor of the Deník


CV BOX

Judr. Peter Kmec (born in 1966 in Nitra) is a member of the National Council of the Slovak Republic.

He graduated from the Moscow State Institute of International Relations (MGIMO) under perestroika. In 1990 he graduated from the Faculty of Law of Comenius University in Bratislava and in 1992 a course of Parliamentary Democracy in the US Congress.

He began his diplomatic career at the Organization for Security and Cooperation in Europe, including being a political adviser to the OSCE Mission to Georgia. After working at the Slovak Embassies in Israel and the USA, he was the Ambassador to Sweden from 2007 to 2012 and from 2012 to 2018 to the Ambassador to the USA.

Upon his return, he worked for two years as an Adviser to Prime Minister Peter Pellegrini. In February 2020, he was elected a member of the SMER-SD party; later he co-founded a new HLAS party - Social Democracy.

He and his wife Monika have two grown up children, a daughter Lucia (24 years old), who is a medical student in Bratislava, and his son Adam (20) is studying mathematics and physics at Oxford University.

#He likes political literature, sports, listens to music from the 80's - Dire Straits or Deep Purple.


reklama

https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků