„Někdy mám pocit, že motto nynější koalice je, že opoziční návrh nesmí za žádnou cenu projít,“ říká poslankyně za hnutí ANO 2011 Monika Oborná, kterou mimo jiné hodně roztrpčilo jednání o korespondenční volbě či rozhodnutí Ústavního soudu týkající se valorizace penzí.
Při jednání sněmovny o korespondenční volbě jste mimo jiné řekla: „Korespondenční hlasování porušuje základní ústavou zaručené principy svobodných voleb a ztotožňuji se s tím, že by o politických poměrech neměli rozhodovat lidé, kteří zde nežijí.“ Můžete to více vysvětlit?
Důležité je říct, že korespondenční volba je účelová snaha koaličních stran zákon rychle přijmout, aby v jejich prospěch ovlivnil výsledek příštích voleb. Vládní koalice totiž doufá, že ztracené domácí hlasy nažene těmi ze zahraničí. A to i za cenu, že pokud korespondenční volbu schválí, pro voliče v zahraničí nebudou platit ústavní principy, že volby jsou osobní, tajné a svobodné. U korespondenčního hlasování nelze zajistit tajnost a to je v rozporu s naší ústavou a principem demokratických voleb. Korespondenční volba je daleko méně odolná vůči manipulaci a potenciálním podvodům. Když pominu všechny tyhle závažné argumenty, tak já osobně nesouhlasím s tím, aby o poměrech v naší zemi rozhodovaly hlasy lidí, kteří zde nežijí. Naši krajané se u voleb nerozhodují na základě vlastní žité zkušenosti, svých reálných zájmů a denní zkušenosti. Rozhodují se na základě různých předsudků, mediální propagandy, mediálních sympatií. Nikdy nepocítí následky své volby na vlastní kůži, neponesou důsledky svého rozhodnutí.
Citovala jste také premiéra Petra Fialu, který měl v roce 2020 na korespondenční volbu zcela jiný názor, než jaký zastává dnes. O co přesně šlo?
Ano, ještě nedávno korespondenční volbu odmítal. A v souvislosti s volbou prezidenta v USA, která přinesla zvrat a vítězství Joea Bidena právě korespondenčními hlasy, předseda ODS a politolog Petr Fiala komentoval slabiny korespondenčního hlasování. Ve svých komentářích uváděl, že korespondenční hlasování představuje riziko, protože pro demokracii je důležitá důvěra lidí, kterou korespondenční volba nemá. Bez důvěry dochází ke zpochybňování výsledků voleb, k občanským nepokojům, destabilizaci celého politického systému. Lidé korespondenční volbě nevěří. Za takových okolností je zavádění korespondenční volby hraním si s ohněm. Nyní ODS tvrdí, že souhlasí s korespondenční volbou pro občany žijící v zahraničí, ale nadále ji odmítá pro volbu v České republice. Myslím, že tenhle jejich pokrytecký postoj vypovídá za tisíc slov.
Ve více zemích probíhají bouřlivé protesty zemědělců. Vy jste v minulosti byla členkou dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. Může ten zemědělcům pomoci?
Českým zemědělcům by v prvé řadě pomohlo, kdybychom se co nejdříve rozloučili se současnou nekompetentní vládou. Co se týká Státního zemědělského intervenčního fondu, je nutné upřesnit, že se jedná o platební agenturu, která zemědělcům zprostředkovává finanční podporu z EU a národních zdrojů. Proplácí zemědělcům dotace. Veškerá pravidla určuje vláda. Finance, rozpočet, dotační programy, to vše je v kompetenci vlády, která buď má vůli českému zemědělství pomoci, nebo nemá. V současné době bohužel vůle není.
Jak vůbec vypadá vztah opozice a koalice ve sněmovně?
Realita je taková, že vůle vyslechnout opozici, diskutovat s námi, přistoupit na kompromisy, je v drtivé většině nulová. Je to veliká škoda, mohli bychom si ušetřit vyhrocenou atmosféru a rozsáhlé diskuze ve sněmovně. To, že se v některých zásadních řešeních shodneme, je velmi výjimečné, aktuálně bych mohla vzpomenout třeba legislativu zákona o zbraních v návaznosti na tragickou událost na filozofické fakultě, která otřásla každým z nás. V poslední době nám hodně vadí ohýbání jednacího řádu sněmovny. Koalice přitvrzuje a jde nehorázně na hranu pošlapávání jednacího řádu a základních práv opozičních poslanců.
Jak prožíváte „spacákové“ dny, kdy se jednání protahují do noci?
Upřímně – je to velmi náročné. Když několik dní po sobě fungujete ve sněmovně přes noc a prakticky nespíte, tak se to podepíše na každém z nás. Snažíme se být ohleduplní ke starším kolegům, ale někdy jedeme opravdu na doraz. Největší výdrž má předsedkyně našeho klubu Alena Schillerová, která je v jednacím sálu prakticky pořád, ve dne i v noci. Jinak nám nezbývá než si vytvořit improvizovaná zázemí v kancelářích. Zubní kartáček, ručník, deka se stávají povinnou výbavou každého poslance. I přes to všechno to podstoupíme. Věříme, že to má smysl.
Když nastupuje únava, kdo z vašeho klubu vás dokáže nejvíc vyhecovat?
Největším vtipálkem je jednoznačně kolega Richard Brabec, má veliký smysl pro humor. Pokaždé nás dokáže rozveselit, rozesmát a vytvořit pohodovou atmosféru. Největší motivací pro náš poslanecký klub je pak předseda Andrej Babiš, to je opravdový lídr. Dokáže nás nadchnout pro společnou věc a svojí urputností nás motivuje, abychom ze sebe dostali to nejlepší. Schopnost vyhecovat naše poslance je také jednou ze silných vlastností Aleny Schillerové, dokáže nás aktivovat a povzbudit k výkonu. Karel Havlíček zase vnáší klid a nadhled a je skvělý krizový manažer. Důležitou roli v našem týmu zastává i Jaroslav Faltýnek, umí naslouchat, toho si nesmírně vážím.
Budete mít v roce 2024 čas i na soukromí?
To je asi nejtěžší otázka. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že práce poslance a soukromý život jsou dva světy, které se ne vždy slučují, naopak se mnohdy navzájem vylučují. Práce politika většinou přináší největší oběti právě v soukromém životě. Já si dala do nového roku hned několik předsevzetí a jedním z nich je zdokonalení v cizích jazycích. Také bych chtěla víc cestovat po Česku. Ráda navštěvuji jižní Moravu, je tam ještě plno zajímavých míst, která chci vidět.
RELAXACE
Monika přiznává, že leckdy je z práce hodně unavená. A co jí dokáže doplnit energii? „V prvé řadě moji dva psi a v posledních letech jsem začala aktivně sportovat,“ říká. „Sport je pro mě forma relaxace a detox hlavy, který je nutný po náročných týdnech ve sněmovně. Baví mě lyžování, a jelikož jsem z Vysočiny, miluju běžky. Zimy na Vysočině jsou krásné, ale kruté. Občas říkám, že původní obyvatelé Vysočiny museli být Eskymáci, jinak si to neumím vysvětlit. Ráda jezdím na kole, chodím běhat, občas navštívím posilovnu, jezdím na koni, v létě na inline bruslích a učím se hrát golf. Preferuji venkovní aktivity, které jsou spojené s přírodou.“
CV BOX
Monika Oborná (narodila se 2. dubna 1989 v Třebíči) je poslankyní za hnutí ANO 2011. Je také členkou předsednictva hnutí ANO 2011, od ledna 2018 je krajskou předsedkyní hnutí v Kraji Vysočina.
Vystudovala Agronomickou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, kde získala inženýrský titul. Od roku 2013 pracovala jako asistentka ministryně pro místní rozvoj Věry Jourové. Působila i jako projektová manažerka u společnosti AGRO 2000.
Je spoluzakladatelkou hnutí ANO 2011. V letech 2014 až 2018 byla zastupitelkou Náměště nad Oslavou. V krajských volbách v roce 2016 kandidovala do Zastupitelstva Kraje Vysočina, ale zvolena nebyla. Stejně tak neuspěla ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013. Zvolena byla až v dalších volbách na podzim 2017. Ve volbách v roce 2021 svůj mandát obhájila.
Žije v Náměšti nad Oslavou, je svobodná.
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
