Naposled jsme s Monikou Brzeskovou, místopředsedkyní KDU-ČSL, zastupitelkou Moravskoslezského kraje a starostkou obce Kravaře, mluvili přesně před rokem. A poznamenali jsme tehdy, že se o ní za rok bude třeba mluvit i jako o poslankyni. Tato věta se stala skutečností, v podzimních volbách uspěla na kandidátce SPOLU, a to s třetím nejvyšším počtem preferenčních hlasů z kandidátů všech stran.
Jaké jsou vaše první zkušenosti z Poslanecké sněmovny, kde jste se účastnila i volby předsedy SPD Tomia Okamury šéfem této instituce a jedním z nejvyšších ústavních činitelů země? S jakými pocity jste se vyslechla výsledek, kdy pro Tomia Okamuru hlasovalo 107 poslanců?
Moje první dojmy z Poslanecké sněmovny jsou veskrze pozitivní. Samozřejmě je to pro člověka velká změna a chvíli trvá, než se zorientuje, a to nejen v samotných prostorách sněmovny, ale i v jejím fungování. Velmi příjemně mě ale překvapila atmosféra v našem poslaneckém klubu KDU-ČSL. Cítím z kolegů pozitivní energii, soudržnost a ochotu spolupracovat. Věřím, že vytvoříme silný tým, který bude odvádět dobrou práci pro lidi. Pokud jde o zvolení pana poslance Tomia Okamury předsedou sněmovny, nebylo to překvapení, ale rozhodně z toho nemám radost. Osobně mě trochu mrzí, že se v tajné volbě nenašel ani jediný poslanec hnutí ANO, který by mu hlas nedal. Myslím, že pro mnohé z nich to nebylo jednoduché mu hodit hlas, ale ukázalo se, že vedení hnutí vyžaduje naprostou jednotu.
KDU-ČSL postavila velmi kvalitního protikandidáta Jana Bartoška. Byla v nějakém okamžiku šance, že by se předsedou stal on? V čem by byla jeho největší výhoda oproti Tomiu Okamurovi?
Řekněme si upřímně, že zvolení pana Okamury bylo spíše formalitou a kandidatura Jana Bartoška měla symbolický, ale velmi důležitý charakter. Chtěli jsme tím ukázat, že Česká republika má i jiné hodnotové a demokratické alternativy než ty, které reprezentuje SPD. Jan Bartošek by byl lepším předsedou sněmovny v každém ohledu – má zkušenosti, autoritu, nadhled i schopnost hledat shodu napříč politickým spektrem. O této volbě ale nerozhodovaly kvality kandidátů, nýbrž politické dohody. A jsem si jistá, že Andrej Babiš zvolením pana Okamury zaplatil vysokou cenu za to, že nebude sněmovnou vydán k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo.
Velmi tvrdý a velmi jednoznačný postoj zaujal vůči svému bratrovi Hayato Okamura, výrazný pražský křesťanský politik a váš kolega z poslaneckých řad KDU-ČSL. Byla to kudla do zad bratrovi, nebo naopak něco, co si zasluhuje ocenění?
Pokud někdo zná Tomia Okamuru opravdu dobře, pak je to jeho bratr Hayato. Jestli se rozhodl vystoupit s takto otevřeným a emotivním projevem, určitě k tomu měl vážný důvod. Hayato Okamura je člověk velmi slušný, citlivý a morálně pevně ukotvený. Nemám pochyb o tom, že jednal podle svého nejlepšího svědomí. A jestli to byla „kudla do zad“, nebo naopak projev odvahy, to už si musí každý posoudit sám.
Jaká byla předvolební kampaň? Co vás při ní pozitivně nabíjelo a čemu byste se naopak nejraději příště vyhnula?
Volební kampaň byla náročná, ale zároveň do detailu připravená. Každý den jsme s kolegy objížděli města a obce v Moravskoslezském kraji. Velkou výzvou byla i kampaň „door to door“, kterou lidovci umějí. Pozitivní bylo setkávání na ulicích, možnost diskuse s lidmi. Probralo se mnoho důležitých témat i problémů, které obyvatelé trápí. Jsem ráda za všechny skvělé lidi, které jsem díky kampani poznala. Symbolem naší kampaně byla modrá octavia a výborné kafíčko, které vařil kandidát a kamarád Jarda. To negativní se pak odehrávalo na sociálních sítích.
Kde chcete v rámci nové sněmovny působit a zapojíte se jako starostka města nedaleko polských hranic i do budování vztahů mezi Českem a Polskem?
Určitě je to dobrá příležitost. Vztahy s Polskem máme i jako město velmi dobré, buduje se tady přes Euroregion Silesia příhraniční spolupráce. Je hodně rozjetých projektů a budu ráda, když se vztahy budou i nadále pozitivně rozvíjet. Konkrétně Kravaře mají družební spolupráci s polským městem Lubliniec a městem Woźniki.
Zůstáváte starostkou vašich domovských Kravař, nebojíte se, že nebudete stíhat?
Ano, zůstávám starostkou Kravař do konce volebního období. Řada starostů přede mnou zvládla spojit práci pro město s mandátem poslance a já věřím, že to půjde i mně. Naopak v tom vidím velkou výhodu, protože mohu do sněmovny přinášet zkušenost z každodenní komunální praxe, a naopak z ní čerpat ku prospěchu pro své město a celý region. Kombinace práce poslankyně a starostky mi pomůže zůstat v kontaktu s každodenní realitou, což považuji za důležité. Když je člověk jenom poslancem, může se snadno ocitnout ve „sněmovní bublině“, může se ztratit v místních „žabomyších válkách“ a ztratit kontakt s běžnými lidmi a jejich dennodenními starostmi. Já chci zůstat nohama na zemi a řešit konkrétní problémy, které lidé skutečně mají. A jako starostka moc dobře vím, jaké problémy to jsou.
Co na vaši novou politickou roli říká vaše rodina? Ještě stíháte vařit a prát?
S rodinou všechny své kroky konzultuji, bez toho by to nešlo. Ve své rodině mám obrovskou podporu. Tuším, že ty první týdny budou hektické, ale snad se to všechno zvládne. Musí! (směje se)
Autor je evropským editorem Deníku
CV BOX
Monika Brzesková (rodným jménem Žídková, narodila se 11. června 1977 v Kravařích) je poslankyně, místopředsedkyně KDU-ČSL, zastupitelka Moravskoslezského kraje a starostka města Kravaře.
Vystudovala Střední pedagogickou školu v Krnově. Potom studovala na Ostravské univerzitě obor Učitelství pro nižší stupeň.
V roce 1995 vyhrála soutěž krásy Miss České republiky a poté i Miss Europe.
Od roku 2006 působí v zastupitelstvu města Kravaře a od roku 2014 je jeho starostkou. V krajských volbách v roce 2020 byla zvolena zastupitelkou Moravskoslezského kraje, o čtyři roky později mandát obhájila. Místopředsedkyní KDU-ČSL je od října 2024.
S manželem Petrem Brzeskou mají dvě děti – dceru Nikol a syna Davida. S manželem také založila a spoluvlastní firmu Miss cosmetic, která se zabývá přírodní kosmetikou.
reklama
