Rozhovory

Ezra Friedlander: Dialog je dnes důležitější než kdy dřív

Publikováno: 20. 7. 2026
Autor: Karel Černý
Foto: archiv Ezry Friedlandera
logo Sdílet článek

Svět je každým rokem složitější, vztahy napjatější a pohybovat se v něm, propojovat organizace, instituce i státní úřady je skutečným uměním. A právě v tom vyniká Ezra Friedlander, americký lobbista a PR stratég z New Yorku, zakladatel firmy The Friedlander Group. Ta se věnuje mezinárodním vztahům, lobbingu a public relations pro firmy, neziskovky, nejrůznější zahraniční klienty i vlády různých zemí.

Jak náročná jsou jednání vzhledem k rozdílům v místních zvyklostech, pravidlech, kulturách?
To je dobrá otázka. Po mnoho let jsme zastupovali vládu Ázerbájdžánu. Z geografického hlediska se tato země nachází mezi Ruskem a Íránem, což z ní činí jednu z nejstrategičtějších a zároveň nejnáročnějších zemí v regionu. Součástí mé role bylo vysvětlovat členům Kongresu a tvůrcům politik ve Washingtonu, jak obtížná je tato pozice pro relativně malou zemi. Zároveň bylo důležité ukázat, proč je udržování silných vztahů s Ázerbájdžánem v zájmu Spojených států. Ázerbájdžán se po 11. září 2001 osvědčil jako spolehlivý spojenec tím, že Americe otevřel svůj vzdušný prostor. Výzvou bylo překonat vliv velmi aktivní arménské lobby v diaspoře, která o Ázerbájdžánu na Kapitolu nadále šíří dezinformace. Úzce jsme spolupracovali jak s demokraty, tak s republikány, a domnívám se, že se nám podařilo vysvětlit strategický význam Ázerbájdžánu pro Západ, zejména jako země produkující energetické suroviny.

 

Jaké vlastnosti jsou důležité pro úspěch v oblasti mezinárodního PR a lobbingu?
Vytrvalost a vzdělávání. Nikdy nepředpokládejte, že člověk sedící naproti vám už vašemu tématu rozumí. Než začnete něco prosazovat, musíte nejprve vzdělávat. Vysvětlete souvislosti, předložte fakta a vybudujte porozumění dřív, než požádáte o podporu. A potom buďte vytrvalí. Jedno setkání téměř nikdy nestačí. Musíte se stále vracet, zpřesňovat své argumenty a budovat vztahy. Lobbing je ve své podstatě velmi osobní záležitost. Jde o to, vědět, s kým mluvíte a proč je podpora pozice vašeho klienta v zájmu daného člověka. Každý partner je jiný, a proto musí být každá strategie přizpůsobena konkrétní situaci. Neexistuje jeden univerzální přístup, který by fungoval pro všechny.

 

V začátcích kariéry jste pracoval jako asistent několika významných politiků ve státě New York. Jaké nejdůležitější poznatky jste si z tohoto období odnesl?
Vyčnívají dvě věci – význam osobních vztahů a význam práce zaměstnanců a poradců. Práce asistenta mě naučila, že zaměstnanci hrají ve státní správě zásadní roli, přestože je veřejnost často přehlíží. Lidé trvali na tom, že se chtějí setkat přímo s voleným představitelem, protože byli přesvědčeni, že důležitý je pouze ten, kdo rozhoduje. Já jsem jim říkal: „Nejdříve se setkejte se mnou.“ Právě zaměstnanci často formují informace i doporučení, která se nakonec dostanou k člověku, který rozhoduje. Tato zkušenost mě naučila něco, co mě provází celou kariérou: pokud chcete budovat účinné vztahy ve státní správě, musíte budovat vztahy se všemi – nejen s lidmi na nejvyšších pozicích. Druhou lekcí byla hodnota skutečných mezilidských vztahů. Lidé přirozeně raději podpoří někoho, koho mají rádi, někoho, kdo se k nim chová s respektem a laskavostí. Samozřejmě že politické postoje jsou důležité, ale osobní důvěra neméně. Pokud chcete mít úspěšnou kariéru v politice, státní správě nebo veřejném životě, je budování opravdových vztahů naprosto nezbytné.



Se švédským králem Karlem XVI. Gustavem a jeho chotí Silvií.

 

Působíte také v amerických židovských komunitních a politických organizacích. Do jaké míry je vaše práce ovlivněna současným geopolitickým vývojem?
Svět se neustále mění. Vznikají konflikty, okolnosti se vyvíjejí a my se tomu musíme přizpůsobovat. Ano, působím v židovských komunitních organizacích, a pokud je něco, co jsem si z dnešního geopolitického prostředí odnesl, pak je to poznání, že dialog je dnes důležitější než kdy dřív. Protesty a hesla dokážou dosáhnout jen určitého výsledku. Skutečný pokrok přichází tehdy, když pochopíte, odkud druhý člověk vychází, i když s ním v zásadních věcech nesouhlasíte. Lidé příliš často vnímají problémy jako černobílé, přestože ve skutečnosti takové vůbec nejsou. Sociální sítě a titulky v médiích zjednodušují mimořádně složité situace a umožňují lidem vytvářet si silné názory, aniž by znali celý kontext. To je jeden z důvodů, proč přikládám takový význam – osobně i profesně – komunikaci s lidmi, kteří zastávají odlišné názory. Skutečný dialog zůstává jedinou cestou ke smysluplnému porozumění.

 

Jak hodnotíte současný stav vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem?
Domnívám se, že podpora vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem oslabuje, zejména v určitých částech Demokratické strany. Před lety existovalo k Izraeli mnohem silnější emocionální pouto. V období po holokaustu velká část světa vnímala Izrael jako zemi v obležení – malý stát, který se brání proti přesile. Dnes se toto vnímání změnilo. Mnozí dnes Izrael stále častěji považují za agresora, což výrazně proměnilo veřejnou debatu. Je to mimořádně složitá otázka, ale domnívám se, že právě tato změna vnímání přispěla k rostoucímu skepticismu jak na politické levici, tak na pravici, i když z odlišných důvodů. Z mého pohledu zůstává Izrael jedním z nejdůležitějších a nejspolehlivějších spojenců Spojených států v tomto regionu. Sdílí stejné demokratické hodnoty a západní pohled na svět a zároveň hraje zásadní strategickou roli. Právě tento širší kontext se ve veřejné debatě často ztrácí. Znepokojuje mě také nepřiměřená pozornost, kterou Izraeli věnujeme. Jako Američan chci, aby Spojené státy udržovaly silná spojenectví po celém světě. Potřebujeme spolehlivé partnery v každém regionu – od Blízkého východu přes Střední Asii až po Afriku a další části světa. Izrael je jedním z těchto partnerů a myslím si, že stojí za to položit si otázku, proč je tolik pozornosti soustředěno právě na tuto jednu zemi, zatímco jiným stejně důležitým geopolitickým tématům se dostává mnohem menší pozornosti.

 

Zkušenosti
Člověk by se vsadil, že Ezra Friedlander musí mít vystudovanou diplomacii, mezinárodní komunikaci. „Ne, nikdy jsem nic takového formálně nestudoval,“ vyvrací. „Většina toho, co znám, pochází ze zkušeností a z toho, čemu říkáme on-the-job training, tedy učení se přímo při práci. Jakmile jsem začal zastupovat zahraniční vlády a organizace, uvědomil jsem si, že každý region má jiné myšlení. Američané, Evropané, lidé z bývalého Sovětského svazu, Střední Asie, Blízkého východu nebo Dálného východu přistupují k věcem odlišně. Lidská přirozenost je univerzální, ale naše historie a životní zkušenosti formují způsob, jakým přemýšlíme a jednáme. Postupem času se díky práci s tolika mezinárodními klienty stalo porozumění těmto různým pohledům téměř mou druhou přirozeností.“

 

Česko
Pracovním prostorem je pro Ezru Friedlandera celý svět. Zná i Česko? „Ano, velmi dobře. Českou republiku jsem navštívil jako turista a znám jak její historii, tak její bohaté židovské dědictví,“ říká. „Moji předkové žili v malém maďarském městě Olaszliszka, kde působili jako rabíni v chasidské tradici. Právě díky tomuto rodinnému zázemí jsem se vždy velmi zajímal o dějiny středoevropských Židů. Navíc moje babička pocházela z Bardejova. Také jsem zorganizoval kulatý stůl na téma globálního vzestupu antisemitismu, kterého se zúčastnili zástupci Slovenska a členové amerického Kongresu či vedoucí představitelé židovských organizací a diplomaté. A v Kapitolu jsme uspořádali kulatý stůl u příležitosti výročí iniciativy známé jako Komise Elieho Wiesela 2.0.“

 

reklama

Mohlo by vás zajímat

Více článků