Kromě vládních úsporných balíčků či války na Ukrajině se poslední dobou vede i velká debata ohledně látek jako například CBD či kratom. Někteří lidé je dávají naroveň s tvrdými drogami, jiní je naopak srovnávají například s kávou. Jak je to doopravdy v případě tolik diskutovaného kratomu nám řekl specialista na tuto oblast, zakladatel a CEO společnosti Weedy.cz Jakub Stanko.
Dá se kratom nějak porovnat s jinými látkami – například CBD, HHC, THC – co se týče účinků, rizik či návykovosti?
V první řadě: návyková je v podstatě každá látka, která dokáže navozovat stav změněného psychického vědomí, a je jedno, zda jde o alkohol, kávu, cukr, nikotin nebo vámi zmíněné produkty. Z těch je asi nejvíce rizikové THC a jeho legální bratr HHC, kde bych se ani nebál vyšší věkové hranice u prodeje. Mají totiž velký vliv na vývoj mozku, který obvykle končí až cca ve 20 letech. Je dokázáno, že lidé, co začnou THC užívat před dvacítkou, mají vyšší šanci spadnout do závislosti a navíc si trvale poškodit mozek. Když je vývoj mozku dokončen, rizika jsou minimální a případné změny poměrně rychle vratné. Co se týče CBD, tam nevidím riziko ani u nezletilých. Jediný problém může být v metodě užívání. Potraviny, oleje apod. jsou bezpečné, kouření škodlivé. To ale lze vyřešit vaporizací – zahřátím květů na teplotu, kdy se vypaří pouze látky, o které stojíme, a nedochází ke spalování.
A co psychoaktivní „houbičky“?
To je samostatná kapitola – nezpůsobují závislost, protože po každém užití vám tak vzroste tolerance, že podruhé ve vás stejná dávka nic nevyvolá. Navíc uživatelé hub je obvykle konzumují k pochopení sama sebe a okolí nejsou nebezpeční. Dalo by se argumentovat tím, že po nich i v Česku někdo vyskočil z okna, ale pokud se nepletu, stalo se to jednou, asi před 20 lety. Neporovnatelné s cca 25 tisíci lidmi, co u nás ročně zabije alkohol a tabák. Houby (i LSD) navíc prokazatelně způsobují nová propojení v mozku a nevidím nic špatného na tom, aby bylo možné koupit si je podobně jako v Holandsku v obchodě, v ověřené kvalitě a zdaněné.
Na tom srovnání s alkoholem a tabákem něco je…
Pro mě jako prodejce kratomu je nepochopitelné, že i v roce 2023 je vůbec možná reklama na alkohol, i přesto, že o jeho negativních účincích se ví už desítky let. Pravděpodobně za to může silný lobbing nadnárodních společností, které potřebují vychovávat nové konzumenty, protože ti staří umírají dříve a zároveň stojí náš zdravotnický systém výrazně více, než se vybere na spotřebních daních. Nemluvě o socioekonomických dopadech u lidí, co by jinak mohli déle pracovat a odvádět daně do státního rozpočtu. Jako příklad správné regulace bych si dovolil uvést Lotyšsko. Tam je reklama na alkohol zakázaná, doba jeho prodeje v obchodech omezená na dobu od osmi do 22 hodin, v místě prodeje je nutné uvést varování o škodlivosti, a navíc každý, kdo vypadá na méně než 25 let, musí ukázat při nákupu bez vyzvání občanku. Totéž tam platí i u energetických nápojů a tabákových výrobků, které ani nesmí být vystaveny.
Hrozí v případě kratomu předávkování? A pokud ano, co se při něm děje?
Odpovím vám první poučkou, kterou se jako student dozvíte na VŠCHT, kterou shodou okolností studuji. Každá látka je toxická, záleží pouze na dávce. Při předávkování kratomem může přijít halucinace a nevolnost, případně spánek. K úmrtí ale dochází opravdu výjimečně, a to pouze při kombinaci s dalšími látkami. Nikdy by se třeba neměl kombinovat s alkoholem a dalšími depresanty, což by samozřejmě mělo být uvedeno na obale. Problém je v tom, že abychom splňovali současnou legislativu, nesmíme o kratomu vlastně dávat žádné informace, ať už jde o dávkování, prodej 18+ nebo třeba potenciál k závislosti.
Jak by tedy měl prodej kratomu vypadat, třeba i právě co se týče informací na obalu či „příbaláku“?
Myslím, že základem by měl být regulovaný prodej pouze osobám nad 18 let. A podobně jako tabákové výrobky nové generace (nahřívaný tabák, e-cigarety, nikotinové sáčky apod.) by součástí obalu měly být informace o úplném složení (v případě ochucených variant), obsahu účinné látky mitragyninu a 7-OH mitragyninu ve státem stanovené jednotce produktu a upozornění na potenciální návykovost. Chybět by neměla ani samolepka dokazující zaplacení spotřební daně (1 Kč/1 g) a informace o tom, kdo a kdy provedl test na obsah účinných látek. Co se týče míst prodeje, osobně si nemyslím, že prodej pouze v licencovaných obchodech je tou správnou cestou.
Má dlouhodobé a pravidelné užívání kratomu nějaký vliv na zdraví? Je lepší brát ho třeba jen tehdy, když mám nějaký problém, se kterým může pomoci, a pak ho zase vysadit?
Každý z nás je jiný a musí si najít vlastní rytmus. Rozhodně bych ale nedoporučil užívat kratom denně. Když si budu dávat každý den kávu, budu muset zvyšovat dávky pro dosažení stejného efektu a navíc se mi bez ní bude špatně fungovat. Za mě je ideální kratom užívat, když opravdu potřebuji v něčem zabrat, brát ho jako takový bonus. Například ve zkouškovém období nebo před obtížným tréninkem v posilovně.
V čem kratom nejvíc pomáhá? Nenastane po odeznění účinků naopak větší útlum?
Nejvíce pomáhá tam, kde se využíval odjakživa – při těžké fyzické práci. Zároveň z vlastní zkušenosti potvrzuji velkou pomoc při učení nebo jakékoli nadstandardní potřebě se soustředit. Po fyzickém výkonu může skutečně dojít k útlumu, ale ten je způsobený prostě větším vyčerpáním těla.
Má i nějaké vysloveně léčebné účinky?
Ano, má. V USA je využíván jako substituce těžkých opiátů při léčbě závislosti, protože blokuje receptory, které by jinak způsobovaly nezvladatelné abstinenční příznaky. O dalších prokázaných léčebných účincích bohužel nemohu mluvit, protože nejsou studie. Farmaceutická lobby úspěšně blokuje využití jednoduchých rostlinných látek v medicíně, protože pak by často nebyl důvod užívat její přípravky, do kterých kvůli obtížné certifikaci nalila miliardy dolarů.
Dá se nějak obecně určit dávkování?
Nejjednodušší je zkusit minimální dávku, například jeden gram, a monitorovat, zda vám výsledný stav vyhovuje. Pokud nic necítíte, zvyšte za pár dní dávku třeba o půl gramu, a takto postupujte, dokud nedosáhnete ideálu. Obvyklá dávka jsou dva až čtyři gramy. Důležité je zpozornět, když na vás již předchozí dávka neúčinkuje stejně. V tu chvíli je dobré ji nezvyšovat, pokud nechcete jít cestou každodenního užívání.
Je po požití kratomu možné třeba řídit auto?
V tuto chvíli ano, protože policie nemá žádné testy, jak jeho konzumaci prokázat. Ale hlavně: většina lidí kratom bere k dosažení podobných výsledků jako po požití kávy. Proto řízení není ohrožující pro ně ani pro ostatní motoristy.
Jak dlouho už je kratom známý? A proč je z něho až nyní tak velké téma?
V Česku je známý asi 10 let a současná situace je výsledkem nenažranosti některých prodejců, kteří ho nabízejí dětem v místech, kde se jich hodně koncentruje. Výjimkou nejsou ani HHC/kratom automaty v blízkosti základních škol, což je už z etického hlediska špatně. Děti jsou zvídavé, ale nepoučené o rizicích. To v kombinaci s mladým mozkem, který je náchylnější k závislostem, vede k současné situaci, kdy to občas v médiích vypadá, že se neřeší nic jiného než schodek rozpočtu, válka na Ukrajině a kratom.
CV
Jakub Stanko (narodil se 6. května 2000 v Praze) je zakladatel a CEO weedy.cz.
Je studentem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Je svobodný, mezi jeho největší záliby patří hokej (hráč i rozhodčí), treky v přírodě, chataření, cestování do méně obvyklých zemí, např. do Íránu, na Ukrajinu či do Grónska.
Působí také jako vedoucí dětského tábora.
JAK SE VYZNAT
Pokud má někdo o kratomu jen kusé informace, jak se vyznat v druzích, které jsou na weedy.cz k mání? „Nejprodávanější je jednoznačně zelený, je to takový zlatý povzbuzující střed,“ říká Jakub Stanko. „Pokud chcete uklidnit nebo zrelaxovat, nelze než doporučit kratom červený, který někteří využívají i k pozvednutí libida. Mezi studenty je nejpopulárnější bílý. Co se týče dávkování, důležité je začít pomalu, najít ideální účinek a nezvyšovat dávky. A neužívat kratom každý den, pokud to není vaše svobodná volba.“
Jakub Stanko
V Česku je kratom známý asi 10 let
reklama
