„Chci klidně chodit spát a beze strachu vstávat, své děti po svém vychovávat,“ cituje už léta verš z písně Až se k nám právo vrátí od skupiny Spirituál kvintet Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS a místopředseda ústavně právního výboru sněmovny. Při rozhovoru mě potěšilo, že dokáže být sebekritický a umí si sám ze sebe udělat legraci.
Jste nejdéle sloužícím poslancem v historii České republiky, býváte nazýván politickým dinosaurem. Je politika vděčné řemeslo? Jaká vaše vlastnost vám pomohla zůstat tolik let poslancem?
Politika je velmi nevděčné řemeslo. A vlastnost? Nejdůležitější je důvěryhodnost. Lidé mi mohou nerozumět, dokonce i dost přátel se mnou v mnohém nesouhlasí, ale zároveň vědí, že co řeknu, myslím naprosto vážně. Vím, že nejsem zrovna moc oblíbený, proto jsem odmítl, když mě vyzývali, abych kandidoval do Senátu. Obávám se, že ve většinové volbě bych neměl šanci.
Narodil jste se ve znamení Štíra. Naplňujete jeho vlastnosti?
Můj strýc, mikrobiolog a filozof Zdeněk Neubauer, který se také zabýval okultními vědami, vždycky říkal: „Marku, když přijde skupina lidí na rozkvetlou louku, někdo z nich obdivuje sluníčko, jiný kouká na kytičky… Štír bude ten, který obrací kameny, hledá žoužel a stonožky.“ A toho jsem si celoživotně vědom. I já prozkoumávám všechno do hloubky a všimnu si věcí, kteří jiní třeba přehlédnou.
Pojďme tedy trochu prozkoumat do hloubky svět. Jak si stojí?
Mám pocit, že svět anglosaský, ke kterému jsme vždycky vzhlíželi, se dostal zpátky do období „soudce lynče“, kdy se budoval Divoký západ bez pravidel. Základem jsou různé mýty a řeší se naprosté banality, asi jako když spisovatelku Rowlingovou odsoudili za to, že zkritizovala návrh, aby se namísto pojmu „ženy“ používalo genderově neutrální „lidé, kteří menstruují“. Nedávno jsem u nás v televizi od jedné mladé dívky slyšel větu: „Když je člověk těhotný…“ Vlna sexuální revoluce dospěla k sexuálním nesmyslům, za chvíli si budeme sepisovat na milostný styk smlouvy. Doporučuji přečíst knihu „Šílenství davů“ od Douglase Murrayho, tam je to skvěle popsané.
A jak si vedeme u nás doma, v Česku?
Problém Česka souvisí s vládnutím Andreje Babiše, zejména ve spojení s pandemickou krizí. Došlo k zásadnímu rozvolnění důvěry mezi občanem a státem. Lidé se naučili vládní nařízení nedodržovat či dodržovat výběrově: částečně proto, že jim připadala nesmyslná, částečně proto, že už nikdo nechápal, co se smí, nesmí a musí. Demokracie je poměrně křehké zřízení, založené na jakési „tiché dohodě“. Pendreky se v ní vládnout nedá. Obnovit důvěru občanů ve stát bude velkým úkolem stávající vlády.
Navíc v současnosti hrají velkou úlohu sociální sítě…
Ano, protože tam fungují úzké bubliny s jedním názorem, kde se ti lidé navzájem utvrzují ve své jediné pravdě. Kolikrát to jsou úplné nesmysly. Ono také „povídat“ si na sociálních sítích je něco úplně jiného než z očí do očí. Na tom jsem vyrostl já. Proto mám třeba facebook jen jako vývěsku a komentáře zásadně nečtu.
V ODS jste už pěknou řádku let, zažil jste její vzlety i pády. Co se za tu dobu podařilo?
ODS byla určitě od Klausových časů hnacím motorem všech polistopadových reforem, které se v reálu povedly. Právě díky ODS jsme tak stabilní zemí a nikdy u nás nezvítězili extrémisti. Obrovský význam měla i privatizace a celý restituční proces, na kterém měl zásluhy i můj táta. Tehdy se u nás povedlo vytvořit střední třídu. Rád jsem i za českou ústavu a jsem hrdý na to, že jsem se na jejím vzniku významně podílel. Díky ní jsme poměrně stabilní zemí a není možné rychle přebírat vládu a otáčet zemí sem a tam. Je tady ale celá řada věcí, které se povedly už méně.
Které to jsou?
Všechno je zbytečně moc složité, budují se nové úřední struktury, jako jsou třeba kraje. Dodneška nevím, jestli je dobře, že to takhle vzniklo. Dostali jsme se do situace, kdy nejlepší řešení problému je odsunout ho na někoho jiného. Politik nemůže fungovat jen podle toho, co si přejí lidé. Samozřejmě jim má naslouchat, ale odpovědnost za to, co se pak stane, je na něm, ne na občanech. A bohužel nám tady neskutečně vládnou novináři.
Rok 2021 končil vítězstvím koalice SPOLU. Prý jste se vsadil, že Andrej Babiš s ANO volby nevyhraje.
Rok 2021 byl zázrakem! Třeba i proto, že navzdory všem „Hřibům“, tedy panu pražskému primátorovi a spol., vyrostl na Staroměstském náměstí mariánský sloup. Je také pravda, že SPOLU na začátku nikdo moc nevěřil, lepší preference měli STAN a Piráti. Já ale cítil, že bychom to mohli dát, a opravdu jsem se opakovaně vsadil, že ANO nevyhraje. A teď si po různých hospodách v Praze vybírám výhry… (směje se)
Máme nového premiéra. Jaký je ve vašich očích Petr Fiala?
Někteří ho považují za slabého politika, ale já si to nemyslím. Mám ho rád, vytipoval jsem si, že bude předsedou ODS, a klaplo to. Je pravda, že nemá silné topolánkovské věty, ale zase má jasnou vizi, co chce dělat a kam směřovat. Dokázal sestavit vládu, prosadit si u prezidenta všechny ministry a dělá, co je třeba, aniž by u toho musel křičet. Já osobně si myslím, že teď je takový premiér přínosem. Potřebujeme všechno maximálně zklidnit, neslibovat každý měsíc jinou legislativu, aby se v tom občané lépe orientovali. Stresu už si občané užili a užívají kvůli covidu dost.
Jaký je podle vás hlavní úkol státu?
Za starých časů to byla vnější a vnitřní bezpečnost a mezinárodní vztahy. Státy se postupně rozrůstají, více staví a investují, stále více sfér života je státem regulováno a dirigováno. Dnes v evropském Green Dealu zachraňujeme celou planetu za cenu chudnutí naší společnosti. Samozřejmě vedeme každý den polemiku, co je ještě úkolem státu, a co už ne. Ale já stojím na konzervativní pozici, že úkolem státu je především zabezpečit každému občanu právo hledat si své štěstí nebo svou spásu podle vlastního úsudku. Úkolem státu není někomu vnutit svoje představy o správném životě.
Do voleb jste už poněkolikáté šel s tím, že rodina je základní buňkou společnosti a stát do ní má zasahovat co nejméně. Jak chcete rodinám pomáhat?
Budu prosazovat právo převádět procento důchodového spoření rodičům. Lidé, kteří řádně vychovali děti a věnovali tomu nemalý čas, úsilí a výdaje, mají právo na to, aby mohli být svými dětmi ve stáří podpořeni. Budu bránit dalším zásahům státu do výchovy. Nechci žádné diktování zdravé stravy, životního stylu, povinné sexuální výchovy ve školách a podobných výmyslů. Rodiče mají dost vlastního rozumu. Stejně tak jsem pro právo na volný výběr školy, včetně domácího vzdělávání.
Co pro vás znamená pojem svoboda?
Svoboda je pro mě jako pro věřícího člověka tou nejvyšší metou. Člověk se rozhoduje sám za sebe pro dobro nebo zlo. Tím samozřejmě netvrdím, že se vždycky rozhodnu dobře a nedělám chyby, ale před Bohem mám jen a jen já odpovědnost za sebe a svůj život. Svoboda má tu vlastnost, že dokud ji člověk má, připadá mu bezcenná. Pak máme tendenci vyměnit ji za větší míru bezpečí, péče, prosperity, pořádku, ale třeba i potrestání těch, kterým to přejeme. Dvacáté století je v naší zemi spjaté s neustálým bojem, utrpením, oběťmi. Naši předci na bojištích Evropy, Asie či Afriky, v protinacistickém či protikomunistickém odboji bojovali hlavně za svobodu. Naši nejstatečnější volili svobodu, ač nezapomínali, že je spojena s odpovědností.
Nicméně vypadá to, že se svoboda a křesťanství v západní Evropě rozmělňují, na rozdíl od jiného náboženství, které se v Evropě rozšiřuje…
Málo studujeme historii, a ta hovoří jasně. Každý prostor, který otevřeme, bude naplněný něčím novým. Musíme vědět, že můžou přijít jiné civilizace, které budou více pevné ve své víře a ohrozí nás. Osobně ale věřím, že Duch svatý si vane, jak chce, a my ho příliš neovlivníme.
Beseda se studenty k významu 17. listopadu pro dnešní dny na VŠKK na Pankráci.
CV
Marek Benda (narodil se 10. listopadu 1968 v Praze) je poslanec a předseda poslaneckého klubu ODS, reprezentuje křesťansky zaměřenou a konzervativnější platformu ODS.
Vystudoval střední průmyslovou školu strojní v Praze a Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni.
Do politiky se zapojil už v březnu 1989, kdy začalo vznikat uskupení nezávislých studentů Stuha, které organizovalo 17. listopadu demonstraci na Albertově. V průběhu revoluce byl zvolen do Centrálního koordinačního stávkového výboru studentů. Za ně byl počátkem roku 1990 kooptován do České národní rady. Poslancem zůstal s dvouletou přestávkou dodnes.
V roce 1990 spolu zakládal Křesťanskou demokratickou stranu (KDS), jejímž předsedou byl jeho otec Václav Benda. Po integraci KDS a ODS v roce 1996 se stal členem ODS
#Bydlí v Praze, s manželkou Markétou mají čtyři děti – Johanu, Jonáše, Apolenu a Amálku.
Rybář
„Když chci odpočívat, prchám do přírody na ta nejodlehlejší místa republiky. Do lesa, k řece, k malým rybníkům a jezírkům. Miluji procházky a sběr hub, ale největší relax mi přináší rybaření,“ říká Marek Benda s tím, že času má málo, ale nechce-li úplně zblbnout, musí si ho někdy udělat. I tak vždy na začátku roku odevzdává rybářský lístek jen s deseti až patnácti návštěvami u vody. A jak začínal? „Když pominu dětské pytlačení, ke sportovnímu rybaření mě přivedl dědeček jedné mojí švagrové. V rybaření je něco atavistického, ten dávný souboj s přírodou, kde ryba je nevyzpytatelná a záleží jen na vašich schopnostech a trpělivosti, jestli ji dokážete přelstít. Nesoustřeďuji se na nějaké chytání trofejních úlovků na fotografii, ale právě na to dorazit k neznámé vodě a pokusit se ji ‚přečíst‘ a něco v ní ulovit,“ vypráví. Ryby má rád i na talíři.
Marek Benda při kladení věnce u památníku obětí arménské genocidy v Jerevanu.
reklama
