Každá kultura si ve své době oblíbila nějakou psychoaktivní látku. Některé jako káva, tabák a alkohol se rozšířily celosvětově. Jiné jako listy koky a magické houby zůstaly lokální záležitostí. V době globalizace se však například kratom rozšířil z jihovýchodní Asie do povědomí celého západního světa. A právě kratom byl i tématem povídání s Martinem Kuchařem, mimo jiné členem pracovní skupiny Systému včasného varování pro Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti.
Co je vlastně úkolem této skupiny?
Mapování aktuální situace na domácí drogové scéně, varování před nebezpečím intoxikace novými látkami na drogovém trhu, ale i risk assessment neboli hodnocení rizikovosti nových psychoaktivních látek z hlediska bezpečnosti, společenské či zdravotní závadnosti atd., na jehož podkladě zároveň navrhujeme jejich zařazení do některého ze seznamů podle nařízení vlády č. 463 z roku 2013. Návrh pracovní skupiny je pouze doporučením, gestorem seznamů je ministerstvo zdravotnictví, které má také v této věci konečné slovo. Příprava související legislativy je pak v gesci Inspektorátu omamných a psychotropních látek pod Ministerstvem zdravotnictví ČR.
Panuje shoda mezi návrhy pracovní skupiny a finálním rozhodnutím ministerstva?
Za posledních dvanáct let, kdy jsem součástí skupiny, většinou skutečně panovala. Až letos jsme se ocitli v situaci, kdy k jednoznačné shodě nedošlo, a to v souvislosti s kratomem a některými psychedelickými látkami, například deriváty tryptaminů, které mají velký potenciál v léčbě duševních onemocnění a jsou aktuálně předmětem výzkumu.
K jakému závěru jste v souvislosti s kratomem dospěli?
Kratom je látka s relativně nízkou společenskou nebezpečností, ale zcela bez rizik není. Patří k nim zejména možný vznik závislosti nebo interakce s jinými látkami. Proto není vhodné, aby byl nabízen bez jakékoliv kontroly, jako je tomu v současné době – kratom a různé směsi, které ho obsahují, se prodávají např. v tzv. CBDmatech. Na druhou stranu, jít cestou úplného zákazu také není zcela žádoucí. Takové rozhodnutí by bylo v rozporu s risk assessmentem, ale i doporučeními WHO. Spíše než represe je v případě kratomu vhodnější regulace trhu.
Kratom v současné době není ani povolen, ani zakázán. Co je největším problémem dané situace?
Předně zcela chybí kontrola kvality, která se uplatňuje třeba u potravin, tabákových výrobků atd., podobně jako doložení bezpečnosti při vstupu na trh. No, a pak je to informační vakuum, kdy distributoři nemohou s ohledem na § 287 trestního zákoníku o šíření toxikomanie uvádět žádné informace o jeho účincích a případných rizicích, aby se nedostali do střetu s uvedenou legislativou. Kratom je tak dnes prodáván jako sběratelský předmět, který není určený pro lidskou konzumaci, ačkoliv všichni víme, že k tomuto účelu primárně určený je.
Na trhu je už několik let, proč se legislativa kolem něj začala intenzivně řešit až v posledních měsících?
Kratom je tady spoustu let, ale zpočátku nepředstavoval žádný problém. Byla to spíše etnobotanická specialita, kterou si někdo vyzkoušel jako raritu, nebyly známy případy intoxikací nebo vzniku závislosti. Obecně se v západním světě dostal více do povědomí až s přechodem nabídky psychoaktivních látek do prostředí internetu. V poslední době je tu určitý tlak na řešení situace, což je pochopitelné. Médii byla odvysílána řada reportáží a přibylo dotazů od rodičů, kteří našli kratom u svých potomků. Ostatně největší nebezpečí kratomu vidím právě v absenci kontroly věku – dnes si ho mohou bez jakéhokoli omezení kupovat i děti.
Existují statistiky o množství dováženého kratomu a počtech jeho uživatelů u nás?
V současné době je kratom natolik oblíbený, že je těžké odhadnout, kolik se ho do Česka ročně skutečně doveze. Podle oficiálních dat by to mělo být kolem 65 tun v roce 2022, nicméně podle mně dostupných informací ne všechen dovezený kratom se dostane do statistik dovozu, odhady tak mluví o dvoj- až trojnásobném množství. Uživatelů v Česku je tak minimálně 100 tisíc. Ze studie z roku 2021 o užívání nelegálních drog, provedené mezi žáky ZŠ a SŠ v Praze, do níž byl poprvé zařazen i kratom, vyplývá, že prevalence jeho užívání mezi středoškolskými žáky je o 4,2 procenta vyšší než u nelegálně užívaných drog – před extází, LSD, kokainem aj. Osobně se domnívám, že za loňský rok bude prevalence ještě výraznější a u vysokoškolských studentů se může pohybovat i v mnohem vyšších číslech.
Zmínil jste, že by bylo vhodné trh s kratomem regulovat. Jak by mohla či měla taková regulace vypadat?
Kratom a produkty s obsahem kratomu by určitě neměly být předmětem reklamy, neměly by se prodávat ve formě potravin (gumoví medvídci, čokoláda apod.), dostupný by měl být pouze ve specializovaných licencovaných obchodech osobám starším 18 nebo 21 let. Zároveň by měl podléhat kontrole kvality ve smyslu množství aktivních látek (koncentrace alkaloidů v jedné dávce) a kontaminantů (mikrobi, těžké kovy). To se ale netýká pouze kratomu, který je aktuálně nejvíce vidět. Obdobnou regulaci si dokážu představit i pro celou řadu dalších etnobotanických produktů, které v současné chvíli ještě nedosáhly takové popularity, nicméně v pracovních skupinách o nich už víme.
CV
Doc. Ing. Martin Kuchař, Ph.D. (narodil se 17. září 1980) vede Laboratoř forenzní analýzy biologicky aktivních látek na Fakultě potravinářské a biochemické technologie VŠCHT v Praze, která se primárně zabývá analýzou psychoaktivních látek, etnobotanických produktů a syntézou nových látek pro léčbu duševních chorob.
Vystudoval obor Organická chemie na VŠCHT v Praze, doktorát získal na Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Jako odborný poradce v oblasti psychoaktivních látek je členem pracovní skupiny Systému včasného varování pro Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a zástupcem ČR v Mezinárodní asociaci forenzních toxikologů (TIAFT).
Ve výzkumné činnosti se také zaměřuje na nové psychoaktivní látky a jejich využití v medicíně.
Martin Kuchař
Kratom obsahuje desítky alkaloidů
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
