Naplno vstoupil Ondřej Benešík do politiky před více než dvaceti lety, kdy v dresu KDU-ČSL uspěl v komunálních volbách. Dnes je poslancem a expertem na zahraniční politiku. Ve sněmovně je mimo jiné i předsedou výboru pro evropské záležitosti.
Jak je to dnes s evropskou politikou české vlády? Drží v rukou taktovku premiér Petr Fiala a jeho ODS, nebo zbytek koalice, který je výrazně proevropský?
Zahraniční politiku České republiky určuje vláda jako celek. To platí i pro evropskou politiku. Vláda má výbor pro EU, který určuje pozici Česka v Unii a schvaluje mandát na Evropskou radu. Jsou v něm zastoupeny všechny strany vládní koalice a premiér tu samozřejmě hraje velmi důležitou roli – jednak je jeho předsedou a jednak se sám staví k evropské problematice aktivně. Já osobně mám do unijní politiky Česka dobrý vhled z pozice předsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Výbor projednává návrhy legislativy a další unijní dokumenty a kontroluje činnost vlády v záležitostech EU, při rozhodování v Radě EU a Evropské radě. Pohledy stran vládní koalice nejsou vždy totožné, už proto, že jsou členy různých frakcí v europarlamentu. Nezaznamenal jsem ale v koalici nějaké napětí ohledně zásadních evropských otázek.
Jak se ve sněmovně a konkrétně ve vašem výboru staví k evropské politice ANO, které je v europarlamentu v liberální proevropské frakci Renew? Je to, jak se říká hezky česky, nebe a dudy?
To jsou dvě odlišné věci. Ve výboru pro evropské záležitosti se poslanci ANO chovají konstruktivně a věcně. Ostatně, projednávaná agenda je velmi odborná a věcná. Při jednání sněmovny jako takové mohou být na pořadu dne buď témata, která vzbuzují u občanů emoce – třeba osud spalovacích motorů –, nebo témata, ve kterých má hnutí ANO své specifické zájmy. Takovým byla v minulosti například otázka zastropování zemědělských dotací. To se pak vede debata, která je nejenom věcná, ale i politická. Před kamerami se vysílají vzkazy voličům či spřízněným zájmovým skupinám. Nejde ale o nic nenormálního. Obecně si myslím, že evropská politika se bude čím dál více stávat i politikou vnitřní, jak je tomu ostatně ve „starých členských zemích“.
Asi sedmdesát procent českého zákonodárství dnes tvoří evropské směrnice, které Česko jen zavádí. Stalo se v poslední době, že by některá ve vašem výboru a sněmovně obecně tvrdě narazila?
Takový výraz bych nepoužil… Samozřejmě velké emoce ve sněmovně vzbudilo například projednávání Green Dealu. Na výboru se při projednávání evropské legislativy všeobecně snažíme dbát na dodržení principů subsidiarity a proporcionality.
Jak se dnes vládní koalice staví k Zelené dohodě pro Evropu a balíčku Fit for 55?
Česko se plně hlásí ke společným klimatickým cílům EU: snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Při našem předsednictví v Radě EU jsme aktivně pracovali na dokončení Fit for 55. Jde o klíčový legislativní rámec, který je v souladu s národně stanoveným příspěvkem vyplývajícím z Pařížské dohody. Oba balíčky – Fit for 55 a REPower EU – nám pomohou zvýšit energetickou účinnost a urychlit přechod na čistou energii.
České předsednictví v Radě EU se všeobecně bere jako velice úspěšné. Jak to Česku v budoucnu může pomoci?
Role předsednické země spočívá zejména v určování agendy a priorit Rady EU. Představitelé zmíněné země vedou zasedání formací Rady EU s výjimkou těch, kterým předsedá stálý předseda Evropské rady nebo vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Zároveň ovšem po dobu předsednictví běží legislativní plán Evropské komise a svou agendu vykonává Evropský parlament. Role předsedající země je tedy nejen organizační, ale také zprostředkovatelská, jakéhosi honest brokera, chcete-li. Je to velmi náročná agenda jak z věcného, tak z administrativního hlediska. Česko ji zvládlo.
Proč se v Česku stále neplatí eurem? A kdy jeho zavedení můžeme očekávat?
Nedávno na toto téma uspořádala Komise KDU-ČSL pro EU, které předsedám, odborný seminář. Cílem bylo diskutovat nepředpojatě PRO a PROTI. Znovu se potvrdilo, že na výhodnost eura mají různé skupiny obyvatel různé pohledy: exportéři vs. importéři, zemědělci vs. průmyslníci a obchodníci, občané cestující do zahraničí vs. občané preferující práci i trávení dovolené doma… A takhle to bude vždy. Z toho vyplývá, že reference ekonomů nemůže dát nikdy zcela jednoznačné, univerzálně platné doporučení. Může poskytnout pouze vodítko pro tvorbu rozhodnutí, které bude vždy nakonec politické. Já osobně jsem zastáncem eura a domnívám se, že bude zavedeno tehdy, až ohledně toho nastane široký vnitropolitický konsensus, podpořený postojem většiny obyvatelstva. To je demokracie. Úkolem nás politiků je iniciovat takovou diskusi, aby si každý občan mohl vytvořit vlastní názor.
Pomůže české evropské politice zvolení Petra Pavla prezidentem?
Na takové hodnocení je ještě brzo. Obecně české evropské politice prospívá, když i přes různé názory na partikulární otázky panuje mezi prezidentem, vládou a oběma komorami parlamentu základní shoda o strategicky důležitých zájmech státu. Mým úkolem jako člena vládní strany a předsedy unijního výboru sněmovny je tomu napomáhat a hodlám tak činit i nadále.
Blíží se volby do Evropského parlamentu. Vás by nelákalo být europoslancem?
Evropský parlament je instituce, která ztělesňuje určitý étos, myšlenku společného evropského domu. Jako takový musí „lákat“ každého proevropsky orientovaného politika, tedy i mě. Moje místo je teď ale v Poslanecké sněmovně a bude tomu tak až do příštích parlamentních voleb.
Autor je evropským editorem Deníku
CV BOX
Ondřej Benešík (narodil se 27. června 1976 v Uherském Hradišti) je poslanec za KDU-ČSL (v níž byl i místopředsedou), bývalý zastupitel Zlínského kraje a exstarosta obce Strání.
Absolvoval Střední zemědělskou školu ve Starém Městě. V letech 1994–1996 studoval anglický a německý jazyk na Akademii J. A. Komenského v Uherském Hradišti a následně (1996–1999) obor obchodní studia na Evropském polytechnickém institutu v Kunovicích.
V období 1999–2001 vedl jazykovou agenturu, kde rovněž vyučoval. Pak nastoupil na Krajský úřad ve Zlíně jako odborný pracovník pro zahraniční vztahy a EU. Od roku 2006 působil jako zástupce ČR ve výboru regionů EU v Bruselu. Vzdělání si doplnil studiem oboru evropská politika na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Do KDU-ČSL vstoupil v roce 1995. O sedm let později se stal zastupitelem obce Strání, kterým je dodnes. Od roku 2010 byl také čtyři roky starostou, v letech 2004–2020 navíc zastupitelem Zlínského kraje. Členem Poslanecké sněmovny je od roku 2013.
Je ženatý, má dva syny a jednu dceru.
reklama
