Na posledním sněmu STAN obhájil poslanec Jan Farský post 1. místopředsedy. Do sněmovních voleb jde jako lídr koalice STAN a Pirátů za Liberecký kraj a pro cesty po tomto regionu zvolil vskutku svérázný dopravní prostředek. Je celoživotním skautem.
Když se řekne „skauting“, člověku hned naskočí slova jako čestnost, pravda, morálka apod. Při pojmu „politika“ se ovšem asi mnohým z nás vybaví pojmy hodně odlišné. Dají se skautský slib či zákon a vůbec skautská morálka v politice vůbec dodržovat?
Do politiky jsem šel, protože jsem chtěl udělat změnu. Nešel jsem tam ani ze ziskuchtivosti, ani z nějaké potřeby zlepšit si společenský status. Politika je a vždy bude služba veřejnosti a jako takovou je potřeba ji dělat poctivě a čestně, aby ve vás lidé měli důvěru. Na svých hodnotách jsem nepolevil a nehodlám tak činit ani nadále. Často narazíte na soupeře, kteří nehrají fér, a pak je to samozřejmě mnohem složitější, ale ani to vás nemůže donutit zapomenout na vaše hodnotové ukotvení. Takže ano – dají se dodržovat, ale ne vždy je to úplně snadné.
Koalice STAN a Pirátů vás – v případě že se bude podílet na sestavování vlády – uvedla jako adepta na ministra obrany. Co by na tomto postu bylo vašimi prioritami?
Za prvé je to zcela určitě navýšení výdajů na obrannou politiku, jak jsme se zavázali v rámci NATO – ve výši 2 % HDP –, a stabilizování armádního rozpočtu. Armádní rozpočet skrze výzkum a vývoj může být důležitým tahounem modernizace země. Dále je to posílení spolupráce v rámci EU, podpora vojenských misí demokratických států v Pobaltí a modernizace s cílem zapojit do obranné politiky nové a inovativní technologie a posílit tak obranu i proti hybridním hrozbám.
A co bude hlavní prioritou pro sněmovnu?
Bezpochyby napravení finančních škod, které předchozí vláda napáchala. Poslanecká sněmovna schvaluje státní rozpočet a ať už ve vládě, či mimo ni budeme mít šanci při „stojedničce“ mít poslední slovo o konečné podobě zákona o státním rozpočtu. Co se týče prosazování změn zákonů ve sněmovně, bude nutné poměrně razantně vyřešit zpackaný stavební zákon, který sněmovnou díky hlasům komunistů nedávno prošel. Společně s demokratickou opozicí jsme podali návrhy, které by ho vylepšily, ty ovšem přijaty nebyly. Například narovnat systém exekucí a konečně dát naději i lidem v oddlužení. Dále také vyřešit nedostatky, aby bylo možné skutečně digitalizovat státní správu.
Váš návrh zákona o registru smluv, schválený na konci roku 2015, se stal Zákonem roku. Byla těžká cesta k jeho prosazení?
Samozřejmě. Jednalo se o jeden z prvních zákonů, který si doopravdy „posvítil“ na výdaje ze státního rozpočtu. Není žádným překvapením, že u určitých „zájmových“ skupin nebyl populární. Tyto skupiny se mě pak nezřídka – ale marně – snažily různými způsoby přesvědčit, abych jej nadále neprosazoval. Dodnes jsem rád, že se mi tento boj podařilo vyhrát.
Jste znám jako bojovník za transparentní politiku. Osmým rokem jste poslancem, byl jste krajským zastupitelem, stejně tak zastupitelem, radním i starostou města. Daří se politické transparentnosti na těchto úrovních?
Česká republika se loni umístila v žebříčku Transparency International na 49. místě ve vnímání korupce. To není žádná sláva, a nutno dodat, že se situace zhoršuje. Jedním z důvodů vzniku STAN byl právě boj se zkorumpovanými lidmi v komunální politice. Myslím, že od té doby se stav zlepšil, ale samozřejmě zde je situace lehčí než na celostátní úrovni.
A na té celostátní je jaká?
Jak se říká, ryba smrdí od hlavy. Pokud máme premiéra, kterému na krku visí trestní stíhání za dotační podvody, premiéra, který je v masivním střetu zájmů, pak to chtě nechtě samozřejmě nastavuje nějakou celospolečenskou představu, že nehrát fér a podvádět je vlastně v pořádku. To ale samozřejmě není, a jsem rád, že STAN je klíčovým hráčem, který pouze nemluví o potírání korupce, ale i koná. Podařilo se nám prosadit zmíněný zákon o registru smluv nebo zákon o střetu zájmů, pravidelně jsme interpelovali členy vlády v souvislosti s podezřelými zakázkami se zdravotnickými pomůckami v době covidu, dlouhodobě usilujeme o projednání zákona o lobbingu a novely zákona o ochraně hospodářské soutěže. Co se týče transparentnosti ve sněmovně, už to není jistě tak divoké, jako to bylo v 90. letech. Pořád je ale na čem pracovat, a je to i výzva do nacházejícího období.
V říjnu 2014 jste byl iniciativou New Europe 100 vybrán mezi sto nejlepších inovátorů ze zemí střední a východní Evropy. Čím jste si to zařazení vysloužil?
Pokud si správně vzpomínám, za prosazované změny ve fungování komunálu i v zákonech, důležité určitě byly i změny v zadávání veřejných zakázek či zákon o registru smluv, ve zkratce transparentnost.
Před sedmi lety jste založil platformu Starostové starostům. Stále funguje?
Jako starosta jsem si všiml, že nejvíce mě vždy posune setkání s jinými inspirativními starosty. Všichni řešíme podobné problémy a je škoda znovu a znovu vkládat energii do hledání cesty, kterou už někdo našel. To byl také důvod pro založení této platformy – předávání zkušeností, inspirace, ukázka „best practice“. Věnovali jsme se architektuře, podnikání obcí, turistickému ruchu a jeho podpoře, receptu na vítězství ve volbách a dalším a dalším tématům. Platforma stále funguje, i když poslední dobou – kvůli časovému presu i covidu – jsme osobní setkání museli omezit.
Je něco, co vás při předvolebních jízdách po Libereckém kraji překvapilo?
Pozitivně další rozkvět našich obcí a měst – a nejen veřejnými, ale i soukromými investicemi. I v nich je vidět kultivace společnosti. A obrovský záběr občanské společnosti v místních aktivitách. Je to zdravý základ. Negativně docela častá nechuť jít k volbám. Snad jsem aspoň někoho přesvědčil.
Svůj volební kraj brázdíte ve velorexu. Proč právě toto vozidlo?
Velorex má skvělou vlastnost, že ho slyšíte dlouho, než se objeví, když se objeví, tak zaujme, a když odjede, tak je ještě dlouho cítit. (směje se) Nejde přehlédnout, a to je i v kampani potřeba. Navíc mi přijde jako dobrá ukázka takové té falešné nostalgie po minulosti. Je krásný, rádi si na něj vzpomeneme, ale jezdit denně do práce by s ním už nikdo nechtěl. To mi můžete po dvou týdnech v kampani věřit.
Jan Farský (narodil se 11. července 1979 v Turnově) je poslanec, 1. místopředseda hnutí STAN a zastupitel města Semily.
Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Začínal jako právník na Městském úřadě v Semilech. Pak přešel do advokátní kanceláře a poté nastoupil jako poradce místopředsedy vlády pro ekonomiku Martina Jahna. Následně působil ve společnosti Škoda Auto v oddělení pro vztahy s veřejnými institucemi. Byl také starostou města Semily a zastupitelem Libereckého kraje.
Od svých jedenácti se věnuje skautingu, od roku 2013 je vedoucím skautského střediska v Semilech.
Je ženatý, vychovává čtyři děti – Magdalenu (4), Jana (6), Františka (13) a Johanu (14). Mezi jeho záliby patří především cestování. Před úrazem (mimochodem, na lyžích) se věnoval paraglidingu, rád také čte, jezdí na kole a na lyžích.
.jpg)
Cestovatel
Jan Farský miluje cestování. „V devatenácti jsem si splnil první cestovatelský sen, kdy jsme s kamarádem projeli během tří měsíců Kanadu, USA a nakoukli i do Mexika,“ říká. „O rok později jsem si splnil další sen, kdy jsem s kamarády projel Transsibiřskou magistrálu a měsíc se potuloval kolem Bajkalu. Ten byl zatím asi to nejkrásnější, co jsem kdy viděl. Česko jsme s rodiči projeli jako malí křížem krážem a proputovali se skauty. Dnes ho prozkoumávám se svými dětmi a všude je krásné. Liberecký kraj s Českým rájem, Krkonošemi, Jizerskými horami, Mácháčem atd. je úplný sen. Pro drsnost a dosavadní neobjevenost mám rád Krušné hory.“
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
