Je to už 73 let, kdy se pod tehdejším státním podnikem Československé cirkusy, varieté a lunaparky poprvé představil nový cirkus s názvem podle románu Eduarda Basse – Humberto. Po roce 1982 ovšem skončil a znovuzrození se dočkal až v roce 1993, kdy byl obnoven rodinou Navrátilových.
Tedy ve stejném roce, kdy se v prosinci majiteli Hynku Navrátilovi narodil mladší syn Ludwig, pozdější vzdušný akrobat a horizontální žonglér. Že bude spjat s rodinným cirkusem bylo jasné a v teenagerském věku si vybral jednu z nejtěžších disciplín – vzdušné popruhy. Věc náročnou nejen na fyzickou kondici, ale i na psychiku, protože se odehrává dvanáct metrů nad zemí bez jakéhokoli jištění.
Od popruhů k míčům
S každým rokem získával větší zkušenosti, jistotu a brzy se stal ve svém oboru jedním z nejlepších. Chodily mu nabídky na vystupování z mnoha míst světa, vystupoval v televizi, dostal se i do semifinále soutěže Česko Slovensko má talent. Nedlouho poté ale při jednom z tréninků nešťastně spadl, zpřetrhal si šlachy a svaly na pravé ruce a po operaci v olomoucké nemocnici si vyslechl tvrdý verdikt – s popruhy je konec. Ta zpráva ho zdrtila. Ponořil se do izolace, odstřihl se od rodiny i přátel. Naštěstí jen na pár měsíců, během nichž si potvrdil, že cirkus je jeho svět, místo, kde je mu dobře. A že když nepůjde výšková akrobacie, zkusí něco jiného. Ještě rehabilitoval, když se jel podívat do Itálie na mezinárodní festival cirkusů. A tam uviděl Victora Moiseeva, jak horizontálně žongluje se světelnými míči. Neobvyklá show Ludwiga nadchla, stal se Victorovým žákem a odkoupil na jeho číslo licenci. Nějakou dobu ještě trvalo, než své vystoupení vypiloval k dokonalosti a opět se představil divákům. Od té doby už ale znovu svým uměním všechny okouzluje.
Splnil jsem si sen
Proč jste si už v mládí zvolil právě vzdušnou akrobacii?
U cirkusu jsem vyrůstal, otec ho vlastní a maminka byla artistka. Takže se nebylo o čem rozmýšlet. Byl to můj svět a pro akrobatická vystoupení ve výškách jsem se hned nadchl.
Jak těžké bylo, když jste se po úrazu dozvěděl, že s touto disciplínou musíte skončit?
Doktor mi sice řekl, že už nikdy nebudu moci vystupovat na popruzích, ale stejně jsem to asi po půl roce zkusil. Nešlo to, vazy už nedržely. Vůbec jsem nevěděl, co se mnou bude. Naštěstí jsem se po pár měsících beznaděje zamiloval do jiné disciplíny a zase dostal chuť do života.
Co považujete za největší úspěch své kariéry?
Asi to, že jsem mohl stanout ve Varieté Roncalli, kde jsem mimo jiné vystupoval i před hercem Arnoldem Schwarzennegrem. A pak jsem si splnil dlouholetý sen vystupovat ve světoznámém německém cirkuse Flic Flac.
A čeho byste chtěl dosáhnout v nejbližších letech?
Těžko říct, protože věci, po kterých jsem toužil, se seběhly leckdy najednou v krátké době. Ale asi dostat se na mezinárodní festival cirkusového umění.
