Česká republika si i v druhém čtvrtletí tohoto roku udržela slušný ekonomický růst na úrovni dvou procent HDP. To sice Karel Havlíček, 1. místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda hnutí ANO, oceňuje, zároveň však tvrdí, že spokojit se s tím nelze. A rovnou vyjmenovává, jak tento výsledek ještě zlepšit, které oblasti jsou klíčové a v čem může pomoct vláda.
Co je tedy příčinou ekonomického růstu a jak moc komplikují situaci dopady celních kroků amerického prezidenta Donalda Trumpa?
Dvě procenta jsou slušný výsledek, ale není to tempo, se kterým se máme spokojit. Ve druhém čtvrtletí táhla růst především spotřeba domácností, zahraniční poptávka a průmysl, dařilo se i službám. Domácnostem pomáhá růst reálných příjmů a nižší inflace. Naopak investice mezikvartálně brzdily. Americká cla situaci nepomáhají, ale přímý zásah do české ekonomiky není rozhodující. Podstatně větší je nepřímý dopad přes Německo, automobilový průmysl a naše subdodavatele. Cla nepovažuji za dobrý nástroj a nechci obchodní válku ani automatickou spirálu odvet. Evropa musí tvrdě vyjednávat, otevírat další trhy a českým exportérům pomoci s diverzifikací. Riziko se pohybuje v desetinách procentního bodu růstu, nikoli v kolapsu ekonomiky.
Vy sám mluvíte o záměru zrychlit tempo českého ekonomického růstu v příštích letech. Kde vidíte zdroje tohoto růstu a co pro to může udělat vláda?
Motorem musí být privátní sektor, podniky a výzkum, nikoli stát rozdávající dotace. Vláda má vytvořit předvídatelné prostředí – dostupnější energie, rychlé povolování, kvalitní dopravní a digitální infrastrukturu, dostatek pracovníků a méně regulace. Chceme přejít od ekonomiky levných subdodávek k vyšší přidané hodnotě. Klíčem jsou automatizace, robotizace, umělá inteligence, jádro, obranný a kosmický průmysl, čipy, biotechnologie a propojení výzkumu s firmami. Naší vlajkovou lodí mají být zrychlené odpisy, aby podniky investovaly do strojů, úspor energie a produktivity. Vedle toho potřebujeme funkční kapitálový trh, zaměstnanecké akcie, lepší ochranu duševního vlastnictví a stát, který rychle rozhoduje.
Předseda sněmovny Tomio Okamura má za sebou návštěvu Číny, vy se na ni s premiérem chystáte. V minulosti Čína sice hodně slibovala, ale málo ze svých plánovaných investic v Česku splnila. Co chcete dojednat a kam chcete čínské investice nasměrovat?
Do Číny nemá smysl jezdit pro fotografii nebo obecné memorandum. Cesta premiéra a moje se uskuteční na jaře příštího roku jen tehdy, bude-li předem připraven konkrétní výsledek. Chceme obnovit přímé letecké spojení, usnadnit cestování, zlepšit přístup českých firem na čínský trh a přivést skutečné investice. Poučili jsme se z minulosti – nechceme nákupy hotelů, nemovitostí či hotových českých značek bez dalšího rozvoje. Zajímají nás nové výrobní a technologické projekty s výzkumem, kvalifikovanými místy a zapojením českých dodavatelů. Každá investice ale musí projít bezpečnostním prověřením, kritickou infrastrukturu a strategická data nebudeme dávat všanc. Výsledky budeme měřit podle realizovaných projektů, nikoli podle slíbených miliard.
Mělo by si Česko vedle Číny držet i dosavadní model intenzivní ekonomické spolupráce s Tchaj-wanem?
Ano. Tchaj-wan je významný technologický a investiční partner, zejména v polovodičích, elektronice, výzkumu a spolupráci univerzit. Bylo by chybou tyto vztahy oslabit. Současně respektujeme politiku jedné Číny a tvrdím, že lze mít velmi dobré hospodářské vztahy s Tchaj-wanem i racionální vztahy s Čínou. Ekonomická spolupráce má pokračovat na úrovni ministerstev, firem, vědců a škol. Nemusíme z každé obchodní mise dělat demonstrativní politické gesto nejvyšších ústavních činitelů. Česká zahraniční politika má být sebevědomá, pragmatická a orientovaná na konkrétní výsledek.
Na konci července jste podepsal s firmou Rolls-Royce SMR memorandum o přípravě malých reaktorů. Kdy a kde by měly vzniknout a měly by nahradit některé uhelné elektrárny a teplárny?
První malý modulární reaktor plánujeme v Temelíně ve druhé polovině třicátých let. Memorandum otevírá přípravu dalších lokalit, především Tušimic a Dětmarovic, o harmonogramu dalších jednotek má vláda rozhodnout v roce 2028. Cílem je až šest bloků Rolls-Royce SMR o celkovém výkonu kolem tří gigawatt. Ano, lokality dnešních uhelných elektráren jsou logickou volbou, mají připojení k síti, průmyslové zázemí i pracovníky a modulární zdroje tam mohou vedle elektřiny dodávat teplo okolním městům. SMR ale nejsou jedinou náhradou uhlí. Budou doplňovat velké jaderné bloky, obnovitelné zdroje a přechodné plynové zdroje. Zásadní je také co nejvyšší účast českého průmyslu v dodavatelském řetězci.
Po několika desítkách let váhání bylo rozhodnuto o dostavbě jezu na Labi u Děčína. Co si od toho slibujete pro českou ekonomiku? A je ve hře také severní cesta lodní dopravy ze Štětína po Odře až do Ostravy?
Plavební stupeň Děčín má odstranit poslední kritické úzké hrdlo české labské cesty. Má zvýšit spolehlivost plavby z dnešních zhruba sta dní, dostat část těžkých a nadrozměrných nákladů ze silnic na vodu, podpořit přístavy, exportéry a logistiku pro velké energetické stavby. Součástí má být vodní elektrárna a ekologická kompenzační opatření, bez řádné EIA projekt nepůjde. Musíme současně jednat s Německem, protože český jez sám nezaručí celoroční cestu do Hamburku. Oderskou cestu ze Štětína k Ostravě považuji za projekt, který stojí za společné prověření s Polskem, zvláště pro těžký průmysl a Moravskoslezský kraj. Nejde však o návrat celého kanálu Dunaj–Odra–Labe. Rozhodnou ekonomika, voda, životní prostředí a závazek polské strany.
Česká ekonomika se vyvíjí výrazně lépe než slovenská. Jak velký problém zaostávání Slovenska za Českem představuje a táhne nás Slovensko ekonomicky dolů? A naopak pomáhá nám úspěšný ekonomický vývoj Polska?
Slovensko nás ekonomicky nestahuje do recese, ale jsme mimořádně propojené ekonomiky, máme společné dodavatelské řetězce, energetiku i automobilový průmysl, takže stagnace slovenské poptávky dopadá na část českých firem. Odpovědí není mentorování Bratislavy, nýbrž praktická spolupráce v energetice, infrastruktuře a společném postupu v EU. Polský růst nám naopak pomáhá: Polsko je velký a stále bohatší trh, investuje do infrastruktury, obrany a energetiky a vytváří zakázky pro české firmy. Současně je to stále silnější konkurent o kapitál a lidi. Úspěšné Polsko je pro nás příležitost i pobídka, abychom nezaspali.
Hovoří se o úsporách ve školství. Na druhé straně tu na vysokých školách studují zdarma tisíce studentů ze Slovenska. Je tento roky zažitý systém ve výsledku pro českou ekonomiku plus, nebo minus?
V součtu to považuji za plus. Slovenští studenti jazykově i kulturně rychle zapadnou, během studia zde utrácejí a pracují a významná část po škole zůstává v českých firmách, nemocnicích nebo výzkumu. Získáváme mladé, kvalifikované lidi v době, kdy nám demografie nepřeje. Nesmíme ale přehlížet náklady, zejména u drahých oborů, ani nedostatek míst pro české uchazeče. Řešením podle mě není plošné školné podle národnosti. Potřebujeme financovat školy podle kvality a potřeb ekonomiky, rozšiřovat kapacity medicíny a technických oborů a vytvářet absolventům podmínky, aby v Česku po studiu pracovali. Šetřit se má na neefektivitě, ne na vzdělání, které přináší budoucí růst.
Autor je evropským editorem Deníku
CV BOX
Karel Havlíček (narodil se 16. srpna 1969 v Českých Budějovicích) je 1. místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a 1. místopředseda hnutí ANO.
Vystudoval obor pozemní stavby na Fakultě stavební ČVUT a získal titul inženýr, v roce 1998 pak titul MBA na PIBS při Manchester Metropolitan University. Doktorské studium oboru ekonomika a management dokončil v roce 2004 na Fakultě podnikohospodářské VŠE, kde v roce 2014 na Fakultě financí a účetnictví habilitoval na docenta.
Byl mj. předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, Rady pro veřejné investování aj.
V roce 2019 byl jmenován ministrem průmyslu a obchodu, o rok později i ministrem dopravy.
Členem hnutí ANO se stal až v roce 2021, v únoru 2023 byl zvolen jeho 1. místopředsedou a stal se i předsedou stínové vlády. Ve stejném měsíci byl také zvolen místopředsedou sněmovny.
Po volbách v roce 2025 se opět stal ministrem průmyslu a obchodu a 1. místopředsedou vlády.
Je ženatý, má dvě děti. Hovoří anglicky, německy, rusky a částečně španělsky, francouzsky a čínsky. Je velkým fanouškem rockové a folkové hudby.
reklama
