Inteligenční kvocient IQ a jeho měření je stále něco, co považujeme (zejména příslušníci organizace MENSA) za měřítko lidské inteligence.
Nevím, jaké IQ je teď nutné pro přijetí do sdružení těch „nejchytřejších“ MENSA. Nedávno jsem se seznámil se dvěma naprosto protichůdnými výzkumy o trendech vývoje IQ. Jedna studie tvrdí, že lidstvu během posledních deseti let vzrostlo o tři body, druhá pravý opak – dokazuje pokles o stejný počet bodů.
Nejvtipnější test inteligence, se kterým se se seznámil, se týká reakce na situaci, kdy vám do umyvadla spadne uzávěr zubní pasty a začne v něm skákat. Lidé se dělí na dvě skupiny. Jedna začne zoufale mávat rukou a snaží se uzávěr zachytit, ta druhá počká, až uzávěr spadne k výlevce, a snadno jej vyndá. Také se tvrdí, že mnozí vlastníci chytrých telefonů mají v kapse přístroj, jehož inteligence je pro ně nedostižná.
Marketing a technologie
Bez ohledu na testy IQ, které se asi dají nacvičit jako řešení sudoku, obrátím pozornost na vlivy, které nás zcela určitě o inteligenci okrádají. Začnu marketingem, který kdosi – možná právem – označil pro ty, kteří mu věří, za mozkovou smrt. Podlehnutí marketingu vede k nové nemoci, kterou americký psycholog Oliver nazval affluenza – nákupní horečka jako parafráze k chřipce (fluenza). Abych byl trochu genderově nevyvážený, koluje vtip, že ten zázračný bod G ženského těla je poslední hláska slova shopping.
Další vlivy, které ohrožují nejen naši inteligenci, ale i zdravý rozum, jsou technologie, které máme v kapse, na stole, prostě všude. Žijeme ve věku vyrušování – stále něco pípá, posílá vzkazy, obrázky, dožaduje se naší pozornosti. V průměrné domácnosti je cca 40 předmětů ucházejících se o naši přízeň – nejen mobily a počítače, ale pračky, kávovary, hlásiče všeho možného a nemožného. Digitální „dietu“ a návody k ní už doporučuje řada autorů, lékařů, psychiatrů, sociologů. Navíc, pokud vám záleží na klimatu, vězte, že poslední datové centrum v Německu má spotřebu jako čtyřsettisícové město, dvě hodiny stahování videa znamenají spotřebu 4 kWh energie.
Věk singularity se blíží
Ztrácíme schopnost vnímat okolí. Kolik si pamatujete z města, které jste projížděli s navigací? Eskymáci kmene Inuitů se skvěle orientovali v přírodě, dnes s navigací po výpadku GPS netrefí domů.
Záplava bytů, která se na nás valí, ohrožuje jakoukoli naši schopnost kritického myšlení. Byte už dávno není jednotkou informace, ale spíše jednotkou šumu. Mohl bych přidat ztrátu emoční inteligence, kterou jednoznačně ohrožují sociální sítě, jazykové schopnosti likviduje zkratkovitý Twitter nebo esemesky.
Věk singularity, definovaný jako okamžik, kdy počítač bude inteligentnější než celé lidstvo dohromady, se přibližuje, jdeme mu totiž naproti. Mozek stejně jako jakákoli jiná část lidského těla vyžaduje, abychom jej používali, jinak zakrní. Kdosi řekl, že příroda nebo Bůh nás stvořili se dvěma konci – na jednom sedíme, druhým myslíme. Zkusme k myšlení používat ten správný konec, pak třeba bude pravdivý ten optimistický výzkum z úvodu mého příspěvku.
O AUTOROVI
Ivan Pilný (narodil se 6. července 1944 v Praze) je zastupitel hl. města Prahy, bývalý poslanec, exministr financí a bývalý náměstek ministryně průmyslu a obchodu a bývalý člen hnutí ANO 2011.
#Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, obor technická kybernetika.
Hned po roce 1990 začal podnikat. Kromě toho založil českou pobočku Microsoftu, mezi lety 1992 a 1998 pracoval jako její generální ředitel a jednatel. V letech 2000 až 2001 řídil Český Telecom a následně se stal generálním ředitelem alternativního operátora eTel.
#Od roku 2003 byl také prezidentem TUESDAY Business Network a v roce 2005 založil obecně prospěšnou společnost Pracujme chytřeji.
Napsal několik knih (mj. „Máte na víc! Trénujte svůj mozek“ či „Manéž informačního věku“), známý je také z televizního pořadu „den D“.
V roce 2013 byl za hnutí ANO 2011 zvolen do Poslanecké sněmovny. Od května do prosince 2017 byl ministrem financí.
#Je ženatý, má čtyři děti. Baví ho studovat, jak funguje mozek, rád čte, jezdí na kole a hraje tenis (jak sám říká, „s nadšením, ale mizerně“).
reklama
