Milan Vančát vystudoval práva, reprezentoval Česko v plážovém fotbale, díky přítelkyni Kateřině Siniakové pronikl do zákulisí tenisu, v nadcházejících Kristových letech je úspěšný realitní makléř. A objevil pro sebe možnosti, dalece přesahující hranice republiky. Nejvíc se totiž teď soustředí na prodeje bytů v Dubaji.
Je jednoduché uchytit se jako dobrý realitní makléř?
Na tuto otázku nemám přesnou odpověď – znám kolegy, kterým to trvá třeba rok, a znám i takové, kteří se neuchytili vůbec, nebo naopak během pár prvních měsíců. Někdo si řekne, že půjde dělat realitního makléře, obvolá své známé, možná mu jednu či dvě nemovitosti svěří. Ale pokud nepracuje naplno a kvalitně, nemá potřebné znalosti nebo dovednosti, buď skončí, nebo to dělá stylem „támhle vezmu něco bokem...“. To nemám moc rád. Dobří makléři dělají vše naplno. Vidíte to v jejich prezentacích, v tom, jak vystupují, že jim nevadí spolupracovat s jiným makléřem a tak dále. To je rozdíl mezi průměrnými a dobrými makléři.
Vyhledával jste zpočátku objekty sám?
Začínal jsem tak, ale naštěstí to netrvalo dlouho a teď už se na mě klienti sami obracejí, takže u nás funguji na bázi doporučení. Následně jsem začal prodávat nemovitosti v Dubaji, takže v současnosti se činnost v Česku snažím utlumit a soustředit se na Dubaj. Do budoucna bych rád zařadil do svého portfolia ještě Katar, později možná i Bahrajn.
Jak se člověk dostane k prodejům bytů v Dubaji?
Stalo se to vesměs náhodou. Byl jsem tam na dovolené a tak se mi tam líbilo, že jsem si říkal, jaké by asi bylo tam bydlet. Kontaktoval jsem tamní developery a pak už jsem tam letěl na domluvené schůzky. Dohodli jsme se, že si tam koupím nemovitosti, ale budu je nabízet i v Česku. Takže vznikly webové stránky bytyvdubaji.cz a bytyvdubaji.com a nejvíce spolupracuji s jedním developerem, od kterého prodávám nejvíc nemovitostí.
To se vám děje často, že si řeknete – tady se mi líbí – a začnete tam shánět byty k prodeji?
Šance na to možná je, ale zatím mě to napadlo jenom v Dubaji... (směje se) A vyšlo to. Přiletěl jsem tam, ukázali mi jejich projekty, způsob, jakým pracují. A musím říct, že to tam mají dokonale zpracované – takže jsem zároveň zjistil, co nám tady v Česku trochu chybí.
V čem jsou největší rozdíly?
Třeba v technologiích – jak nabízejí své developerské projekty. Byt ještě není postavený, ale vy se do něj dostanete, víte, jak bude vypadat. Jednak virtuálně, dostanete půdorys, třeba i 3D vizualizaci. Ale mají i vzorové byty, což je nákladné a těžké, proto to developeři moc nedělají, hlavně proto, že to zabírá hodně místa. Takže můžete do toho bytu přijít, sáhnete si na materiály, které budou použité, vidíte, jak to bude reálně vypadat. Jaký tam budete mít sprchový kout, toaletu... Cokoliv si zvolíte, vidíte přímo na místě.
Máte s developerem domluvenou exkluzivitu, nebo může ty byty nabízet i někomu dalšímu?
Vysloveně na bázi exkluzivity to není, je to na bázi důvěry. A i kdyby mu zavolal někdo od nás, zkontaktuje mě.
Kolik bytů máte v nabídce?
To se průběžně mění, vždy mi chodí aktuální nabídky. V tuto chvíli je v projektech, které se budou dokončovat v průběhu roku 2022 s tím, že nejnovější bude končit v polovině roku 2023, dohromady zhruba 400 bytů, z toho je volných asi 25. Samozřejmě se to v čase mění, někdo třeba od rezervace odstoupí, ale zájem je skutečně obrovský, jak místních, tak i lidí z cizích států. Ostatně vše je průběžně aktualizováno na zmíněných webovkách.
Jaký zájem je o dubajské byty v Česku?
Od začátku roku přes nás koupilo byt v Dubaji asi osm lidí z Česka. Potom tam buď létají a bydlí tam, nebo je dlouhodobě či krátkodobě pronajímají.
Co z toho převládá?
Je to tak půl na půl. Někdo vyloženě investuje – když je trochu šikovný, výtěžek je zajímavý. Jsme schopni dosáhnout ročního zhodnocení třeba šest až osm procent, což v Česku v současné chvíli není možné, pokud se budeme bavit o nemovitostech v Praze a okolí. Nebo se pronajímá přes Airbnb, což se v tuto chvíli nevyplatí, ale jakmile se covidová situace zklidní, Airbnb v Dubaji znovu bude fungovat, což znamená i vyšší zhodnocení než zmíněné. A někteří prostě přiletí do Dubaje a jsou ve vlastním – ti si kupují byty u pláže nebo v Down Town u Burdž Chalífy, kde je všechno blízko a hlavně do třiceti minut na letiště.
Osm kupců – splnil tenhle počet vaše očekávání?
Mě to překvapilo. Ale myslím, že potenciál v Česku je velký. Dubaj má spoustu výhod. Z mého pohledu třeba tu, že je zde extra moderní architektura. A v lockdownu se ukázala další super věc – místní vláda řekla, že Dubaj a emiráty jako takové se nikdy nezavřou. Dělají tam taková opatření, aby fungovala ekonomika, cestovní ruch, a jsou tomu schopni podřídit maximum. Hledají řešení, i když třeba nejsou nejjednodušší. To se mi líbí.
Technologie a modernost se Dubaji určitě nedá upřít. Ale jeden známý mi říkal, že tam byl na čtrnáct dnů a po týdnu už nevěděl, co dělat...
Pokud chcete dovolenou kvůli výletům, Dubaj asi není úplně místo, které budete vyhledávat. Vyberete si něco, kde je jiná příroda, jiné možnosti – třeba lézt po skalách, jít do přírody, do lesa. Ale ryze z mého pohledu je odpočinek tam naprostá bomba. Hotely nejsou závratně drahé, ale mají dobrou úroveň, některé mají vlastní pláž, je to tam všechno na pohodu. Přijedete do resortu a jste v jakési bublině (nikoliv covidové), kde nic nemusíte, a máte tam všechno. A hlavně – centrum Dubaje je relativně malé, nemusíte nikam hodiny přejíždět autem. Přitom věcí k podívání je tam spousta: nákupní centra, Frame, Burdž Chalífa, Burdž al-Arab... Můžete si vybrat, všechno to jsou světově známá místa. A Dubaj má ještě jednu věc, proč si myslím, že je dobrá hlavně pro obchodníky, pro podnikatele. Když se podíváte na mapu světa, ona je téměř uprostřed. Do osmi hodin se letecky rychle a pohodlně dostanete prakticky kamkoliv. To je obrovská výhoda. Hlavní letiště je sídlem Emirates, podle mě jedné z nejlepších aerolinek na světě. Rovnat se s nimi může snad Qatar Airways nebo americká Delta.
Kde stojí byty, které nabízíte vy?
Nejvíc bytů je nyní v Jumeirah Village Circle blízko golfového parku, je to relativně bohatá čtvrť. Tam je nejvíc projektů, kde „můj“ developer staví. Poblíž teď vzniká ještě větší nákupní centrum, než je Dubai Mall. Ten jsem mimochodem snad ještě nikdy celý neprošel, je tam sjezdovka, kluziště, zábavný i naučný park a spousta dalších věcí...
Dubajské sídliště asi vypadá trošku jinak než třeba pražské...
No, trošičku... (směje se) Hlavně je tam každý dům úplně jiný, jinak vypadá, české stavební úřady by asi zešílely. Je to dáno například i tím, že leckdy mají různé domy různé architekty – na základě požadavku investora. Po čase už zhruba poznáte rukopis jednotlivých developerů. Zrovna ten, se kterým nejvíc spolupracuju, dělá rezidenční bydlení – čtyř, maximálně pětipatrové budovy, založené na bázi rodinného bydlení. To znamená společenská místnost, společná pracovna, když si potřebujete s někým popovídat, bazén uprostřed – oni staví taková dvě „elka“, která tvoří uprostřed klidovou zónu, kam mají spodní byty vstup přímo z terasy. U bazénu je venkovní fitko, jsou tam i vnitřní fitka atd. Samozřejmě staví i vyšší domy, opět je to projekt od projektu.
Jak jsou tamní byty velké? Najdeme tam 2+kk, 3+1 a podobně jako u nás?
Je to podobné. Oni označují typ bytu podle pokojů na spaní, tedy bedrooms. Takže máte jeden, dva, nebo i čtyři bedrooms, k tomu samozřejmě klasicky living room a kitchen, které nezapočítávají. Takže vztaženo k Česku – 2 bedroom je u nás 3+kk.
Jak se vám jedná s tamními podnikateli?
Pro mě bylo naprosto překvapující, jak reagovali. Oslovil jsem je, a hned – pojďte, ukážeme vám hotový projekt, máme tam jeden ukázkový byt, ať vidíte, jak vypadá, vezmeme vás do společných prostor... Pak jsme jeli do sídla developerské firmy a přesně jsem viděl jejich prodejní systém, jak lidem prezentují byty apod. To mají dokonale zpracované. Přijdete před obrazovku a tam si vybíráte svůj byt. Řeknete si – chci balkon nebo terasu sem a sem, vyberete si patro, spodek, hořejšek, velikost... Klikáte a tím bytem interaktivně virtuálně projdete. Pro každý byt je připravena 3D vizualizace.
Jak vypadá srovnání cen bytů v Praze a v Dubaji?
V obou místech záleží na podmínkách, lokalitě. Například čím blíž k pláži či Down Townu, tím je to dražší. Obecně se ale dá říct, že v Dubaji se dá sehnat byt levněji, a to se bavíme o novostavbě. Což je dáno tím, že tam bytů vzniká hodně. Jde to tam strašně rychle, všechno se vyřídí do půl roku. A když chcete postavit developerský projekt v Česku? Asi se moc nespletu, když řeknu – deset let.
Dá se odhadnout, zda výstavba v Dubaji do budoucna pořád „pojede“?
Osobně myslím, že ano – ostatně Dubaj vyhlásila, že chce být „městem světa“. Burdž Chalífa má přes 800 metrů a proslýchá se, že chtějí postavit budovu, která bude jednou tak velká. Samozřejmě těžko říct, jestli k tomu dojde, ale to město roste takovým způsobem, že bych si na to klidně vsadil.
Když tam tak pobýváte, už jste pochytil něco z arabštiny?
Arabsky neumím vůbec nic! (směje se) Takže vše anglicky. Nenarazil jsem snad na nikoho, kdo by anglicky neuměl.
Na začátku jste kromě Dubaje zmínil ještě Katar...
Katar a Bahrajn. To je také cesta, kterou se chci vydat.
Už tam jednáte?
Zatím ne, ale myslím, že v následujícím půl roce jednat začneme.
Takže nedlouho před fotbalovým šampionátem.
Přesně tak. V té době už bych tam chtěl mít možnost spolupracovat.
Fotbal je vám ostatně hodně blízký, dočetl jsem se, že jste byl dokonce reprezentant...
To je pravda, ale ne v klasickém fotbale (i když ten jsem také hrál), ale v plážovém.
Jak jste se dostal až do reprezentace?
Zase náhoda. Na vysoké jsem chytal za univerzitu malý fotbal a futsal, a jeden z profesorů se věnoval i plážovému fotbalu. Měli jet na turnaj a vypadl jim brankář, tak mě oslovil, jestli nechci jet s nimi. Řekl jsem, že ano. Takže to byl začátek, a nakonec mám za sebou pár desítek startů za nároďák.
Ještě k nějakému sportu máte blízko? Předpokládám, že kvůli vašemu vztahu s Katkou Siniakovou to bude tenis...
Ano, je to pravda, byli jsme partneři necelé tři roky. Díky ní jsem měl možnost nahlédnout i do zákulisí velkých turnajů, do přípravy a podobně. A musím říct, že tenis bych určitě zařadil mezi minimálně tři nejtěžší sporty, které můžete dělat. Pokud ho děláte opravdu profesionálně, je za ním strašná dřina a odříkání. Pro mě to byla obrovská motivace, kterou jsem si přenesl i do současnosti. To tenisové prostředí a mentální nastavení Katky mě motivovalo i v práci a byznyse.
Ale na časté setkávání to asi moc není...
To je samozřejmě složitější, protože turnaje jsou po celém světě a vy si můžete vybrat – buď budete létat také, nebo budete čekat. Pokud se vám nechce létat nebo nemáte k tenisu takový vztah, je to s tím potkáváním horší. U nás byla výhoda, že létání mi nevadí, rád cestuju a tenis se mi líbil už předtím. Takže jsem ji často na turnaje doprovázel – do Ameriky, na Turnaj mistryň v Číně... Bylo to fajn a bylo to spojené i s podporou Katky, určitě toho nijak nelituju a jsem za to vděčný.
Baví vás i „courat“ se místy, kde právě jste?
Docela jo. Teď by se Katka asi smála, protože když jsme někam šli, tak jsem se vždy hrozně loudal. Chodím pomalu, nikam nespěchám, všechno si prohlížím. Z toho vždycky kvetla... (směje se)
Jste stále v kontaktu?
Sem tam ano. Vždycky jí pogratuluju. Nedávno, když porazila Serenu, to bylo super, z toho jsem měl velkou radost. No, a vítězství s Barborou Krejčíkovou ve čtyřhře na Roland Garros, to byla vysloveně pohádka. Bylo již druhé, ale tohle je pokaždé nádhera. Vždycky jí budu fandit a držet palce.
Když se vrátíme zpět k práci – v Česku se tedy realitám už tolik nevěnujete?
Mám tady pořád klienty, nedávno jsem prodal šest nemovitostí a teď se na mě během dvou dnů obrátili čtyři noví zájemci. Jsou to buď bývalí klienti, nebo na mě dostali reference, takže je samozřejmě neodmítám. Ale aktivně už nic nevyhledávám.
Jsou nějaká specifika při jednání s českými klienty u českých nemovitostí? Hledají třeba, jak se o Češích tvrdí, všude závady a negativa?
Začnu trochu zeširoka... Když obchoduji, podání ruky je pro mě víc než napsaná smlouva. I v Dubaji to takhle funguje – co se dohodne, to platí. Nebo jsem alespoň měl to štěstí, nedělám si iluze, že vše je stoprocentní. Paradoxem ale je, že čím levnější nemovitost prodávám, tím víc lidé smlouvají o ceně, o provizi, o všem. Zatímco když je nemovitost dražší, řeknou – OK, máte to takhle, souhlasím s tím, vybral jsem si vás. Podáme si ruku a jsme dohodnuti.
Není to tím, že dražší nemovitosti kupují lidé, kteří nemusí tolik hledět na každou tisícovku?
Osobně si myslím, že dražší nemovitost kupuje nebo prodává člověk, který už v životě něčeho dosáhl, něco vybudoval, a ví, že bez důvěry to prostě nefunguje. Teď jsme prodávali vilu za 40 milionů, majitel byl z Ázerbájdžánu. Celou dobu jsme neměli žádnou smlouvu. Pak jsme ji pro potřeby RE/MAX samozřejmě udělali, ale jinak jsme si celou dobu prostě jen věřili. Nikdy se nesnažím podvést lidi, vždycky se všemi jednám férově. A co slíbím, to vždy platí.
Nikdy se vám to nevymstilo?
Jednou ano. Právě u levnější nemovitosti, kde bych to nečekal. Majitel si zjistil, že ušetří, tak mě prostě obešel, protože jsme to měli na dobré slovo. Od té doby tyto rezidenční nemovitosti neprodávám jinak než s výhradním zastoupením a pod smlouvou. Pokud mi někdo řekne, že nechce exkluzivitu, tak to neprodávám. Protože to je riziko a signál, že nechce jednat férově. A to se mi pak nechce řešit, nestojí mi to za to.
CV BOX
Milan Vančát (narodil se 20. září 1988 v Příbrami) je realitní makléř
Vystudoval práva a už při vysoké škole dělal hypotečního poradce.
Zároveň hrál fotbal, dostal se i do národního týmu ČR v beach soccer, tedy plážovém fotbalu. Hraje ale i malý a klasický velký fotbal, hrál i v nižších soutěžích v Rakousku.
V roce 2016 začal pracovat jako právník pro Západočeskou univerzitu Plzeň, zpracovával veřejné zakázky. Pak vykonával totéž pro Nemocnici Na Homolce.
V roce 2018 začal pracovat jako realitní makléř pro RE/MAX. Zde byl například letos v lednu v prodeji první v Česku, teď se pohybuje v první pětce. „Je tam super atmosféra, skvělí lidé i majitel. I když jsem dost věcí uměl, nebyl jsem tím obchodem zcela nepolíbený, tak mi na začátku dost pomohli. Přestože jsem hodně samorost a čerpám především z toho, o čem si sám myslím, že je dobře. Tak to mám celý život. Nechám si poradit, ale musí mi to dávat smysl. Jakmile mi to smysl nedává, tak si z toho nic nevezmu.“
Byty v Dubaji začal nabízet počátkem letošního roku (bytyvdubaji.cz a bytyvdubaji.com). A jestli u prodeje nemovitostí zůstane celý život? „To nevím. Rýsuje se mi i něco jiného, týká se to také nemovitostí, ale to zatím nechci blíže specifikovat, takže víc k tomu neřeknu.“
Růst cen
Jestli něco v posledních letech zaznamenává neustálý růst cen, jsou to právě nemovitosti. A podle předpovědí bude i nadále pokračovat. „Nevím, nakolik ceny nemovitostí porostou, možná budou nějakou dobu stagnovat nebo porostou pomaleji. Ale určitě nepůjdou dolů,“ říká Milan Vančát. „U nás je to spojené s nízkou úrokovou sazbu hypoték, dlouhým stavebním povolováním, poptávka je pořád mnohem větší než nabídka. Ale i v Dubaji jdou byty na dračku, což je mimo jiné dané i tím, že tam hledají bydlení lidé z celého světa. Ta multinárodnost je tam hodně vidět.“
Plážový fotbal
Klasický fotbal hrál Milan na úrovni divize či 3. ligy. V plážovém to ale dotáhl do reprezentace. A že dost lidí ani neví, že má Česko v tomhle sportu reprezentaci? „To je pravda, asi to moc lidí netuší. Dlouho se mu věnovala v podstatě jen malá skupina lidí, až poslední roky se v něm začalo aktivně pracovat. Když jsem ho začal hrát, zjistil jsem, že je to úplně jiná hra. Pohyb je jiný, odskoky míče, styl hry, odlišná pravidla. Všechno se hraje vzduchem, ti nejlepší hráči umí neskutečné věci, je to hrozně náročné na pohyb, neustálé rychlé starty v tom písku. Někdy říkám, že s fotbalem to má společné snad jen to, že se to hraje na góly...“ (směje se)
S bývalou přítelkyní Kateřinou Siniakovou.
