První letadlo na letišti v Praze-Ruzyni přistálo 5. dubna 1937, tedy před pětaosmdesáti lety. O třicet let později na trávě těsně před vzletovou a přistávací dráhou lehávala parta šestiletých kluků, kteří sem přijeli na kole. Pozorovali letadla a snili o tom, že z nich jednou možná budou piloti. Mezi nimi byl i Jiří Pos, současný ředitel pražského letiště. Náš rozhovor se logicky dotknul historie mezinárodního vzdušného přístavu, ale ptali jsme se samozřejmě i na budoucnost Letiště Václava Havla Praha.
Jak se chystáte na oslavu půlkulatého výročí?
Především chceme, aby byla důstojná. Připravujeme ji za velmi smutných okolností – napřed pandemie, a teď válka na Ukrajině. Nebude to nijak bombastické, ale pár aktivit pro veřejnost chystáme. Jsou to jednak speciální exkurze do zázemí letiště, spojené s promítáním v kině. Natáčíme videa i podcasty s pamětníky či krátký film, který toto výročí pojedná netradiční formou kombinace hraných a komiksových scén.
Zmínil jste pandemii a konflikt na Ukrajině. Jak se to projevuje na vašich výsledcích?
Pandemie přinesla největší propad v historii letiště od druhé světové války. Zatímco v roce 2019 letištěm prošlo skoro 18 milionů cestujících, o rok později to bylo 3,6 milionu a vloni přes 4 miliony pasažérů. Plán pro letošní rok máme 8,6 milionu. Uvidíme, jak se situace bude dál vyvíjet. Rád bych zmínil také naši pomoc Ukrajině – děláme, co je v našich silách. Vyhlásili jsme zaměstnaneckou sbírku, vybranou částku společnost zdvojnásobí. Poskytli jsme naše firemní byty, letištním autobusem vozíme materiální pomoc na hranice, zpět potom uprchlíky.
Vy jste se do čela Letiště Praha postavil loni na konci léta už podruhé. Jaký to byl pocit?
Ohromný, cítil jsem to jako návrat do svého druhého domova. Když bylo vypsáno výběrové řízení, působil jsem na karlovarském letišti, a váhal, zda se vracet. Ale nakonec převážil pocit, že pokud budu mít tu příležitost, poskytnu ruzyňskému letišti své zkušenosti, abych mu pomohl zpět k růstu. Zároveň jsem cítil velkou pokoru, protože teprve na malém letišti poznáte, jak obtížné je provozovat ho s minimálními zdroji.
A kdy se podle vás Letiště Praha vrátí na „předcovidová“ čísla?
V kontextu událostí posledních týdnů je těžké cokoli predikovat. Nicméně sledujeme analýzy všech významných hráčů v oblasti letectví, jako jsou výrobci letadel, sdružení leteckých dopravců IATA či ACI Europe nebo Eurocontrol. Podle nich se Letiště Václava Havla Praha na počty odbavených pasažérů v době před pandemií vrátí nejdříve za pět let. Loni nás hodně zachraňovali čeští turisté, kteří se vydávali do zahraničí, a silné meziroční nárůsty jsme pociťovali až do října. V letošním roce bychom chtěli přivítat více zahraničních cestujících.
Jste ředitelem letiště, tedy infrastruktury, která zajišťuje letecký provoz. Pilotem jste být nikdy nechtěl?
Ale chtěl. Stopku mi bohužel dali lékaři, když zjistili, že mám porušený barvocit. To mě sice neomezuje v běžném životě, ale s výkonem dopravního pilota to bylo neslučitelné. Nakonec jsem zůstal na zemi, ale nelituji toho. Tehdy jsem měl už stipendium u ČSA, tak jsem jen zvolil jinou oblast. Na Fakultě strojní ČVUT jsem vystudoval obor letecká technika, což by mě směřovalo do technického úseku. Nakonec jsem získal první pozici na letovém úseku – v koordinaci provozu, kde se zajišťovaly všechny nepravidelné lety ČSA – a rychle jsem získal přehled i o činnostech jiných úseků. Další zkušenost pak byla přímo v provozu, v oddělení vyvažování letadel a následně v obchodním úseku. Tam jsem získal i další vysněnou pozici zástupce ČSA v zahraničí, konkrétně v Thajsku, kde jsem vedl zastoupení téměř sedm let. Pak jsem se vrátil do centrály aerolinky a pět let působil opět v pozemním provozu.
V roce 2006 jste přestoupil „na druhou stranu“, tedy do Letiště Praha. Jak jste to vnímal?
Vlastně to bylo na začátku bizarní. Z pozice zástupce aerolinky jsem na letiště směřoval řadu žádostí o zlepšení či změnu procesů, a když jsem přešel do služeb provozovatele letiště, našel jsem na stole své podněty a uvědomil si, že tak jednoduché to není. Jsem ale za všechny své zkušenosti vděčný, protože se na leteckou dopravu umím dívat komplexněji.
České aerolinie už nejsou tím, čím bývaly. Kdo je vašim největším partnerem?
Je to společnost Smartwings, která poskytuje široké portfolio zejména sezónních letů, následovaná Ryanairem. Aktuálně tu máme čtyřicet aerolinek, které létají zejména po Evropě, ale i do vzdálenějších destinací. Letní letová sezóna přinese další rozšíření – Delta Airlines a American Airlines avizovaly otevření dálkových linek do New Yorku.
Co je podle vás pro budoucnost letiště nejdůležitější?
Těch oblastí je několik. Prvním pomyslným pilířem je rozvoj kapacit tak, aby letiště zvládalo odbavovat komfortně cestující i lety. V současné době se může zdát, že větší terminál nebo novou dráhu nepotřebujeme, když odbavujeme čtvrtinu cestujících, než tomu bylo před třemi lety. Jenže tyto rozvojové projekty nejsou hotové za pár měsíců či dokonce let. Paralelní vzletová a přistávací dráha je v územní dokumentaci už od šedesátých let. Při mém prvním působení na letišti se nám podařilo získat kladné stanovisko ke studii dopadů projektu na životní prostředí, tzv. EIA. A pořád se ještě „nekoplo“. Stejně tak je to s kapacitou terminálů. Tohle jsou velmi náročné projekty, které je třeba řešit daleko před tím, než budou potřeba.
V poslední době se mluví hodně o tzv. Green Dealu. Letecká doprava je přitom řazena mezi ty, které velmi přispívají k emisím CO2. Je to spravedlivé?
Rozhodně ne. Letectví je regulováno nejvíc ze všech druhů dopravy, ať už se to týká bezpečnostních opatření, hlukových limitů apod. Letiště Praha je už deset let akreditováno v programu ACA, což je aktivní snaha o snížení dopadů provozu letiště i externích partnerů na životní prostředí. V loňském roce jsme snížili emise CO2 o 72 procent ve srovnání s referenčním rokem 2009. Kromě toho aktivně komunikujeme a spolupracujeme s okolními obcemi a městskými částmi Prahy. Na podzim loňského roku jsme rozjeli projekt ESG, který definuje naše závazky v oblasti životního prostředí, sociální a společenské odpovědnosti i oblasti governance. Chceme letiště předat příštím generacím v co nejlepším stavu a s co nejšetrnějším provozem vůči jeho okolí.
Když jsme u těch dalších generací, půjde váš syn v tatínkových stopách?
Mému synovi je devět let a taky se chce stát pilotem. Zdravotní omezení naštěstí nemá, a tak je to přání splnitelné. K loňským Vánocům dostal letový simulátor, takže teď pilně trénuje. Čteme si knihy o letadlech, zkrátka letectví se asi dědí v genech. Je možné, že se pomyslný kruh uzavře, protože u Českých aerolinií celý život pracovala moje maminka a jako stevardka tam stále působí i moje manželka.
Klíčové úspěchy
Mezi klíčové úspěchy své kariéry v oblasti letecké dopravy, která trvá již 36 let, řadí Jiří Pos např. úspěšné získání posudku EIA pro paralelní dráhu na Letišti Václava Havla v Praze v roce 2011. Ve stejném roce Letiště Praha pod jeho vedením obdrželo ocenění Eagle Award od sdružení leteckých dopravců IATA za nejvíce se rozvíjející letiště světa. K zásadním záležitostem současnosti patří bezproblémové zvládnutí bezpečnostních opatření v období pandemie. Mezi priority Jiřího Pose patří rozvoj Letiště Václava Havla Praha, tedy dráhové i terminálové kapacity v souladu se strategií udržitelného podnikání, ale i vzájemná podpora a spolupráce s regionálními letišti.
CV
Jiří Pos byl zvolen do čela představenstva Letiště Praha 30. 8. 2021. Do společnosti se vrátil po sedmi letech.
Na pražské letiště nastoupil v roce 2006, v období 2011–2014 byl předsedou představenstva a jeho generálním ředitelem. V letech 2014–2015 působil v Českém Aeroholdingu jako člen představenstva.
Po odchodu rozvíjel soukromé podnikatelské aktivity, zejména v oblasti civilního letectví a cestovního ruchu. V letech 2019–2021 působil také jako jednatel společnosti Letiště Karlovy Vary.
Kariéru v letectví zahájil v roce 1986 v Českých aeroliniích, kde pracoval dvacet let. U českého dopravce působil v letech 1994–2001 v zahraničí, v období 2003–2006 byl viceprezidentem pro pozemní provoz.
Vystudoval ČVUT, Fakultu strojní, kde absolvoval obor ekonomika letecké výroby.
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
