„This is the voice of America, the following program is to Czechoslovakia.“ Mnoho lidí si i po letech pamatuje tenhle úvod, kterým začínala relace Hlasu Ameriky pro Československo. A stejně tak si pamatují i znělku Rádia Svobodná Evropa. Obě stanice patřily k důležitým kamínkům, které pomáhaly drolit socialismus ve východním bloku.
Stanice Hlas Ameriky vznikla nedlouho po japonském útoku na Pearl Harbour, konkrétně v únoru 1942. A už o měsíc později z něj zněla i čeština. Během války se vysílání samozřejmě zaměřovalo na aktuální situaci a boje, po válce se z něj šířily informace všeho druhu – ekonomické, kulturní, sportovní. Důležitou roli ale hrály zprávy o lidských právech v komunistických zemích, o pronásledovaných osobách, Chartě 77. Ve válečných letech z Hlasu Ameriky lidé hltali svérázně pojaté komentáře aktuálního dění od Jiřího Voskovce a Jana Wericha, léta pozdější měli spojené se jmény jako Ivan Medek, Josef Škvorecký, Pavel Pecháček a další.
A tak, jako si hodně lidí dodnes pamatuje znělku Hlasu Ameriky, mnozí nezapomněli na Nedělní zápisník Martina Čermáka, na rozhovor Pavla Pecháčka (pod pseudonymem Pavel Skála) s hokejistou Peterem Šťastným nebo na památné povídání s Waldemarem Matuškou, odvysílané prakticky hned po jeho emigraci 2. září 1986. Hlas Ameriky vysílal v češtině dlouhých 62 let, poslední vysílání bylo 27. února 2004.
Když jsem zmínil Matuškovu emigraci, tak ale první informace o jeho útěku zazněla o několik hodin dříve z druhé stanice, kterou by komunisté taktéž nejraději viděli v pekle – ze Svobodné Evropy. Ta v češtině poprvé vysílala 1. května 1951 a ukončila ho 30. září 2002. A i tady hrála roli zvučná jména – Ferdinand Peroutka, Jaroslav Pecháček (do roku 1977 vedl československou redakci, používal pseudonym Pavel Borový), Ladislav Nižňanský, Sláva Volný, Karel Jezdinský, Lída Rakušanová, Olga Valeská, Ivan Diviš či Karel Kryl (spousta jeho písniček se šířila právě nahrávkami z RFE).
Bylo by přehnané tvrdit, že tyto dvě stanice položily komunistická zřízení ve východním bloku na kolena. Bylo by ale ještě přehnanější říkat, že na to neměly žádný vliv. Protože jenom díky nim se lidé v tehdejším Československu dozvídali pravdu.
reklama
Copyright © 2024, The BUSINESS SOIRÉE
