Nejkrásnější svátky v roce mají mnoho různých podob. Své o tom vědí zahraniční zpravodajové České televize.
RUSKO
Miroslav Karas: Generace Rusů musely na Vánoce zapomenout
To nejlepší na konec, a tím nejlepším začít. Na závěr roku se těším na Vánoce stejně, jako když jsem byl dítě, a jimi začínám i rok nový. Mám to štěstí, že je slavím hned dvakrát. V prosinci v Česku na chalupě u kamen a o pár dnů později kousek od Rudého náměstí v Moskvě. Doma u jedle s dárky, cukrovím, vaječným likérem a pohádkami v televizi. V Rusku pak u přátel anebo v ulicích metropole třeba na kluzišti přímo před Kremlem. Stejně jako Rusové slaví říjnovou revoluci v listopadu, i Vánoce mají jindy, sedmého dne v lednu. Komunisté jim to naposledy dovolili v roce 1929 a pak nic. Jen oslava Nového roku, děda Mráz a hned do práce.
Až v roce 1991 mohli doma zase slavit svoje Vánoce, do té doby to byl všední pracovní den. Mezitím si je připomínali tajně a zvykli si dávat dárky k Novému roku. Generace Rusů musely na Vánoce zapomenout! I na to, že jejich dědové a báby chodili se svíčkou do kostela a modlitbou vítali narození Krista. Pak přišli domů a na stůl položili to nejlepší, co doma měli. Rodina se sešla u bohaté večeře, na stole byla kachna nebo husa naplněná pečenými jablky, hospodář ze sklepa přinesl velkou sklenici naložených rajčat, okurek, česneku a další zeleniny. Desetiletí to Rusové nesměli.
Když jsem byl loni v lednu v rodině svého kamaráda, mé druhé Vánoce během dvou týdnů byly nádherné. Slyšel jsem básničky i písničky o lásce a přírodě, ochutnal nakládané dobroty. Prý se vrací doba, kdy Vánoce znovu míří do ruského svátečního kalendáře. Byl bych rád, v Rusku mají svou nenapodobitelnou atmosféru. Ostatně jako ty naše.
USA
David Miřejovský: Nám přinese i ve Washingtonu dárky Ježíšek
Pro moji rodinu je ze všeho nejdůležitější trávit Vánoce společně. Protože letos budeme na svátky poprvé ve Spojených státech, snažili jsme se s manželkou našim třem synům vysvětlit všechny odlišnosti. Dětem přišlo zábavné, že by jim měl přinést dárky Santa Claus krbem, který nemáme. Navíc zásadně odmítly, že by je pod stromečkem měly najít až 25. prosince ráno. Naopak ponožky pověšené v obývacím pokoji je nadchly. Nakonec jsme se dohodli, že naše Vánoce v USA budou probíhat stejně jako doma v Česku. Nám přinese i ve Washingtonu dárky Ježíšek. Synové mohou během školního volna pozvat své kamarády, aby ochutnali české cukroví. Na oplátku zase mohou jít k nim, aby viděli, jak prožívají vánoční čas oni.
BELGIE
Lukáš Dolanský: Vánoce v jednom dnu
Vánoce v Belgii jsou jiné než v Česku. První, co našince překvapí, je chybějící vánoční nálada. Belgičané totiž Vánoce tolik neprožívají jako my Středoevropané. Nelze se tomu divit. Belgičané, a to jak francouzsky mluvící Valoni, tak i nizozemsky hovořící Vlámové, za svůj hlavní svátek stále ještě považují především svatého Mikuláše. Je to on, kdo spolu s pomocníkem Černým Petrem rozdává dětem dárky. Jenže i tahle tradice v posledních letech bere za své. Černý Petr historicky znázorňuje sloužícího, který podle legendy kdysi dávno připlul na lodi se svatým Mikulášem ze Španělska. A začerněný pomocník se dnes nehodí. Z důvodů politické korektnosti tak v mnohých městech už dnes svatý Mikuláš raději chodí sám. Nicméně – Milukáš pořád zůstává pro belgické děti tím hlavním svátkem, na který se těší, protože dostávají velké dárky. Vánoce byly v Belgii tradičně spíše religiózním svátkem.
Dnes Belgičané slaví i Vánoce jako ostatní národy. A přejali k tomu odpovídající zvyky – dárky tu nosí Santa Claus a většina domácností k večeři peče krocana... Přesto jsou Vánoce stále trochu na druhé koleji. Svědčí o tom i fakt, že jak Štědrý den, tak 26. prosinec, tedy svátek sv. Štěpána, jsou běžnými pracovními dny, takže na Vánoce v Belgii vlastně připadá jen jeden jediný den – Boží hod vánoční.
Jestli si ale něco Belgičané umějí pořádně užít, tak je to jídlo a pití. Tedy nejen o Vánocích, ale během nich to platí dvojnásobně. Vánoční trhy možná nejsou tak pohádkové jako třeba u nás, v Německu nebo Rakousku, zato ale plné lákadel, před kterými se jen těžko utíká. Ať to jsou typické belgické vafle, horká čokoláda nebo palačinky. Samostatnou kapitolou jsou pak mořské plody, především ústřice. Ty í k belgickým Vánocům patří neodmyslitelně. Jejich konzumace venku na náměstí u stánku se skleničkou šampaňského je neopakovatelný zážitek. Takový zážitek, díky kterému Středoevropan Belgii klidně odpustí i to, že Vánoce tam vlastně ani nemají pořádnou vánoční atmosféru.
ČÍNA
Barbora Šámalová: Koledy jsou zakázané. Lidé chodí do práce jako každý všední den
V Číně byly Vánoce dlouho zakázané, stejně jako křesťanství. Mladá generace ale vzhlíží k západní kultuře, absorbuje cizí zvyky a vtiskává jim vlastní charakter, který je pro cizince často nepochopitelný. V důsledku toho se Vánoce paradoxně staly v ateistickém komunistickém státě oblíbenou příležitostí k oslavám, přestože nejsou ofciálním svátkem. Lidé chodí do práce jako každý všední den, ale najdou si čas, aby vyrazili s přáteli na večeři nebo za zábavou. Náboženský podtext je však zcela potlačený. Od 90. let, kdy Čína začala prosperovat, se toleruje prakticky jen jejich komerční verze. Obchody nabízejí slevy a pro mnoho lidí je to příležitost pořídit si něco drahého, co by si běžně nekoupili. Oč menší duchovní podtext čínské Vánoce mají, o to víc se všechno třpytí a leskne. Štědrý den je vyhrazený pro zábavu s přáteli, nikoli s rodinou. Místo na mši se jde do kina a restaurace, mladé páry vyrážejí do zábavních parků, karaoke barů a obchodních domů. Narozením Ježíška si Číňané hlavu nelámou. Místní Vánoce jsou spojeny jen se Santou a jeho „sestrami“, jak říkají dívkám v elfích šatech, které znají jako Santovy asistentky z obchodních domů amerického stylu.
Státní média mají ve zvyku připomínat, že Západ vděčí za štědré svátky právě Číně a jejímu exportu. Bez něj bychom prý na Západě Vánoce slavit nemohli, a tak by bylo přinejmenším slušné vyjádřit u stromečku vděčnost čínské tovární výrobě...
Koledy jsou zakázané. Současné vedení prosazuje nacionalismus, takže křesťané − stejně jako vyznavači jiných náboženství v Číně − zažívají těžké časy. Jejich počet je obtížné vyčíslit, kvůli obavám z pronásledování mnozí praktikují víru tajně. Odhaduje se, že jich může být až 68 milionů, což je zhruba 5 % populace. Čínští nacionalisté obviňují Západ, že Vánoce využívá jako nástroj imperialismu k tomu, aby nakazil čínskou civilizaci. Jsou podle nich tím, o čem snili západní misionáři před sto lety, ale neuspěli. Vyzývají Číňany, aby Vánoce bojkotovali a odolali invazi západního vlivu.
Tím, čím jsou pro nás Vánoce, je pro Číňany Nový rok. Stamiliony lidí jedou domů, aby ho přivítali v rodinném kruhu a s dobrým jídlem. Oslavy začínají prvním dnem prvního lunárního měsíce – příští rok to bude 5. února.
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
