„Nerada se spokojím s tím, že něco nejde. A ve veřejné správě je ta rezistence a zaběhané způsoby častější než v byznysu. To je pro mě výzvou, dát věci do pohybu,“ říká Marie Jílková, místopředsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL, členka sněmovního výboru pro sociální politiku a předsedkyně Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti PS PČR.
Co vás přimělo stát se političkou? Není to trochu nevděčné povolání?
Ráda měním věci, které nefungují. Někdo posunuje dopředu obchod, pro mne je hlavním zájmem správa veřejných věcí. Zajímá mě okolí, jakým se obklopujeme, zákony, kterými se řídíme, a rozhodnutí, která ovlivňují naše životy. O tom, jak moc nevděčné povolání to je, se průběžně přesvědčuji. Pokud chceme zodpovědně řídit tuhle zemi, je třeba dělat řadu nepopulárních rozhodnutí, a to se často nesetkává s vděkem. Často taky selže politické vyjednávání a nedaří se. O to větší radost mám, když se povede prosadit dobré věci.
Věnovala jste se vzdělávání a osobnostnímu rozvoji manažerů. Jak pracujete na svém vlastním rozvoji?
Někdy v nadsázce říkám, že nejlepší seberozvojový program je být rodičem. Snažím se být dobrý rodič, a to znamená, že se musím neustále přizpůsobovat měnícímu se stylu komunikace dětí, organizovat logistiku, vyjednávat, motivovat, umět nastavovat hranice, předávat zodpovědnost. To je vlastně dokonalý rozvojový program pro top manažera. Je pravda, že čím jsem starší, tím víc se snažím být k sobě laskavá, odpočívat, nepracovat do noci a především hodně spát – to mi umí dobít baterky asi nejvíc. Miluju procházky v přírodě, samotu a ticho, to je mi nejvíc vzácné.
Lze v politice prosadit dobré úmysly bez kompromisů?
Bez kompromisů to nejde, je to podstata vyjednávání. Kompromis by neměl být vnímán negativně – vždycky totiž záleží na tom, jak máte nastavené hranice a kde jsou vaše hodnoty. Podle toho, jak pružné jsou hranice, tak velké jsou pak výsledné kompromisy.
Na co z toho, co se vám v politice podařilo prosadit, jste nejvíc pyšná?
Největší radost mám vlastně z maličkosti, která se nedotkne víc než pěti set rodičů ročně. Začalo to jednoduše – do poslanecké kavárny za mnou přišla mladá žena a vyprávěla mi svůj příběh. Narodilo se jim s mužem mrtvé miminko a prožívali obrovskou bolest. Ale zatímco ženy mohou dočerpat mateřskou, muži neměli žádný prostor, aby se se ztrátou dítěte mohli vyrovnat. Během půl roku se mi podařilo dosáhnout změny zákona, takže nyní mají muži v této situaci nárok na otcovskou dovolenou v rozsahu dvou týdnů. K těm velkým věcem, co se povedly, patří i to, že máme konkrétní podporu zkrácených úvazků, aby rodiče nemuseli volit mezi péči o děti a kontaktem s profesí. Zaměstnavatelé dostanou slevu na odvodech, aby rodičům a také seniorům vycházeli vstříc, když budou mít o zkrácený úvazek zájem. Otevřeli jsme také znovu debatu o tom, jak moc je civilizované a přijatelné násilí na dětech, fyzické i psychické. Ta debata je mnohem kultivovanější než kdy dřív, vnímám měnící se klima ve společnosti, která se stává více citlivou vůči potřebám a pocitům těch nejzranitelnějších.
Co je největším sociálním tématem dneška?
Nejčastěji se teď věnujeme situaci na úřadech práce. Staly se hlavním nástrojem státní pomoci lidem, kteří se ocitnou v hmotné nouzi, třeba kvůli enormnímu zvýšení cen energií. Čelí tak velkému náporu klientů na jedné straně, na straně druhé se potýkají s odlivem zaměstnanců. Podstatné ale je, co situace na úřadech práce reflektuje – a to je fakt, že čím dál tím víc domácností a jednotlivců nevystačí se svým příjmem a potřebují podporu ze strany státu. Rozevírají se nůžky mezi chudými a movitějšími, mezi regiony na periferii a v centru. Souvisí s tím zhoršené možnosti vzdělávání a zdravotní péče. Neumíme si poradit s „pracující chudobou“, tedy stavem, kdy – přestože mají práci, nebo i dvě – nestačí jim příjmy na pokrytí základních potřeb.
Prý se zasazujete, aby ženy s dětmi do osmi let mohly mít v zaměstnání delší dovolenou.
Tento návrh jsme zdědili z minulého volebního období a docela ráda jsem se k němu přihlásila, protože situaci rodičů malých a školních dětí dobře znám z vlastní zkušenosti. Péče o děti nekončí okamžikem, kdy nastoupí do základní školy, takže považuju za nutné přestat se tvářit, že se vychovají samy. Nevychovají. Potřebují rodiče. K tomu směřuje i směrnice Evropské unie, kterou jsme povinni vtělit do našeho právního řádu. Týká se nepřenositelného dvouměsíčního volna pro oba rodiče a posílení nezastupitelné role otcovství. V tuto chvíli hledáme s kolegy řešení, které by naplnilo ducha tohoto nařízení tak, abychom udrželi rozpočet v bezpečných mantinelech. Není to vůbec snadné, ale doufám, že brzy dojdeme ke kompromisu, který rodičům a dětem pomůže.
Jednou při obstrukcích opozice ve sněmovně jste prohlásila, že u toho asi budete celou noc háčkovat. Jste na ruční práce?
Jedna z možností, jak se udržet v plné pozornosti, je háčkování. Perfektně mi to uvolní hlavu a soustředím se mnohem víc na to, co se říká. Stejně to mám se vším, co zaměstná ruce. Ráda maluju, šiju. Pomalu se také blíží jaro, tak se těším, jak si odpočinu u malování kraslic.
CV BOX
Marie Jílková (narodila se 9. června 1977) je poslankyně za KDU-ČSL, místopředsedkyně poslaneckého klubu a někdejší zastupitelka a radní městské části Brno-střed.
Vystudovala politologii a sociální politiku na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
Pracovala na Krajském úřadě Jihomoravského kraje, podílela se na přípravách projektu výzkumného centra Masarykovy univerzity CEITEC. Od roku 2007 je lektorkou a hodnotitelkou MotivP s.r.o. v Brně.
V letech 2003–2004 byla poradkyní předsedy Senátu. V roce 2009 působila také na Úřadu vlády ČR jako poradkyně ministra, poté se stala analytičkou odborné sekce předsedy vlády se zaměřením na problematiku lidských práv a sociálních věcí.
Od roku 2009 je členkou Výboru pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice a rozhodovacích pozicích.
Věnovala se také vzdělávání a osobnostnímu rozvoji manažerů a zaměstnanců v rámci pobočky mezinárodní firmy.
V KDU-ČSL je od roku 1995. V roce 2021 byla zvolena poslankyní. Je předsedkyní Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti a členkou sociálního výboru Poslanecké sněmovny.
Je vdaná a má dvě dcery.
reklama
