Rozhovory

Martin Major: Olomouc je velmi specifické město

Publikováno: 8. 5. 2023
Autor: Luboš Palata
Foto: archiv Martina Majora
logo Sdílet článek

Bude to rok a půl, kdy Martin Major skočil z krajské politické ligy do celostátní. Proč ta sportovní terminologie? Protože ke sportu má hodně blízko a působí mj. i ve fotbalové Sigmě Olomouc. Ale i po onom přestupu zůstal hrdým patriotem.

Máte za sebou už víc než rok práce v parlamentu, předtím jste dlouhá léta působil v komunální politice. Je parlament výrazně tvrdší liga? Co vás na práci v něm nejvíc překvapilo?
Nemyslím si, že by parlament byl výrazně tvrdší než komunální politika. Ve sněmovně je sice možné zažívat nekonečné obstrukce, ale i městské zastupitelstvo v mé rodné Olomouci občas jednalo díky různým více či méně inteligentním příspěvkům různých zastupitelů skoro do půlnoci. Rozdíl je přirozeně v dosahu toho, o čem se jedná a rozhoduje v parlamentu, a o čem může rozhodovat komunální sféra. Ale způsoby jednání, tlaky i vztahy mezi jednotlivými hráči mohou být na obou úrovních stejně těžké a tvrdé.

Jste členem sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Je evropská politika problematickým bodem ve vládní koalici, kde jsou výrazně „eurooptimističtější“ strany než ODS?
V hlavních bodech nacházíme konsenzus, a to je hlavní. Neřekl bych, že evropská politika je nějak zásadně problematickým bodem fungování koalice. Všem pěti stranám je naprosto zřejmá prozápadní orientace, nikdo z nás nekoketuje s nějakými třetími cestami. Můžeme mít různé názory na dílčí otázky, ale v tom zásadním se dokážeme shodnout a práci koalice to nijak neblokuje.

Jak jste byl spokojen s naším druhým předsednictvím v Evropské unii?
Naše předsednictví se krylo s mimořádně náročným obdobím: s pokračující agresí Ruska na Ukrajině, s rostoucími cenami energií a dalšími výzvami. Bylo nutné hledat společný konsenzus v tom, jak přistupovat k válce na Ukrajině a jak se chovat vůči agresorovi. Víte, že například v otázce materiální, vojenské a další podpory Ukrajiny byly v Evropě ze začátku dost velké rozdíly mezi jednotlivými státy, náročné bylo v tomto ohledu vyjednávání s maďarskou stranou. Podařilo se dohodnout další balíčky sankcí vůči Rusku. Troufám si říct, a to i podle reakcí evropských představitelů, že naše předsednictví bylo velmi úspěšné a Česko se projevilo jako aktivní lídr, který dokázal iniciovat společné řešení velmi náročných otázek.

Jste také člen bezpečnostního výboru. S válkou na Ukrajině je mimo jiné spojen i příchod dnes už téměř půl milionu běženců. Při podobných vlnách se v minulosti v jiných zemích EU hovořilo o zhoršení bezpečnostní situace v zemi. Jak je to v Česku?
Mám velkou výhodu, že jsem toto téma vnímal jak coby náměstek primátora v Olomouci, odpovědný za oblast civilní ochrany, tak i jako poslanec. O riziku zhoršení bezpečnostní situace se sice hovořilo, ale v praxi se to pak nepotvrdilo. Naštěstí, dodávám. Máme v živé paměti i jinou migraci z nedávných let, která u našich západních sousedů v určitých fázích skutečně prokazatelně zhoršovala bezpečnostní situaci a zahýbala statistikami kriminality. V tomto případě jsme mohli všichni sledovat zcela spontánní vlny solidarity ze strany našich občanů a viděli jsme také velmi vstřícné chování ze strany běženců, kteří u nás získali dočasný náhradní domov. Tato tvrzení mám založená jak na statistických číslech a zprávách bezpečnostních složek, tak i na osobních zážitcích se zoufalými lidmi, kterým jsme u nás pomáhali a poskytovali azyl před Putinovou krvavou agresí. Je cílem naším i našich ukrajinských hostů, aby se situace v jejich zemi co nejdříve dostala do nějakého standardního bodu, okupanti odešli a oni se naopak mohli vracet domů.

V mládí jste studoval francouzštinu a jste také členem meziparlamentní skupiny ČR-Francie. V čem by pro nás mohla být Francie vzorem?
Naše a francouzská společnost, byť jsme samozřejmě všichni Evropané, se v dost aspektech liší. Je to dáno řadou faktorů. Francie je velká země, nezažila s výjimkou nacistické okupace žádné násilné střídání režimů, Francouzi si stále v sobě nesou určitý typ velmocenského uvažování a tak dále. V čem by mohli být pro nás Čechy inspirativní, je určitě jistý druh nadhledu a pozitivního myšlení. Francouzi určitě nemají takovou tendenci mít špatnou náladu a propadat malomyslnosti, jsou celkem zdravě sebevědomí a také hodně svobodomyslní. Což nás s nimi ovšem zase hezky spojuje.

Vaše kořeny jsou v Olomouci, kde jste byl krátce i primátorem. V čem je podle vás výjimečná?
Olomouc je velmi specifické město. Je krásná, plná historických památek, má různá romantická zákoutí, parky se středověkými hradbami a podobně. Po mnoho staletí byla přirozeným i faktickým centrem Moravy, metropolí se vším všudy – s vysokými církevními představiteli, biskupskou katedrálou, nejstarší moravskou univerzitou, mnoha šlechtickými obyvateli i množstvím umělců, hudebníků, sochařů, kvalitních architektů… Druhým specifikem Olomouce byl zlom po třicetileté válce a změny v bezpečnostní politice habsburské monarchie v 18. století. Tehdy byla prohlášena pevností, a to jí zabránilo v expanzivním rozvoji. Město žilo velmi dlouho na půdorysu, který vznikl ve středověku a který petrifikoval pevnostní status. Právě díky tomu má dnes skvěle dochované historické centrum, které se v mnoha jiných městech během 19. století rozbilo, ztratilo a zůstala z něho jen torza. Olomouc je dnes hodně specifická i velikým procentuálním podílem studentů. Samo město má 100 tisíc obyvatel, k tomu si ale přičtěme skoro 25 tisíc vysokoškolských studentů. Památky, restaurace, kluby a kavárny spolu s velkým počtem mladých lidí mu dávají hodně specifickou a velice příjemnou atmosféru.

Když se podíváme na volební mapu druhého kola prezidentských voleb, Haná do značné míry volila Andreje Babiše. Proč se mu právě tady – byť v Olomouci ne tolik – podařilo uspět?
V Olomouci Babiš rozhodně neuspěl, jeho protikandidát Petr Pavel u nás získal skoro 63 procent, tedy víc, než byl celostátní výsledek. Ve městě byly dokonce i volební okrsky, v nichž Pavel získal přes 80 procent. Ani s tou Hanou to není tak zlé, byly obce, kde vyhrál majitel hnutí ANO, ale ve spoustě vesnic přesvědčivě zvítězil generál Pavel. Střední Morava bývala laděná spíše levicově, desítky let tu sklízela úspěchy sociální demokracie. Jak víme, Andrej Babiš sociální demokracii doslova vysál, takže pak v parlamentních volbách míval na Hané ty dřívější výsledky ČSSD on. V těch prezidentských ovšem tahle logika naštěstí příliš neplatila.


CV
Martin Major (narodil se 26. září 1979 v Olomouci) je poslanec za ODS a zastupitel města Olomouc.
V letech 1999–2004 studoval Právnickou fakultu Univerzity Palackého, titul doktora práv získal v roce 2007 na Fakultě právnické Západočeské univerzity. V letech 2012–2013 absolvoval na Central European Management Institute obor Veřejná správa. Stále se aktivně věnuje advokacii.
Zastupitelem Olomouce je od roku 2022, od března do listopadu 2014 byl i primátorem Olomouce. V Zastupitelstvu Olomouckého kraje působil v letech 2004 až 2008. Ve sněmovních volbách v roce 2021 kandidoval z pozice člena ODS na 2. místě kandidátky koalice SPOLU v Olomouckém kraji a byl zvolen poslancem.
Je rozvedený a má syna Martina (13). K jeho koníčkům patří tenis, plavání, historie a cestování. Je také členem dozorčí rady fotbalové Sigmy Olomouc.

Mohlo by vás zajímat

Více článků