Rozhovory

Alena Schillerová: Eurozóna už není žádný elitní klub

Publikováno: 12. 3. 2024
Autor: Šárka Jansová
Foto: archiv Aleny Schillerové
logo Sdílet článek

„Do evropských voleb jsme sestavili silný tým zkušených profesionálů, jehož členové se v evropských strukturách rozhodně nezařadí mezi kývače, kteří v koutě odsouhlasí všechno, co zelení a promigrační fanatici vymyslí. Letošní volby jsou naprosto zlomové,“ říká Alena Schillerová, stínová ministryně financí za hnutí ANO 2011 a možná kandidátka na budoucí premiérku.

Jakým směrem by tedy Evropská unie měla jít?
Ekonomické, sociální, ale i závažné bezpečnostní problémy, jako je nesoběstačnost v potravinách či výrobě léků, naléhavě velí otočit kormidlem od fanatického liberalismu a ekologického aktivismu směrem k racionální politice založené na vlastní prosperitě a bezpečnosti. Je čas chtít takovou Evropu, která nám nebude překážet, ale pomáhat. Půjde o to, vzít si Evropu zpátky. Takovou, do jaké jsme v roce 2004 hrdě vstupovali.

V lednu Ústavní soud smetl ze stolu vaši stížnost na nezákonnou valorizaci důchodů, kterou vláda snížila z původních 1700 korun na 700. To byl hlavní důvod té stížnosti?
Poslední dobou slýchám, že důvodem našeho podání byl nesouhlas se snížením valorizace penzí. My ale respektujeme, že šlo o politické rozhodnutí vládní většiny. Napadli jsme způsob, jakým to vláda provedla. Že se rozpohybovala teprve v okamžiku, kdy už zákonný nárok na valorizaci ve výši 1770 Kč vznikl. Tím podle našeho přesvědčení hanebně porušila vlastní povinnosti a jeden ze základních kamenů našeho právního státu, kterým je zákaz pravé retroaktivity.

Vy jste se v celé záležitosti angažovala nejvíc, takže jste asi logicky hodně zklamaná…
Ano, tím se netajím. Jsem zklamaná nejen nálezem samotným, který samozřejmě respektuji, ale spíše ochotou, se kterou strážci ústavnosti přijali za svou zcela chatrnou argumentaci vlády o důchodech jako mimořádné hospodářské škodě. O co více měli soudci ambici suplovat práci ministra financí a tahat za něho horké kaštany z ohně v oblasti rozpočtové politiky, o to povrchněji se vypořádali s klíčovými ústavně-právními otázkami, jako je pravá retroaktivita nebo legitimní očekávání.

Sněmovnou poslední dobou rezonovala také korespondenční volba. Jednala s vámi vláda o této změně volebního systému?
Ne. Přitom jakýkoli zásah do volebního systému by měl být konzultován i s opozicí. Naším společným zájmem by mělo být zachování nezpochybnitelných voleb, jejichž pravidla se nebudou měnit s každou novou vládou. Návrh, který kabinet předložil, je velmi nepodařený. Tím, že se jedná o poslanecký návrh, nebylo k němu ani řádné připomínkové řízení. Měl by být pro vyjasnění veškerých pochybností stažen a vláda by s námi měla zasednout k jednacímu stolu. Naším cílem není nic jiného než zachovat plnou důvěru v demokratické volby. Což předložený návrh negarantuje.

Nedávno se proti vám strhla lavina nevole ze strany vlády, když jste veřejně prohlásila, že chcete mír. Na sociálních sítích je slovo „chcimír“ už nadávkou, ale zaznívá už i z řad poslanců. Není to už trochu za hranou?
Dovolila jsem si říct tu „ohavnou“ větu. Větu, která vás okamžitě pošle do Ruska a rovnou někam vedle Putina. Ta věta zní, že chci žít v míru. Chtít mír ale podle mě neznamená ani obětovat Ukrajinu, ani pozvat do Prahy ruské tanky. Ostatně Ukrajinu jako hnutí ANO podporujeme od samého počátku ruské agrese. Jako jediná politická strana v zemi jsme ji nepodpořili jen plackami na klopě sak svých poslanců, ale miliony korun z vlastního rozpočtu a příspěvků svých členů. Já si ale opravdu nemyslím, že jedině neomezené a horečné výdaje na zbraně jsou tou správnou, a už vůbec ne jedinou cestou, jak se vyhnout válce. A nesouhlasím ani s tím, že válka už klepe na naše dveře. Podporujeme zemi, která byla napadena, ale ve válce Česko skutečně není. A že se ze slova mír stává sprosté slovo, to mě skutečně trápí.

Jak hodnotíte fakt, že současná vláda zrušila elektronickou evidenci tržeb, kterou vaše vláda zavedla?
Zrušení EET byla jasná chyba, na tom už je snad – kromě členů ODS a TOP 09 – shoda. Podle v současnosti nejcitovanějšího českého ekonoma Tomáše Havránka tento krok doslova přetřel naši ekonomiku z bílé do šedé. A čísla o výběru DPH to potvrzují. Jen loni ministr financí Stanjura nedokázal vybrat 24 miliard korun, o které skončilo inkaso pod plánem. To jsou za mě skutečné hospodářské škody, nikoli valorizace penzí. Navíc po zrušení EET zaplavil naši republiku skoro jako mor fenomén „cash only“. Jasně na to upozornila i generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová. Podle nedávného průzkumu se po zrušení EET každý čtvrtý Čech setkal minimálně s jedním obchodem nebo provozovnou, kde dřív akceptovali karty, ale teď už ne. Na Moravě dokonce každý třetí. Samozřejmě že hotovost nerovná se daňový únik. Ale ta souvislost je prostě nezpochybnitelná a od ministra, který lidem zvedá daně o 70 miliard, bych čekala, že nad ní nemávne rukou.

Jaký je váš názor na přijetí eura, o kterém se rozhořela živá debata poté, co se o něm zmínil prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu?
Je to špatný nápad. Chápu, že prezident potřeboval silné téma do projevu, ale naše země má úplně jiné problémy, kterým by se měla vláda věnovat. My jsme pro to, aby se o přijetí eura uspořádalo referendum. Česká koruna je silná měna a pro naši ekonomiku výhoda. Euro znamená ručit za předlužené země eurozóny, vzdát se vlastní měnové politiky, vystavit se riziku zdražování. Není důvod euro přijímat, eurozóna už není žádný elitní klub, jako tomu bylo dejme tomu před patnácti lety.

Co říkáte na tvrzení vlády, že o tři procenta nižší DPH na potraviny vede ke snížení cen v obchodech?
Kosmetické snížení DPH na potraviny ke zlevnění potravin logicky nevede. Dokonce i podle samotných řetězců zůstanou ta tři procenta v maržích obchodníků. Vím to velmi dobře, protože za námi takto obchodníci chodili lobovat každý rok z těch osmi, co jsem byla na ministerstvu financí buď jako náměstkyně pro daně a cla, nebo jako ministryně. A nedělali to proto, že by chtěli lidem snížit ceny potravin. Je to tvrdý byznys usilující o maximalizaci zisku. Viním vládu, že vlastně darovala zahraničním obchodním řetězcům 13 miliard korun, aniž by to mělo jakýkoli hmatatelný dopad na lidi.

Jste často v televizi. Jak na to reagují vaši vnoučci?
Devítiletý František je na babičku v televizi zvyklý. Dvouletý Jaroušek od první chvíle, kdy mě v televizi zahlédne, vždy začne volat „bába“ a všichni se, marná sláva, musíme hned dívat. Kluci jsou bratranci a mají spolu moc hezký vztah. Když mám volný víkend, oba si je vezmu a podnikáme společně všechno, co je baví a co chtějí. Vždycky si to užijeme. Jaroušek má ještě půlroční sestřičku Laurinku. Až povyroste, vezmeme ji do party. Zatím kluky obdivně sleduje.

VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMANTU
Letos se budou mimo jiné konat i volby do Evropského parlamentu. Jak by se v něm mělo podle Aleny Schillerové Česko prezentovat? „Příští rok od našeho vstupu uplyne dvacet let. Už nejsme chudý a nezkušený příbuzný vyčkávající s čepicí v ruce na radu, který průmysl utlumit a kterému dát zelenou,“ říká. „Jsme suverénním členem společenství, který v mnoha oblastech dříve elitní patnáctku přeskočil. Dokázali jsme, že díky svým historickým zkušenostem jsme některá rizika a výzvy schopni odhalit mnohem lépe a dříve než naši bohatší sousedé. A nyní je nejvyšší čas toho využít, převzít zodpovědnost a stát se lídrem toho, jak bude Evropská unie vypadat v příštích dvaceti letech. Nejsme v tom sami. V každém ze sedmadvaceti států máme spojence, kteří se nehodlají smířit s tím, jak Evropa upadá a chudne. Spojence, kterým stejně jako nám není lhostejné, že ideologie vítězí nad ekonomikou. Že utápíme miliardy v zeleném průmyslu, aniž bychom postřehli, jak se naši globální konkurenti starají o to, abychom časem neměli průmysl žádný. Že krátkozrace otevíráme hranice migrantům, aniž bychom jim mohli nabídnout perspektivní a důstojný život jinde než v nebezpečných ghettech, ve která se mění jedno evropské sídliště za druhým.“

CV BOX
Alena Schillerová (narodila se 18. března 1964 v Brně) je poslankyně za hnutí ANO 2011 a bývalá ministryně financí.
Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Poté pracovala na Finančním úřadu Brno-venkov, kde byla po čase i ředitelkou.
Od roku 2016 byla odbornou náměstkyní ministra financí pro daně a cla. V prosinci 2017 se stala ministryní financí, tento post zastávala až do loňských voleb. Od té doby je poslankyní a od letošního února i místopředsedkyní hnutí ANO 2011.

reklama

https://www.weedy.cz https://www.weedy.cz https://www.weedy.cz

Mohlo by vás zajímat

Více článků