Martin Nesvadba je mezi vinaři i znalci našich vín pojem. Narodil se na Moravě, vystudoval střední vinařskou školu i obor vinohradnictví a vinařství. Jeho jméno se pojí s vinařstvími Vinium Velké Pavlovice, Tanzberg Mikulov a Kolby v Pouzdřanech. Pak přesídlil do severních Čech.
Co vás přesvědčilo k přesunu ze slavných vinic na Mikulovsku pod sopečné kopce u Lovosic a Litoměřic?
Byla to samozřejmě velká výzva, podílet se na tom, aby se českým vínům vrátila jejich zašlá sláva. Vinice v severních Čechách mají úžasnou tradici, koneckonců révu z Burgundska, kterou do našich zemí nechal dovézt císař Karel IV., vysázeli právě tady, na Litoměřicku. Zkusit vrátit lesk a proslulost vínům ze skoro zaniklé vinařské oblasti, to se vinaři nejen u nás jen tak nepoštěstí.
Nevadí vínům horší teplotní podmínky, než jaké jsou na Moravě?
Poslední roky přinesly tepla hodně, svou roli sehrává i celková změna klimatu. To není nic nového – teploty se střídají, tepleji bylo právě i za Karla IV. V 16. století zase byly i v létě takové mrazy, že ani pořádně nerozmrzala Vltava. Současná teplá perioda pomáhá pěstování vína třeba i ve Velké Británii, kde je teď obrovský boom výroby místního sektu, dokonce i v Kanadě. Ostatně, vinice leží i v našem středoevropském regionu severněji než tady, třeba u Lipska nebo u Drážďan. Navíc chlad některým vínům prospívá, záleží na odrůdě. Díky chladnějšímu klimatu se u nás skvěle daří třeba ryzlinkům a pinotům, Rulandskému modrému a bílému. Ve vínech je díky chladu hodně kyseliny, takže mohou dobře a dlouho vyzrávat.
Co dalšího vaše vína charakterizuje?
Kromě kyseliny, která se vyzráváním promění v lahodnou chuť, je díky podloží v našich vínech hodně minerálních látek. Ty pak některým odrůdám dodávají až burgundský charakter, při „slepých“ degustacích někteří lidé nevěří, že pocházejí odtud z Čech, a ne ze severu Francie nebo z Německa.
Rozhodující je tedy ono unikátní sopečné podloží?
Řekl bych, že částečně. Samozřejmě je skvělé, že můžeme hrozny pěstovat na čedičovém vyvřelém podloží, které se střídá s vápenným sedimentem a opukou. Díky tomu mají naše vína výrazně minerální, slaný podtón. Jde ale také o to, jakým způsobem jsou zpracována. Díky investicím Honzy Dienstla můžu pracovat s kvalitními nerezovými tanky a nechat některá vína zrát v dubových sudech. Pro představu – každý takový sud dnes stojí až 1000 eur. Přitom se do něj vejde jen 225 litrů vína a má jen omezenou dobu použití.
Podle čeho se rozhodujete, zda sudy použít?
Závisí na odrůdě. Například tramín vinifikujeme jen v nerezových tancích, většinu našich bílých vín dáváme do obřích dřevěných sudů z Rakouska. Ve francouzských malých „baricích“ vyzrávají pinoty a část ryzlinků.
Jaké odrůdy vůbec pěstujete?
Dříve toho bylo hodně, třeba i Modrý Portugal, Svatovavřinecké. Dnes se snažíme specializovat na klasický Pinot Blanc, tedy Rulandské bílé, Pinot Noir neboli Rulandské modré, Müller Thurgau a Ryzlink rýnský. Jsou to vína určená především do gastronomie. Ryzlinky k nějaké tučnější sladkovodní rybě nebo k lososu, Pinot Blanc k bílému masu nebo lehkému sýru, Pinot Noir k jehněčímu, kachním prsům, těžším sýrům nebo třeba i ke grilovanému chřestu.
Kdo je Martin Nesvadba
Sklepmistr a enolog. Narodil se mezi vinicemi na jihu Moravy, k práci na vinohradech i ve sklepích „přičichl“ už coby malý kluk.
Po Střední vinařské škole ve Valticích absolvolal obor vinohradnictví a vinařství na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity se sídlem v Lednici, která má v enologickém vzdělání u nás nejdelší a nejváženější tradici.
V průběhu závěrečného ročníku působil ve společnosti Vinium Velké Pavlovice, kde získal praktické zkušenosti s moderními technologickými postupy při výrobě vína.
#Jako vystudovaný technolog stál u zrodu vinařství Tanzberg Mikulov, poté působil ve vinařství Kolby a před několika lety přijal velkou výzvu a přesídlil ze známé mikulovské vinařské oblasti do severních Čech, aby se zde podílel na obnovení tradice místního vinohradnictví a výroby vína.
