Rozhovory

Martin Kupka: Profesní prokletí už dávno mám

Publikováno: 13. 12. 2021
Autor: Karel Černý
Foto: Jaroslav Jiřička a archiv Martina Kupky
logo Sdílet článek

S Martinem Kupkou jsem se sešel pár dní před jeho jmenováním novým ministrem dopravy – ještě v jeho stávajícím působišti na krajském úřadu Středočeského kraje. Při odchodu jsem musel uznat, že z oblasti dopravy zná snad úplně všechno.

V den státního svátku, 28. října, jste měl narozeniny. Výsledek voleb byl, předpokládám, dárek navíc...

Určitě. Moc hezký, pro mne důležitá a pozitivní událost. Nejen ten samotný volební úspěch, ale spíš to, že znamená významnou změnu pro republiku. Že ze sněmovny odešli komunisté, že oslabila SPD coby představitelka extremistické politiky… Tak to všechno jsou dobré zprávy.

Doprava je nevděčný post, tak pojďme hned na silnice. Za své priority jste označil dálnici D35 (čili paralelní k D1) a pražský okruh. V jaké fázi jsou, a v jaké by mohly být na konci nynějšího volebního období?

Omlouvám se, ale tohle je téma, u něhož se musím pustit do detailů. Jsou to silniční stavby, každá má svůj vlastní příběh. Začněme 511, tedy spojnicí dálnice D1 a Běchovic. Ta je nyní na odvolání proti územnímu rozhodnutí na krajském úřadě Jihočeského kraje, který k tomu byl státem jako systémově nepodjatý určen, neb jím ta silnice opravdu neprochází. Pevně věřím, že kraj rozhodne co nejrychleji, abychom mohli navázat dalšími kroky. Moc bych si přál, aby se tato stavba, důležitá pro Říčany i celý pražský region, začala stavět určitě ještě v tomto volebním období.

Pak tu máme severní část, což jsou vlastně tři stavby. U staveb 518 a 519, které spojují Ruzyni a Březiněves, v tuto chvíli ještě není spuštěna příprava dokumentace EIA, která je nezbytnou podmínkou, aby se mohly provádět další úkony. Dlužno říct, že i díky mé iniciativě z pozice krajského radního nastane patrný posun, protože na jaře příštího roku by mělo ŘSD zpracování dokumentace zadat pro podobu úseku, která je přijatelná pro vedení hlavního města Prahy. Každá dopravní stavba má své nepřátele v místech, kudy vede. Úkolem ŘSD a projektantů je hledat taková technická řešení, která by ty dopady co nejvíc zmírnila. Třeba stavba 520 spojuje Březiněves a Počernice. Ta prošla zjišťovacím řízením, a nyní se pracuje na kompletní dokumentaci. Zvažují se dvě varianty: zahloubená a tunelová. Jednoznačnou podporu má tunelová, která by mohla být schůdná. V příštích čtyřech letech by se mělo na této dokumentaci viditelně pokročit. Musí být hotová EIA a veškeré další podklady, což umožní rozběhnout další kroky.

Co se týká dálnice D35, tam se v nejbližších měsících otevřou dvě důležité části, na které bude navazovat další výstavba směrem na Vysoké Mýto, Litomyšl a dál směrem na Mohelnici. Stát ještě nemá pro všechny úseky stavební povolení, ale pracuje se na nich intenzivně.

A co samotná Praha a vnitřní okruh?

Podstatné je, aby Praha připravila jeho projekt. Aby věděla, jak bude vypadat, a pracovala na územním a stavebním povolení. V tom ale bohužel dost přešlapuje na místě a možná, že volby v příštím roce pomohou uvolnit přípravu i u této klíčové dopravní stavby. Pro řešení dopravního problému Prahy a celého metropolitního území je potřeba vybudovat vnější prstenec, tedy pražský okruh, který odvede tranzitní dopravu, ale zároveň vnitřní okruh. Zatím nastala paradoxní situace, kdy tunel Blanka coby část vnitřního okruhu plní významnou část funkce vnějšího prstence. Což znamená obrovitou zátěž pro ulici V Holešovičkách, ale i pro další části dopravního systému hlavního města. Skutečně platí, že pražský okruh a D35 jsou z hlediska celostátního pohledu klíčové dopravní stavby. Samozřejmě to neznamená snížení významu dalších staveb. Na D6 se bude nadále pokračovat, na D11 bude důležité urychlit část od Jaroměře po hranici s Polskem. Na Moravě pak dokončíme na D1 ten zbývající kousek u Přerova, a potom D49 směrem na Slovensko a D52 na Vídeň. Schválně vyjmenovávám co nejvíc nejvíce staveb, a troufnu si tvrdit, že pro novou vládu bude udržení tempa investic a případně posílení, třeba i díky PPP projektům, opravdu důležitou prioritou.

Když se ze silnic přesuneme na koleje či vodu, co zásadního se bude odehrávat tady? Vodní koridor Dunaj–Odra–Labe je, předpokládám, pohřben.

Tento plán opravdu není realistický. Studie, které k němu vznikly, výrazně nadhodnotily efekt a podhodnotily náklady. Na tom je odborná shoda. Co se týká železnice, tam se intenzivně pracuje na celé řadě nádražních budov i na dokončování koridorů. Ale je před námi zcela zásadní projekt, a sice vysokorychlostní tratě. Zatím jich nemáme ani kilometr, přitom bychom měli mít síť spojující sever a jih, umožňující cestovat snadno z Berlína do Prahy a dále do Vídně, či zkrátit dopravní čas mezi Prahou a Brnem. To je extrémně důležité a jsem přesvědčený, že to nepůjde bez zvláštního zákona. Ze strany státu bude nutné přijít pro území dotčená těmi stavbami s konkrétními nabídkami na zlepšení jejich situace. Osobně bych byl rád, kdyby společně s budováním tratí dostaly obce v okolí napojení na vysokorychlostní internet. Je to minimální finanční nárok, ale velký přínos pro obyvatele těch území. A dále: aby se třeba zároveň se stavbou tratí budovaly (tam, kde to bude namístě) kupříkladu chodníky nebo místní komunikace. To vše výrazně pomůže tomu, aby se vysokorychlostní tratě staly akceptovatelným zásahem.

Je velkou výhodou pro křeslo ministra dopravy váš dosavadní váš post neuvolněného radního pro dopravu Středočeského kraje?

Znalost kolegů v krajích je obrovsky důležitá. Scházíme se pravidelně v rámci komise pro dopravu Asociace krajů ČR. A jednoznačně tvrdím, že se nesmí stát, aby na jednání chyběl ministr dopravy nebo jeho resortní zástupce. V tomto směru by si měl Karel Havlíček kleknout v koutě na hrách a zpytovat svědomí, proč se stalo, že stát bohužel nesmyslně investoval do modernizace některých tratí, které není možné následně provozovat, protože tam nejsou cestující, a když kraj naopak musí investovat do dopravy, po které je poptávka.

Jak například výstavba dálnic ovlivní stále sílící Green Deal?

Naprosto nutnou infrastrukturou jsou dobíjecí stanice. A tady vnímám odpovědnost státu, že bude schopen pro její rychlý rozvoj vytvořit podmínky. Nicméně osobně jsem přesvědčen, že budoucnost ukáže větší spektrum a větší rejstřík různých druhů dopravy, než je pouze elektromobilita. V tomto ohledu bychom měli sázet na vědu, výzkum, inovace. Právě s tím počítá budoucí vláda jako s důležitou prioritou.

Věříte, že rok 2035 bude skutečně znamenat konec výroby spalovacích motorů?

Myslím, že je to nesmysl, který ničemu nepomůže, způsob, jak vystrašit lidi a bohužel je také postavit proti Evropské unii, pokud přijímá takové restrikce. Navíc, jak jsem zmínil před chvílí – vidím daleko větší smysl v pozitivní motivaci, v pozitivních cestách. Čímž myslím právě ty investice do výzkumu tak, aby se Česká republika nemusela spoléhat pouze na nové technologie vyvinuté jinde, ale sama přicházela s novými možnostmi. Koneckonců jsme v tomto za první republiky představovali jednoho z lídrů Evropy. A můžeme jím být znovu.

V čem se dá navázat na práci vašeho předchůdce, a co je naopak nutno zbořit?

V oblasti silniční dopravy by při délce přípravy dopravních staveb ten, co odmítne navazovat, vůbec neměl vkročit do budovy ministerstva. Naopak nezbytnou povinností je na rozumné věci navázat, rozvinout je a urychlit kroky, které se mají v oblasti přípravy staveb odehrát. Něco zbořit je hrozně snadné, ale pak to zase za náročných investic vystavět od nuly, zpochybnit dlouho připravovaná trasování… To je naprosto slepá ulička. Na druhou stranu má Česko například hluboký infrastrukturní dluh, kterému by měl ministr věnovat dostatečnou péči.

Mezi své zájmy uvádíte i turistiku. Užijete si cestování i jako ministr dopravy? Nebudete stále sledovat, v jakém stavu jsou silnice či koleje a nestane se tak pro vás z každého výletu služební cesta?

Tohle profesní prokletí už dávno mám... (směje se) Běžně se stává (a rodina to těžce snáší), že při průjezdu některými komunikacemi brzdím, vystupuji a jdu se dívat, co je tam špatně. V zahraničí naopak zkoumám, co vyřešili dobře a co je potřeba okoukat. Takže rodina je nadšena třeba krásnou pláží, a já se dívám, jak dobře je poskládaná žulová dlažba na korzu a jak vymysleli odvodnění.

CV BOX

Martin Kupka (narodil se 28. října 1975 v Jilemnici) je novým ministrem dopravy, dosavadním starostou Líbeznic a zastupitelem Středočeského kraje.

Vystudoval žurnalistiku a masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd UK, poté byl moderátorem v Českém rozhlasu.

V roce 2001 se přesunul do oblasti public relations. Byl například mluvčím Magistrátu hl. města Prahy, Středočeského kraje a v roce 2010 i tiskovým mluvčím vlády. Byl několikrát vyhlášen mluvčím roku.

V roce 2010 byl zvolen starostou obce Líbeznice, o šest let později se stal zastupitelem Středočeského kraje, kde byl do nynějška i náměstkem hejtmanky. Od roku 2014 je místopředsedou ODS a od října 2017 poslancem.

Jeho zálibami jsou klasická hudba, knížky, příroda a turistika. Je ženatý, má dvě děti.

BOX

Skvělá průprava

Za vynikající zkušenost pro práci ministra dopravy označuje Petr Kupka své působení na středočeském hejtmanství. „Byla to skvělá průprava. Středočeský kraj má bezkonkurenčně nejvíc silnic II. a III. třídy, ta síť čítá 8625 km. Kraj s druhou nejhustší sítí má těch kilometrů o celou třetinu méně. Máme také nejvíc mostů, nejzatíženější komunikace, nejvíc problémů. V příměstské oblasti kolem Prahy, v metropolitním prstenci, jsou silnice III. třídy zatížené tak, jako v jiných regionech I. třídy. Je to skutečně veliké specifikum tohoto regionu."


reklama

https://www.qatarairways.com/en-cz/homepage.html https://www.qatarairways.com/en-cz/homepage.html https://www.qatarairways.com/en-cz/homepage.html

Mohlo by vás zajímat

Více článků