Politika

Joe Biden: do třetice prezidentem?

Publikováno: 26. 10. 2019
Autor: Luboš Palata
Foto: Shutterstock.com
logo Sdílet článek

Je mu šestasedmdesát, má za sebou dvě kandidatury na prezidenta Spojených států, osm let v křesle viceprezidenta po boku Baracka Obamy, od roku 1973 do roku 2009 byl senátorem. A v této chvíli je jednoznačně největší nadějí demokratů v souboji s republikánským prezidentem Donaldem Trumpem. Pokud ho ovšem jeho strana do tohoto souboje vyšle.

Biden se narodil v Pensylvánii v roce 1942, uprostřed 2. světové války, v katolické rodině úspěšného prodejce aut. Jeho rodina byla součástí americké střední třídy, a když se Biden rozhodoval o budoucím povolání, vybral si studium historie, politologie a posléze práv. Kvůli astmatu byl uznán neschopným vojenské služby a nebyl odveden do armády, čímž ušel i zkušenosti války ve Vietnamu. Přes nikterak zářné studijní výsledky se mu podařilo velice rychle nastartovat politickou kariéru a už v roce 1970 byl zvolen do okresní rady pětitisícového New Castle v Delaware na východním pobřeží USA. Odtamtud už vedla přímá linka do amerického Senátu, kam se mu podařilo úspěšně kandidovat už na první pokus, a v roce 1973 se tak stal ve svých jednatřiceti letech senátorem.

Projít si peklem

Ještě před tím však musel projít osobním peklem. Během vánočních nákupů v prosinci 1972 nedala jeho žena Neili při vjezdu na hlavní silnici přednost nákladnímu vozu. Při srážce zahynula nejen ona, ale i Bidenova malá dcera, jeho dva synové byli těžce zraněni. Biden od té doby jezdí každý den do Washingtonu hodinu vlakem. Po havárii uvažoval, že z kampaně odstoupí a bude se starat o své syny, ale nakonec volební souboj o křeslo v Senátu dotáhl do úspěšného konce.

Po několika letech se mu začalo opět dařit i v osobním životě. V roce 1977 se znovu oženil, a to s odbornicí v oblasti vzdělávání Jill Stevensonovou, která mu nejen pomohla vychovávat syny, ale s níž měl i další dceru. Jsou spolu dosud. Mimochodem, poprvé se setkali na „slepém rande“, které spunktoval Bidenův bratr.
V Senátu pak pracoval šest období, významnou roli hrál mimo jiné v odzbrojovacích jednáních se Sovětským svazem v osmdesátých letech. Na senátorské křeslo rezignoval v roce 2009 poté, co si ho Barack Obama vybral jako svého viceprezidenta.

Aféra a odstoupení

V roce 1988 a pak o dvacet let později se sám pokusil v prezidentských volbách kandidovat. V roce 1988, kdy se mohl stát po J. F. Kennedym druhým nejmladším prezidentem USA, odstoupil z volebního boje už na počátku poté, co se ukázalo, že klíčová pasáž jeho projevu byla plagiátem proslovu šéfa britských labouristů Neila Kinnocka.

Tato aféra však příliš neuškodila pokračování Bidenovy kariéry v Senátu, kde hrál velmi důležitou roli především v zahraničně politických otázkách, jako byly například snahy o ukončení války v Bosně a Hercegovině nebo podpora bombardování Jugoslávie, které mělo ukončit válku v Kosovu. Zatímco v roce 1991 hlasoval proti první válce v Zálivu (která ukončila iráckou okupaci Kuvajtu), o deset let později, po islamistických atentátech 11. září 2001, podpořil americký zásah v Afghánistánu i druhou válku proti iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi.

Z neúspěchu viceprezidentem

V roce 2008, dvacet let od prvního pokusu, to s kandidaturou na prezidenta zkusil podruhé. Dvojice hlavních kandidátů demokratů Barack Obama a manželka prezidenta Billa Clintona Hillary získala ale brzy takový náskok, že Biden začal mít podobně jako mnozí jiní problémy se sháněním peněz na další kampaň. A po primárkách v Iowě, kde skončil až na pátém místě, oznámil své odstoupení. „Na dnešním večeru není nic smutného. Necítím žádnou lítost,“ prohlásil 3. ledna 2009, když oznamoval svoji rezignaci.

Smutný být skutečně nemusel, protože když se Barack Obama stal kandidátem demokratů, vybral si jako svého nominanta na viceprezidenta právě jeho. Bidena si Obama, jenž se s ním znal i z práce v zahraničním výboru Senátu, prý vybral pro jeho schopnost oslovit nižší střední třídu a dělníky.

Biden zůstal po Barackově boku jako viceprezident osm let, podílel se na mnoha zásadních krocích jeho vlády. Držel pozice umírněných středových demokratů, když například podpořil omezení prodeje střelných zbraní, neuznávání homosexuálních manželství na federální úrovni, či rozšíření trestných činů, za něž je možné udělit trest smrti. Významně se angažoval i v zahraniční politice, podpořil nálety zemí NATO na Libyi nebo budování základen protiraketové obrany v Polsku a Rumunsku.

V roce 2015 se ale musel vyrovnat s další ranou osudu, když v 46 letech zemřel po několika letech boje s rakovinou jeho syn Beau Biden. I to byl jeden z důvodů, proč se neucházel o to stát se v roce 2016 Obamovým nástupcem.

Nudný, starý, umírněný. Ale může vyhrát

Do boje o prezidentské křeslo vystartoval až nyní. Hned po oznámení kandidatury se stal favoritem všech žebříčků a podle průzkumů veřejného mínění také jediným demokratickým kandidátem, který dokáže Trumpa jasně porazit. I proto jen do srpna shromáždil na kampaň 22 milionů dolarů, tedy asi půl miliardy korun (hned během prvních 24 hodin od oznámení kandidatury dorazilo 6,3 milionu dolarů).

Zatímco v roce 1988, kdy kandidoval poprvé, mohl být jedním z nejmladších prezidentů, teď by byl jedním z vůbec nejstarších. Tváří v tvář „šílenému“ Trumpovi se ale demokraté radikalizovali a jejich nápady, jako například zaručená mzda pro všechny, nebo téměř neomezená imigrace, jsou z hlediska tradiční americké politiky extrémně levicové.

Biden se naproti tomu nezměnil, zůstává až nudně umírněný, ale to je jeho výhoda. „Joe Biden zdůrazňuje, že je vůdčím tradičním demokratem, ne blouznivým radikálem s receptem na všechno, který chce z Ameriky učinit progresivistický ráj. A jeho soupeři mu tím, co hlásají, skutečně pomáhají, vedle nich vypadá normálně,“ napsal známý americký analytik Karl Rove pro Wall Street Journal. Že právě na tom staví Bidenova kampaň, o tom svědčí i citát jeho ženy Jill, která na jednom z předvolebních shromáždění prohlásila: „Některý jiný kandidát se vám možná líbí víc, ale musíte se podívat na to, kdo může vyhrát.“ 

Budou to nejlepší dny?

Postojem k Trumpovi bude totiž ve volbách v dnešní extrémně rozdělené Americe záležet na skupině středových voličů, kteří před třemi roky volili Trumpa, ale dnes s ním (jak tvrdí průzkumy) nejsou spokojeni, nechtějí ovšem žádné levicové experimenty, ale pouze zase „normálního“ důstojného prezidenta.

„Naše nejlepší dny jsou před námi,“ zní trochu paradoxně v Bidenových prakticky sedmasedmdesáti letech jeho volební heslo. Zdá se ale, že pro Bidena, pokud vydrží stupňující se tempo prezidentské kampaně, by to mohlo platit. Amerika by v něm mohla mít důstojného, byť trochu nudného prezidenta. Po letech „zábavy“ s Donaldem Trumpem by to ale nemusela být špatná změna.

Autor je redaktorem Deníku 

Joseph Robinette Biden se narodil 20. listopadu 1942 ve Scrantonu v Pensylvánii.

V letech 2009 až 2017 byl viceprezidentem USA. V květnu 2019 oznámil plán kandidovat v prezidentských volbách v roce 2020.

Vystudoval historii a politické vědy, v roce 1968 získal titul doktora práv. V roce 1969 začal pracovat jako právník ve Wilmingtonu a v roce 1970 byl zvolen do okresní rady New Castle, kde pracoval do roku 1972. V roce 1972 uspěl v senátních volbách ve státě Delaware a stal se pátým nejmladším senátorem v celé historii USA.

Členem Senátu byl šest volebních období, nepřetržitě od ledna 1973 do 15. ledna 2009. Tehdy byl zvolen viceprezidentem USA, kterým byl až do ledna 2017, kdy Baracka Obamu vystřídal na prezidentském postu Donald Trump. Právě jeho hodlá příští rok ve volbách porazit.

Bidenovi konkurenti

Aby mohl Joe Biden vůbec bojovat o prezidentské křeslo, musí nejprve samozřejmě zvítězit v primárkách vlastní strany. Šance má veliké. V současné době má mezi demokraty dva hlavní konkurenty. I když chvíli to vypadalo, že bude jen jeden – senátor za Vermont Bernie Sanders, ještě o rok starší než Biden. Ovšem v posledních měsících výrazně posílila sedmdesátiletá senátorka za Massachusetts Elizabeth Ann Warren. A to tak, že v srpnových průzkumech se už zařadila na druhé místo. Vedoucí Biden má podle těchto průzkumů podporu zhruba 30 % demokratických voličů, Warren jich zatím přesvědčila o 10 % méně a o dalších 10 % méně jich získal Sanders. Na čtvrtém místě byla v srpnu s 8 % 54letá senátorka za Kalifornii Kamala Harris. Další kandidáti nepřekročili 3 %.

reklama

https://www.weedy.cz https://www.weedy.cz https://www.weedy.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků