Komentáře

Hamletovská otázka: euro ano, nebo ne?

Publikováno: 7. 4. 2020
Autor: Ivan Pilný
Foto: Shutterstock.com
logo Sdílet článek

Nejprve je třeba připomenout, že euro je, zvláště pak v Česku, nikoli jen ekonomický, ale i politický projekt. Objektivně proto, že odhady ekonomického a obchodního přínosu pro země v eurozóně se od počátečních optimistických mnoha desítek procent propadly až k dnešním realistickým nízkým jednotkám procent.

V ČR je situace problematičtější, protože Evropská unie je obecně vnímána jako utlačovatel nutící nám nesmyslná pravidla, kvóty a strategie poškozující národní zájmy. Přínosy našeho členství jsou bagatelizovány a omezují se víceméně na kladné saldo financí posílaných z Evropy. Z toho vyplývá, že vstup do eurozóny podporují jen strany na cestě k politické sebevraždě, jako je TOP 09.

 

Proti

První PROTI je spojené se vstupem zemí, které do eurozóny nepatří. Není to jen Řecko nebo Portugalsko, ale zásadní problémy mají i podstatně větší ekonomiky, jako jsou Španělsko či Itálie. Těm eurozóna stále toleruje zásadní odchylky od dohodnutých pravidel. To vede mimo jiné k rozpakům na výši a využití tzv. fondu solidarity, z kterého bylo částečně sanováno Řecko.

Druhým rizikovým faktorem je relativní nestabilita eurozóny pramenící zejména z toho, že neexistuje její pevné a transparentní směřování. Německo nebo Francie mají zcela odlišné představy.

Třetím problémem je současný propad ekonomiky. Ten není zcela zažehnán a bude v budoucnosti určitě akcelerovat kvůli tomu, že Evropa si hraje na zachránce globálního klimatu. To je sice chvályhodné, ale konkurenceschopnost Evropy vůči zemím, které podobně agresivní záměry nepřijímají, klesá.

K těmto externím faktorům přistupuje i další interní, který se týká udržitelnosti veřejných rozpočtů ČR. Nejen OECD, ale i další instituce poukazují na nutnost rychlé penzijní a zdravotní reformy. Veřejné rozpočty ČR v dlouhodobém horizontu nejsou schopny adekvátně reagovat, pokud nedojde k zásadním změnám. Vstup do eurozóny by také podstatně oslabil už takhle malý prostor volnosti pro vládu a ČNB, a tím i možné reakce na negativní trendy v ekonomice. Domnívám se, že nízká úroková sazba na úrovni kladné nuly, jakou prosazuje ECB, by nám teď neprospěla.

 

Pro

Podívejme se dále na některé argumenty PRO. Česko dlouhodobě plní všechna kritéria pro vstup do eurozóny a ta by nás určitě ráda přivítala. Vstup by také oslabil vnímání Česka jako země, která dělá jen potíže. Uvítalo by nás Slovensko, jeden ze členů V4, které potřebuje v eurozóně spojence s podobnými prioritami a strategiemi. Exportéři euro prosazují, byť o dost vlažněji než před několika lety. Fixní kurz koruny nastavený ČNB a současná nepatrná fluktuace kurzu jim problémy nedělají, stejně většina z nich kótuje ceny v eurech.

Podtrženo, shrnuto. Více než ekonomiku je třeba řešit politiku. Ta ovšem nezačíná diskuzí o přijetí eura, ale výrazným propagováním a prosazováním myšlenky jednotné Evropy u našich spoluobčanů. Jsme přece, a doufám, že zůstaneme, její nedílnou součástí se všemi výhodami i omezeními. Po změně veřejného mínění nebude přijetí eura zásadním problémem a můžeme splnit své závazky vůči evropským partnerům.


O AUTOROVI

Ivan Pilný (narodil se 6. července 1944 v Praze) je zastupitel hl. města Prahy, bývalý poslanec Poslanecké sněmovny PČR za hnutí ANO 2011, exministr financí a bývalý náměstek ministryně průmyslu a obchodu.

Vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, obor technická kybernetika.

Hned po roce 1990 začal podnikat. Kromě toho založil českou pobočku Microsoftu, mezi lety 1992 a 1998 pracoval jako její generální ředitel a jednatel. V letech 2000 až 2001 řídil Český Telecom a následně se stal generálním ředitelem alternativního operátora eTel.

#Od roku 2003 byl také prezidentem TUESDAY Business Network a v roce 2005 založil obecně prospěšnou společnost Pracujme chytřeji.

Napsal několik knih (mj. „Máte na víc! Trénujte svůj mozek“ či „Manéž informačního věku“), známý je také z televizního pořadu Den D.

V roce 2013 byl za hnutí ANO 2011 zvolen do Poslanecké sněmovny. Od května do prosince 2017 byl ministrem financí.

Je ženatý, má čtyři děti. Baví ho studovat, jak funguje mozek, četba, rád jezdí na kole a hraje tenis (jak sám říká „s nadšením, ale mizerně“).

reklama

https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz https://www.olifka.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků