Smutný jméno Marilyn, neskončí se jako film… To má mimo jiné v jedné ze svých písní Luboš Pospíšil. A je to pravdivá pasáž. Jméno Marilyn Monroe dodnes symbolizuje hollywoodský půvab, slávu i křehkost. Za ikonickými fotografiemi a filmovými rolemi se skrýval život plný odhodlání, ambicí i neustálého hledání vlastní identity. Ale také smutku, nejistoty, a nakonec i tragického konce. V červnu uplynulo sto let od jejího narození, v srpnu to bude 64 let od úmrtí.
Na začátku čtyřicátých let 20. století byla ještě Normou Jeane Mortenson, mladou ženou pracující v továrně. Když ji během války objevil armádní fotograf, otevřel se jí svět modelingu. Brzy začala pózovat pro časopisy a změnila si jméno na Marilyn Monroe. Nebyla to jen kosmetická úprava. Vytvořila novou identitu, která jí měla pomoci uniknout složitému dětství a dobýt Hollywood.
Hvězdou během roku
Přestože se ve filmech objevovala už dříve, skutečný zlom přišel na počátku padesátých let. Snímky jako Niagara, Páni mají radši blondýnky a Jak si vzít milionáře z ní během jediného roku udělaly jednu z největších hvězd Ameriky. Studio ji prezentovalo jako okouzlující blondýnku, ale diváci v ní viděli něco víc – kombinaci humoru, zranitelnosti a přirozeného charismatu, které se nedalo naučit.
Vzpoura proti Hollywoodu
Málokdo si uvědomuje, jak odvážný krok Marilyn podnikla v roce 1955. Odmítla být pouhou naivní blondýnkou podřízenou nahrávacím studiím a s fotografem Miltonem Greenem založila vlastní produkční společnost. Současně odešla do New Yorku studovat herectví u slavného pedagoga Lee Strasberga. Chtěla dokázat, že je skutečnou herečkou. V době, kdy měli producenti nad kariérou herců téměř absolutní moc, šlo o mimořádně odvážné rozhodnutí.
Šaty nad větrací šachtou
Existují filmové scény, které přežijí celé generace. Pro Marilyn se takovým okamžikem stalo natáčení filmu Slaměný vdovec v ulicích New Yorku. Fotografie bílé sukně nadzvednuté proudem vzduchu z podzemní dráhy obletěla svět a proměnila se v jeden z nejslavnějších filmových obrazů 20. století. Scéna upevnila její status kulturní ikony, ale zároveň ukázala, jak obtížné bylo oddělit skutečnou osobnost od veřejného obrazu, který si do ní promítaly miliony lidí.
Muži jejího života
Marilyn bývá často spojována se svými slavnými filmovými partnery, ale za mediálně sledovanými vztahy se skrývala především touha po stabilitě a pocitu bezpečí. Poprvé se ryze účelově vdala ve svých šestnácti za souseda Jamese Doughertyho, soužití trvalo čtyři roky. Druhé manželství s baseballovou legendou Joem DiMaggiem patřilo k nejsledovanějším svazkům své doby. Přestože se rozpadlo už po devíti měsících, DiMaggio o ni nepřestal pečovat ani po rozvodu. Ještě větší pozornost budilo její manželství s dramatikem Arthurem Millerem, které spojilo světy populární kultury a intelektuální elity. Vedle oficiálních partnerů byla Marilyn spojována s řadou dalších mužů z filmového i politického prostředí. Spekulace ale často přerůstaly skutečnost. Ve vzpomínkách přátel se opakovaně objevuje obraz ženy, která navzdory obrovské slávě hledala blízkost, důvěru a obyčejné lidské porozumění.
Tajemství jménem Kennedy
K nejdiskutovanějším kapitolám jejího života patří její údajný vztah s Johnem F. Kennedym. Dodnes není zcela jasné, jak blízký jejich vztah skutečně byl, jisté však je, že k sobě měli blízko a že jejich spojení se stalo předmětem nesčetných spekulací. K legendě přispělo především její vystoupení na oslavě prezidentových narozenin v roce 1962, kdy zazpívala slavnou verzi Happy Birthday v šatech za dvanáct tisíc dolarů, pod nimiž s největší pravděpodobností nic neměla. Toto vystoupení jen posílilo dohady o románku mezi nimi. Historici se dodnes neshodují na rozsahu jejich vztahu, ale není pochyb o tom, že spojení jmen nejslavnější herečky a nejmocnějšího muže Ameriky patří k nejtrvalejším mýtům.
Tvrdá křehkost
Marilyn Monroe se stala legendou nejen díky své kráse a filmům. Její příběh je také vyprávěním o ženě, která se pokoušela převzít kontrolu nad vlastním životem v prostředí, jež ji často vnímalo spíše jako symbol než jako člověka. O ženě křehké, byť se svými démony, v tvrdém prostředí showbyznysu. Právě proto její odkaz přetrvává i desítky let poté, co pro ni světla reflektorů definitivně zhasla.
S bratry Kennedyovými v květnu 1962.
reklama
