Rozhovory

Milan Volf: Změnili jsme tvář Kladna

Publikováno: 28. 6. 2022
Autor: Karel Černý
Foto: Foto archiv Milana Volfa
logo Sdílet článek

Narodil se v Kladně, žije celý život v Kladně a je velice pravděpodobné, že nikde jinde než v Kladně nebude chtít být ani pohřben. Primátor Milan Volf je prostě tělem i duší celoživotní Kladeňák. Což je pro město určitě velkou výhodou.

Kladno bývalo slavné svou Poldovkou, ale po privatizaci Vladimírem Stehlíkem přišel v polovině 90. let její pád. To musela být pro Kladno velká rána...

Kromě konce Poldovky přišla ještě jedna rána, končily také doly. V Poldi Kladno pracovalo 6000 lidí, naštěstí nám velmi pomohla blízkost Prahy, kde spousta z nich našla zaměstnání, a to především na letišti, které je opravdu kousek. Z hornického a průmyslového města prošlo Kladno přirozenou, i když dost bolestivou změnou. Nejvíc se dotkla starších kmenových zaměstnanců nad 50 let, kteří pracovali v těžkém průmyslu. V porevoluční době začala spousta lidí podnikat, ve velké míře probíhaly rekvalifikace a kurzy. Z těžkého průmyslu došlo postupně na transformaci v lehký průmysl, začaly vyrůstat kultivované výrobní haly. Město je dnes plné zeleně, má jedny z nejhezčích sportovních areálů obklopených lesy. Image Kladna jako hornického špinavého města s rudou září je už dávno, dávno pryč.

Byl jste několikrát starostou či primátorem. Co ze svého působení považujete za největší úspěch a jaká vize se naopak nepodařila prosadit?

Všechny zásadní věci, které jsme s kolegy chtěli vybudovat, se podařily. Změnili jsme tvář Kladna. Nikdy se to nesmí dělat z osobních důvodů, ale z lásky k městu, k němuž máte vztah. Naštěstí mám kolem sebe bezvadné lidi, se kterými se dá tvořit. Z čeho mám upřímnou radost, je například divadlo. Myslím, že svou úrovní patří mezi špičku v republice. A dosáhli jsme toho paradoxně tím, že jsme do divadelní práce profesionálně vůbec nezasahovali. Pouze jsme budovu divadla předělali, obsadili kvalitním personálem a vytvořili podmínky pro jeho práci. Mám velké štěstí, že se přes dvacet let potkávám se současným vedením divadla. A je opravdu radost mít zde ředitelem a jednatelem Jana Krafku a uměleckým šéfem Jaroslava Slánského.

Naopak se mi nepovedlo vyhrát nad nepřizpůsobivými občany tak, abychom už o nich neslýchali, byť si myslím, že jim zasazuji hodně znatelné rány. Nikdy pro ně nenajdu pochopení. A vize, která se nenaplnila? Jsem pravicově smýšlející člověk, původně jsem byl členem ODS. Později jsem si myslel, že se má nová pravicová strana Volba pro Kladno a strany, jako jsou ODS a TOP 09, sjednotí v názorech, a budeme mít větší sílu městem hýbat. Bohužel se tak nestalo, nikdy se mi nepodařilo, aby tuto mou vizi přijali a nadřadili nad osobní zájmy a touhu po místech a teplých pelíšcích. Abychom dosáhli svého, museli jsme výrazně vyhrát volby. V této souvislosti občas musím být tvrdší a mít ostré lokty, protože se neumím vyrovnat s lidskou hloupostí. To je můj vnitřní dlouhodobý problém. Dovolím si citát Jana Wericha: „Hloupému nevysvětlíš, že je hloupý.“ V mém věku jsem už ale pochopil, že s tím nic neudělám, je to prostě součást života, se kterou je nutné pracovat.

Jak vypadá ve vašich představách ideální Kladno? A v čem se k ideálu blíží a co je naopak hodně vzdálené?

Ideálem je, když se už můžete věnovat jen mandatorním výdajům, krášlit kompletně dostavěné město, kde je vše hotové, včetně komunikací a inženýrských sítí. A už ho jen udržovat a velebit. To je vize, za kterou by měl každý primátor či starosta jít, přestože se této situace nikdy nedá stoprocentně docílit. Zásadní věci je třeba udělat, protože významné zdroje financí větších měst, jako je Kladno, nepocházejí jen z daní. Máme i vlastní příjem, a to je ta přidaná hodnota, která určuje investice a rozvíjí město. Tento příjem ovšem jednou dojde, donekonečna nebudou pozemky na prodej nebo byty určené k privatizaci. A do té doby musí být město smysluplně rozvinuté. Když jsem se v roce 1998 stal poprvé starostou, byl kladenský rozpočet 800 milionů korun, dnes je to 2,6 miliardy. Každým rokem jsme dávali dohromady větší a větší rozpočet, což znamená větší a větší možnosti. V této souvislosti je potřeba mít vedle sebe kvalitní a odborně na výši kolegy, kterým můžete důvěřovat a kteří nejsou jen „sběrači teplých místeček“. Jako příklad uvedu svého dlouhodobého přítele a hlavně odborníka Přemysla Mužíka, který se stará o ekonomiku. Jsem dokonce přesvědčený, že by zvládl post ministra financí, a to v úplně jiné kvalitě než ministr současný.

V září budou komunální volby. Jsou rozpracované projekty, které by rozhodně měly pokračovat bez ohledu na to, jaká politická reprezentace v nich v Kladně zvítězí?

Přesně tak by to mělo být. Ale bohužel není. V minulých volbách jsme výrazně vyhráli s 35 procenty hlasů před ODS s 20 procenty. A ta by udělala cokoliv, jen aby vládla. Proto se spojila do neuvěřitelného slepence proti naší vítězné straně a začala na radnici ničit v podstatě vše, co bylo dobře rozjeté a nastavené. Když jsem dával za příklad špičkově fungující divadlo, tak to byla kladenská ODS ochotna zničit během krátké chvíle a málem se jí to i povedlo. A dnes dělá, jako by se nic nestalo. V polovině volebního období se ukázala slepená koalice téměř všech stran pod vedením ODS jako zcela nefunkční, a tak jsem se po jejím fiasku vrátil do funkce primátora a s obrovským úsilím začal zachraňovat, co se dalo.

Nezalitoval jste někdy, že jste se dal na politiku? Zejména v prvním desetiletí tohoto milénia, kdy jste dokonce skončil ve vazbě, a pět let trvalo, než jste se domohl zprošťujícího rozsudku.

Nikdy jsem politiku dělat nechtěl, ale určitě toho nelituji. To, co dělám, mě naplňuje a baví. Nepovažuji se v pravém slova smyslu ani tak za politika, které vlastně nemám příliš rád, jako spíš za pragmatika. Co se týče mé zkušenosti s nespravedlivým stíháním, kladenská ODS na mě udělala podraz, a tak jsem prošel pět let trvajícím soudním sporem. Zvítězil jsem, ale byla to obrovská dehonestace lidské osobnosti. Pokud bych nebyl bojovníkem, který se nikdy nevzdává, nevedla by z toho cesta. Empaticky je to nepřenositelná zkušenost, ale spravedlnost měla příliš dlouho zavázané oči. Říká se „Co tě nezabije, to tě posílí.“ Vrátil jsem se zpět s úplně jiným rozhledem, přístupem a zkušenostmi.

Máte veliké zkušenosti z komunální politiky, jak podle vás funguje spolupráce stát–kraj–města či obce? Jsou dobře nastavené procesy a kompetence?

Tu otázku bych položil jinak. Není to o institucích, ale o lidech. Třeba nynější vedení Středočeského kraje má za hlavní cíl vzít si od obcí a měst peníze, protože si je neumí vzít od státu. Jediným erudovaným člověkem ve vedení tu byl pan Věslav Michalík, který bohužel nedávno předčasně zemřel. Není možné, aby kraj řídili lidé, kteří mají veškeré vědomosti či zkušenosti s vedením obce o tisíci obyvatelích. Jde o úplně jiný přesah a například mezi funkcí starosty Úval a funkcí krajského radního je velká disproporce. Když byl hejtmanem Petr Bendl, který předtím vedl Kladno a byl i ministrem dopravy, šlo v porovnání se současným vedením o úplně jinou personu. Kraj si musí uvědomit, že v žádném případě není nadřízeným orgánem města. Možná to říkám příliš natvrdo a napřímo, ale pokud ode mě už zaznělo, že současné vedení Středočeského kraje je za dvacet let to nejhorší, co jsem kdy viděl, klidně to zopakuji. Je tam směsice uskupení, které nemůže fungovat. Každá strana dává nějakou nabídku, přirovnejme ji k barvě. Když jdou do voleb ve společné koalici či uskupení, barvy se smíchají do jednoho koktejlu, a to nejenže nemůže dobře dopadnout, ale navíc to i špatně chutná. Co se týče nynější vlády, méně výrazné ministry jsem také asi ještě neviděl. A pokud je jedním z největších úspěchů vlády to, že pan premiér jel na Ukrajinu, tak to stojí za zamyšlení.

V dubnu příštího roku oslavíte šedesátku. Máte už teď nějaké narozeninové přání?

Rád bych si užil společně strávenou dovolenou se všemi třemi svými syny.

CV BOX

Milan Volf (narodil se 20. dubna 1963 v Kladně) je primátorem města Kladno, předseda grémia strany Volba pro Kladno a bývalý hokejový útočník.

Vystudoval obor učitelství a trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze.

Jako člen ODS byl zvolen primátorem Kladna, tuto funkci vykonával šest let. V roce 2004 byl ale vzat do vazby kvůli obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele a na funkci primátora rezignoval. Po pětiletých soudních přích byl obvinění zproštěn.

V roce 2010 opustil ODS a založil stranu Volba pro Kladno. Starostou a pak primátorem Kladna byl v letech 1998 až 2004, 2014 až 2018 a poté opět od roku 2020.

Je ženatý a má tři syny. Jeho otcem byl bývalý československý reprezentant a hokejový trenér Jaroslav Volf.

Zeď slávy

V Kladně se společně s rekonstrukcí hokejové haly pustili i do rozsáhlých úprav prostor u sportovního areálu Sletiště a v okolí Aquaparku. A prý tam má být i Zeď slávy... „Je to tak,“ potvrzuje Milan Volf. „Před Sletištěm i Aquaparkem vznikne nádherný veřejný prostor, úplně se tím změní smysl a funkčnost celého prostranství. Na přilehlé křižovatce stavíme kruhový objezd, který dost výrazně pomůže zlepšit dopravní situaci. Zeď slávy je takovou třešničkou na dortu, pracuje se na ní s obrovskou pečlivostí skoro rok a půl. Půjde o unikátní průřez historií kladenského sportu a představí nejvýznamnější kladenské sportovce na lokální, republikové i světové úrovni. Musím přiznat, že pro mě je to o to příjemnější, že se na ní objeví i můj otec. Nicméně investic do rozvoje města běží v současné době mnohem víc, například probíhají práce na zásadních dopravních uzlech ve městě, ve čtvrti Kročehlavy pracujeme na ojedinělém řešení s dvojitým kruhovým objezdem. Z hlediska bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy dojde k významnému vylepšení a průjezd městem bude díky těmto úpravám i mnohem jednodušší, pohodlnější a bezpečnější.“

reklama

https://www.qatarairways.com/en-cz/homepage.html https://www.qatarairways.com/en-cz/homepage.html https://www.qatarairways.com/en-cz/homepage.html

Mohlo by vás zajímat

Více článků